V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Jmenný rod

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 1. 7. 2014, 11:20; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je vedle slovesného rodu (genus verbi) jedna ze dvou skupin mluvnického rodu (mluvnický rod je odlišný od přirozeného rodu (sexus)). Je to mluvnická kategorie tzv. jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování, následně případně i tvary sloves. Podobně jako v češtině se v mnoha jazycích rozlišuje rod mužský (lat. masculinum, počeštěně maskulinum[1]), ženský (femininum) a střední (neutrum). Rod často souvisí s pohlavím, životností či neživotností aj. Rod mluvnický nemusí v jazycích odpovídat rodu přirozenému – např. v češtině mohou být neživé věci nejen rodu středního, ale i mužského nebo ženského. V mnoha jazycích se však tento systém rodů liší. V indoevropských jazycích se původně ve všech rozlišoval rod mužský, ženský a střední. V mnoha románských jazycích však dnes neexistuje rod střední. V některých severogermánských jazycích, např. ve švédštině, ženský rod splynul s mužským, takto vzniklý rod nazýváme společný (commune) – v jeho rámci pak u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla rozlišujeme podrod mužský, ženský a věcný (pro věci, které nejsou rodu středního). V angličtině zanikl systém mluvnických rodů, zachovalo se pouze rozlišení přirozeného rodu u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla. Mnohé jazyky kategorii mluvnického rodu vůbec neznají, a to ani u osobních zájmen. Typickým případem jsou ugrofinské jazyky, jako je finština nebo maďarština. V některých jazycích se rozlišují jména do více než tří rodových kategorií.

Obsah

Rod v češtině

Čeština rozlišuje rod mužský, ženský a střední, u jmen mužského rodu se dále diferencuje na životná a neživotná. V češtině se jmenný rod podmětu shodou (kongruencí) promítá i do některých slovesných tvarů (příčestí). U některých substantiv gramatický rod kolísá a některá varianta může být příznaková (regionálně, stylisticky apod.).

Přehled jazyků

Jazyky bez mluvnických rodů

Jazyky se dvěma mluvnickými rody

Mužský a ženský rod

Společný a střední rod

Životný a neživotný rod

V mnoha těchto jazycích je pojmem "životnost" ve skutečnosti míněna spíše jiná distinkce, např. lidský a ne-lidský, racionální a neracionální, sociálně aktivní a sociálně pasivní aj.

Jazyky se třemi mluvnickými rody

Mužský, ženský a střední rod

Tři rody s jiným systémem rozdělení

  • Klingonština (umělý jazyk ze světa Star Treku; schopní mluvit, části těla a ostatní)
  • Litevština má ve skutečnosti tři rody: mužský, ženský a "bez rodu" - tedy nikoliv rod střední. Tvary bez rodu se vyskytují poměrně málo často, používají se u přídavných jmen a u některých tvarů přechodníků sloves.

Jazyky s více než třemi mluvnickými rody

Některé slovanské jazyky, jako čeština a ruština, rozlišují mužský rod životný a neživotný. Polština rozlišuje životný a neživotný mužský rod v jednotném čísle a v množném čísle rod mužský osobní a ostatní. Švédština ve společném rodě u osobních zájmen třetí osoby jednotného čísla podrod mužský (han), ženský (hon) a věcný (den), ve středním rodě má zájmeno det.

Více než tři rody včetně označení míry

Reference

  1. ↑ Výraz maskulinum v Internetové příručce Ústavu pro jazyk český

Související články

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jmenn%C3%BD_rod“