Ugrofinské jazyky

Z Multimediaexpo.cz

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Přestože se jimi mluví na rozlehlých plochách Eurasie, nepatří do rodiny indoevropských jazyků. Termín „ugrofinské“ je však dnes považován za sporný, neboť někteří lingvisté mají zato, že obě podskupiny ugrofinských jazyků, tj. finsko-permské jazyky a ugrické jazyky k sobě mají zhruba stejně daleko, jako k nim má jiná skupina uralských jazyků, jazyky samojedské. Občas se termín „ugrofinské jazyky“ používá též pro celou uralskou jazykovou rodinu. Ugrofinské jazyky mají kolem 22 milionů mluvčích, a to zejména ve východní, severní a střední Evropě a na západní Sibiři.

Klasifikace

• Ugrické jazyky
  • Maďarské
    • Maďarština
  • Obsko-ugrické
    • Chantyjština (osťáčtina)
    • Mansijština (vogulština)
• Finsko-permské jazyky
  • Permské
    • Komijské
      • Komi (zyrjanština, komi-zyrjanština)
      • Komi-permjačtina
      • Komi-jazvanština (jazvanština, východní permjačtina)
    • Udmurtština (voťáčtina)
  • Finsko-volžské jazyky (finsko-marijské)
    • Marijské
      • Marijština (čeremiština)
    • Mordvinské
      • Erzja
      • Mokša
    • Vymřelé finsko-volžské jazyky s nejistým zařazením
      • † Merja
      • † Muromština
      • † Meščerština
    • Finsko-laponské jazyky (finsko-sámské)
      • Sámské jazyky (laponské)
        • Západosámské
          • Jižní sámština
          • Umejská sámština – téměř vymřelá
          • Lulejská sámština
          • Pitejská sámština – téměř vymřelá
          • Severní sámština
        • Východosámské
          • † Kemijská sámština – vymřelá
          • Inarijská sámština
          • † Akkalská sámština (babinská) - poslední mluvčí zemřela 29. 12. 2003
          • Kildinská sámština
          • Skoltská sámština
          • Terská sámština – téměř vymřelá
      • Baltofinské jazyky
        • Estonština
          • Estonština
          • Jižní estonština
            • Võruština
            • Setučtina (seto)
        • Finské
          • Finština
          • Meänkieli
          • Kvenština
          • Ingrijská finština
        • Ižorština (ingrijština) – téměř vymřelá
        • Karelské
          • Karelština
          • Ludičtina (lydština, lüdština)
          • Livvi (aunuská karelština, oloněcká karelština, oloněčtina)
        • Livonština
        • Vepština
        • Votština – téměř vymřelá

Ugrické jazyky

Ugrická skupina je početně malá. Největším a nejdůležitějším jazykem této skupiny je maďarština.

Finské jazyky

Skupina finských jazyků je poměrně početná, ve většině případů se však jedná o jazyky s velmi malým počtem mluvčích. Finština (přes 5 milionů mluvčích) a estonština (přes 1 milion mluvčích) jsou jediné dva jazyky této skupiny, jimiž hovoří mluvčí na vlastním státním území. Dalšími významnými jazyky jsou karelština na území Karelské republiky (finsky a karelsky Karjala), laponské jazyky v severní Evropě na územích Finska, Švédska, Norska a Ruska, Komijské jazyky, mnoho dalších jazyků, užívaných zejména na rozsáhlých územích bývalého Sovětského Svazu, jejichž význam není v současnosti příliš velký a samotné používání postupně zaniká společně se stárnoucí populací mluvčích.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii