Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Dánština
Z Multimediaexpo.cz
Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk.
Dánština se od ostatních skandinávských jazyků začala oddělovat kolem roku 1000 a v porovnání s nimi prošla největšími změnami. V období Hansy, která založila pobočky i v Dánsku, převzala z dolnoněmčiny celou řadu slov, a to nejenom slovník oborů a řemesel, které přišly s Hansou do Dánska (jakož i do celé Skandinávie), ale dolnoněmecká slova pronikla až do základního slovníku.
Obsah |
Fonetika
Nejvýznamnější fonetické charakteristiky dánského jazyka jsou tyto:
- a se většinou vyslovuje [æ]: panamakanal [pænæmækænæl].
- r se vyslovuje uvulárně, čili vzadu u čípku, při čemž se na konci slabiky vokalizuje, čili předchozí samohláska se vyslovuje otevřeněji: Der løber en løber. [dea lø'ba en løba] 'Tam běží nějaký běžec.'
- Neznělé souhlásky p, t, k, které byly následovány samohláskami, se změnily v znělé, např.: ikke 'ne' ['egə], købe 'koupit' (srov. no. kjøpe, šv. köpa), sætte 'posadit' [sedə].
- g mezi vokály se vyslovuje jako [j] anebo odpadá: pige 'holka' [pijə], uge 'týden' [uə].
- Intervokalické a koncové d se vyslovuje téměř stejně jako anglické th, při čemž se však jazyk nasadí na dolní zubní řadu, např.: rød grøde med fløde ‚červená krupičná kaše se šlehačkou‘ [Røð gRøðə með fløðə] (na srovnání norsky: rød grøte med fløte [rø grøtə me fløtə]); hvad 'co' [vað].
- Koncové kdysi plné vokály nahradila schwa. Srov. šv. krona 'koruna' - pl. kronor [kruna, krunur] = dán. krone, pl. kroner [kRonə, kRona].
- V hláskovém systému hraje důležitou roli ráz (stød [stø'ð]), který je v češtině známý například mezi dvěma hláskami e ve slově neexistuje. V dánštině se však ráz vyskytuje uvnitř slov, a to mnohdy v jednoslabičných. Má fonematický charakter, tj. rozlišuje významy, např.:
- hun [hun] 'ona' ≠ hund [hu'n] 'pes',
- løber [løba] 'běžec' ≠ løber [lø'ba] 'běží',
- annen [änn] 'jiný' ≠ anden [än'n] 'kachna'.
Gramatika
Gramatická struktura dánštiny je podobná norštině a švédštině, především norštině, resp. její spisovné variantě bokmål, což vyplývá ze skutečnosti, že Norsko bylo od roku 1380 do roku 1814 pod dánskou vládou a dánština tam byla po celou dobu úředním a spisovným jazykem. Bokmål byl kodifikován na základě jazyka dánsko-norského. V morfologii dánštiny došlo během historického vývoje ke značným zjednodušením (zejména flexe), což jí v současnosti dává charakter analytického jazyka.
Jmenný rod
V dánštině došlo ke splynutí mužského a ženského rodu, moderní dánština má 2 rody – společný a střední.
Podstatná jména
Z původního systému 4 pádů se u podstatných jmen zachoval nominativ a genitiv (zakončení -s), který má funkci výlučně přivlastňovací. V ostatních případech je podstatné jméno ve tvaru nominativu. Syntaktické vztahy se vyjadřují pomocí předložek. Jako ve všech skandinávských jazycích se určitý člen připojuje v podobě koncovky k podstatnému jménu:
- - mand „muž“ → manden „(ten) muž“
- - pige „holka“ → pigen „(ta) holka“
- - hus „dům“ → huset „(ten) dům“
- - mænd „muži“ → mændene „(ti) muži“
- - piger „holky“ → pigerne „(ty) holky“
- - huse „domy“ → husene „(ty) domy“
Množné číslo končí většinou na -er, přičemž některá slova přehlasují kmenovou samohlásku: tand 'zub' → tænder 'zuby'. Ojediněle dochází k nepravidelnostem, např.: barn 'dítě' → børn 'děti'. Jednoslabičná neutra a některá jednoslabičná maskulina mají většinou v množném čísle -e:
- hus 'dům' → huse 'domy',
- brev 'dopis' → breve 'dopisy',
- hest 'kůň' → heste 'koně'.
Slovesa
Systém sloves má, stejně jako i v ostatních germánských jazycích, jednoduché tvary v přítomném a minulém čase. Ostatní časy se tvoří pomocnými slovesy. Slovesa se neobejdou bez osobních zájmen, protože pozbyla skoro všech odlišujících osobních koncovek. V přítomném čase se zachovala pouze koncovka -r, která původně označovala druhou a třetí osobu jednotného čísla (jako v současné islandštině).
- at bo 'bydlet' - jeg bor 'bydlím',
- at tale 'mluvit - vi taler 'mluvíme'.
Jako všechny germánské jazyky rozlišují i skandinávské jazyky slabá a silná slovesa:
- Slabá slovesa
- at bo 'bydlet' – (pres.) bor – (pret.) boede – (part. perf.) boet,
- at huske 'vzpomínat si' – huskede – husket,
- at købe 'koupit' – købte – købt.
- Silná slovesa
- at se 'vidět' – ser – så – set,
- at få 'dostat; smět' – får – fik – fået,
- at trække 'táhnout' – trækker – trak – trukket.
Přídavná jména
Přídavná jména mají určitý a neurčitý tvar. Neurčitý tvar se používá s neurčitým členem a při používání bez členu. Ve středním rodě přibírá přídavné jméno koncovku -t (tento tvar často funguje i jako příslovce). V množném čísle mají koncovku -e. Např.:
- en dyr bil '(nějaké) drahé auto',
- et gammelt hus '(nějaký) starý dům',
- skittent vand 'špinavá voda',
- røde klær 'červené šaty'.
V určitém tvaru se připojuje koncovka -e v obou rodech v jednotném i množném čísle. Určitý tvar se používá s určitým členem (den pro společný rod, det pro střední rod, v množném čísle pro oba rody de [di:]), který v tomto případě stojí před přídavným jménem. Připojený člen člen přitom odpadá. Např.:
- den dyre bil '(to) drahé auto',
- det gamle hus (ten) starý dům',
- de røde klær '(ty) červené šaty'.
Některá adjektiva se neskloňují: bra 'dobrý', moderne 'moderní', tilfreds 'spokojený', stakkars 'ubohý' aj. Přídavné jméno se přizpůsobuje podstatnému jménu i v přísudkové pozici:
- Bilen er dyr. 'Auto je drahé.'
- Bilerne er dyre. 'Auta jsou drahá.'
- Huset er gammelt. 'Dům je starý.'
- Husene er gamle. 'Domy jsou staré.'
Abeceda
Dánština používá anglickou abecedu bez písmene Q. Navíc obsahuje následující písmena, která se umísťují v tomto pořadí na konec abecedy:
- æ Æ
- ø Ø
- å Å
Písmena c, w, x, z se vyskytují jen ve slovech přejatých (např. cykler, česky cyklista). Na rozdíl od češtiny je spřežka ch – která se v dánštině vyskytuje jen v cizích slovech – chápána jako dvě písmena c a h a je řazeno v abecedě mezi ce a ci.
Literatura
- Skautrup, Peter: Det danske sprogs historie. København 1944
Slovníky
- Dánsko. Jazyk. In Ottův slovník naučný VII, pp. 13 – 14
- Blanka Kirsteinová, Blanka Borg: Dánsko-český slovník; Dansk-Tjekkisk ordbog, Leda, 1999, ISBN 80-85927-55-1
- Petr Kurfürst: Dánský slovník; Tjekkisk ordbog, Nakladatelství – Forlaget V RÁJI, 2000, ISBN 80-85894-72-6
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |