V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Moskva

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.)
Řádka 24: Řádka 24:
| web = www.mos.ru/
| web = www.mos.ru/
| mapa = Soubor:Moscow In Europe.png
| mapa = Soubor:Moscow In Europe.png
-
}}
+
}}[[Soubor:St Basils Cathedral-500px.jpg|right|250px|thumb|chrám Vasila Blaženého]]
 +
'''Moskva''' ([[Ruština|rusky]]: ''Москва'') je hlavním městem [[Rusko|Ruska]] s celkem asi '''12&nbsp;380&nbsp;664''' obyvateli ([[2017]],<ref>[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/Popul2017.xls Оценка численности постоянного населения на 1 января 2017 года и в среднем за 2016 год (XLS,&nbsp;rusky)]</ref>), žijícími na velké ploše o rozloze 2&nbsp;562 km<sup>2</sup> ([[2014]],<ref>[http://moscow.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_ts/moscow/resources/0464cf0048d9d677b368f3f7eaa5adf2/%D0%9C%D0%BE%D1%81%D0%BA%D0%B2%D0%B0_2013.pdf Москва в 2000-2013 гг.: Краткий статистический справочник/ Мосгорстат- М., 2014. - 74 с. ISBN 978-5-904548-11-7 (PDF, 75&nbsp;stran, rusky)]</ref>).
 +
Je tak jedním z největších měst v [[Evropa|Evropě]], spolu s [[Paříž]]í či [[Londýn]]em. Je&nbsp;politickým, hospodářským a kulturním centrem země s asi 60 univerzitami a  množstvím dalších [[vysoká škola|vysokých škol]], [[kostel]]ů, [[divadlo|divadel]], [[muzeum|muzeí]] a [[galerie (expozice)|galerií]]. Sídlí zde všechna [[ministerstvo|ministerstva]] a státní úřady, též také i významné firmy. Je také sídlem patriarchy ruské [[Pravoslaví|pravoslavné církve]].
-
[[Soubor:St Basils Cathedral-500px.jpg|right|250px|thumb|chrám Vasila Blaženého]]
 
-
'''Moskva''' ([[Ruština|rusky]]: ''Москва'' ) je hlavním městem [[Rusko|Ruska]] s celkem asi 10 504 718 obyvateli (2008), žijícími na ploše o rozloze 1&nbsp;085 km<sup>2</sup>.
 
-
Je tak jedním z největších měst v [[Evropa|Evropě]], spolu s [[Paříž]]í či [[Londýn]]em. Je politickým, hospodářským a kulturním centrem země s asi 60 univerzitami a  množstvím dalších [[vysoká škola|vysokých škol]], [[kostel]]ů, [[divadlo|divadel]], [[muzeum|muzeí]] a [[galerie (expozice)|galerií]]. Sídlí zde všechna [[ministerstvo|ministerstva]] a státní úřady, též také i významné firmy. Je také sídlem patriarchy ruské [[Pravoslaví|pravoslavné církve]].
 
Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový [[Kreml]], prohlášený spolu s [[Rudé náměstí|Rudým náměstím]] v roce [[1990]] za světové kulturní dědictví [[UNESCO]].
Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový [[Kreml]], prohlášený spolu s [[Rudé náměstí|Rudým náměstím]] v roce [[1990]] za světové kulturní dědictví [[UNESCO]].
Řádka 35: Řádka 34:
Hranice města tvoří převážně dálniční okruh [[MKAD]] dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi.
Hranice města tvoří převážně dálniční okruh [[MKAD]] dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi.
 +
 +
== Obyvatelstvo ==
 +
V roce 2010 tvořilo část moskevského obyvatelstva z 92,65% rusové, 1,42% ukrajinci, 1,38% tataři a 0,98% arméni.<ref>[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm Počet a rozdělení obyvatelstva (2010)]</ref>
 +
{{Demography 12col|830px|1400|1638|1710|1725|1738|1775|1785|1811|1813|1825|1840|1856
 +
|40 000|200 000|160 000|145 000|138 400|161 000|188 700|270 200|215 000|241 500|349 100|368 800}}
 +
{{Demography 12col|830px|1868|1871|1888|1897|[[1912]]|[[1920]]|[[1926]]|[[1939]]|[[1959]]|[[1979]]|[[1989]]|[[2002]]
 +
|416 400|601 969|753 459|1 038 600|1 617 157|1 027 300|2 101 200|4 609 200|6 133 100|8 142 200|8 972 300|10 383 000}}
 +
{{Demography 5col|150px|[[2006]]|[[2008]]|[[2010]]|[[2012]]|[[2014]]
 +
|10 425 100|10 470 300|11 514 000|11 612 943|12 108 257}}
== Administrativní dělení ==
== Administrativní dělení ==
-
[[Soubor:Msk all districts abc eng.png|thumb|left|200px|Plánek městských okresů]]
+
[[Soubor:Msk all districts abc eng.png|thumb|220px|Plánek městských okresů]]
-
Moskva je rozdělena do deseti okresů a ty dále na 125 čtvrtí.
+
Moskva jako [[Federální města Ruské federace|federální město]] je od roku 2012 rozdělena do 12 administrativních okruhů, 125 rajónů (čtvrtí), 21&nbsp;okresů.  
-
Moskevské okresy jsou tyto (čísla odpovídají číslům na přiloženém plánku):
+
 
-
* 1. Zelenograd
+
{| class="wikitable"
-
* 2. Severní
+
| align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''No.'''
-
* 3. Severovýchodní
+
| align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Rajón'''
-
* 4. Severozápadní
+
| align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Rusky'''
-
* 5. Centrální
+
|-
-
* 6. Východní
+
| 1||[[Centrální administrativní okruh]]||Центральный административный округ
-
* 7. Jižní
+
|-
-
* 8. Jihovýchodní
+
| 2||[[Severní administrativní okruh]]||Северный административный округ
-
* 9. Jihozápadní
+
|-
-
* 10. Západní
+
| 3||[[Severovýchodní administrativní okruh]]||Северо-Восточный административный округ
-
V čele každého okresu stojí prefekt, jmenovaný starostou Moskvy a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z 11 volených poslanců.
+
|-
 +
| 4||[[Východní administrativní okruh]]||Восточный административный округ
 +
|-
 +
| 5||[[Jihovýchodní administrativní okruh]]||Юго-Восточный административный округ
 +
|-
 +
| 6||[[Jižní administrativní okruh]]||Южный административный округ
 +
|-
 +
| 7||[[Jihozápadní administrativní okruh]]||Юго-Западный административный округ
 +
|-
 +
| 8||[[Západní administrativní okruh]]||Западный административный округ
 +
|-
 +
| 9||[[Severozápadní administrativní okruh]]||Северо-Западный административный округ
 +
|-
 +
| 10||[[Zelenograd|Zelenogradský administrativní okruh]]||Зеленоградский административный округ
 +
|-
 +
| 11||[[Novomoskovský administrativní okruh]]||Новомосковский административный округ
 +
|-
 +
| 12||[[Troický administrativní okruh]]||Троицкий административный округ
 +
|}
 +
 
 +
V čele každého okresu stojí [[prefekt]], jmenovaný starostou Moskvy, představitelem [[Vláda Moskvy|moskevské vlády]], a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z&nbsp;11&nbsp;volených poslanců.
== Dějiny ==
== Dějiny ==
=== Počátky Moskvy ===
=== Počátky Moskvy ===
-
V první polovině 12. století se dnešní Moskva nalézala na západním okraji rostovsko-suzdalského knížectví. Její místo zaujímal zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky, po němž nesl dvorec jméno Kučkovo. Podle řeky také byl zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže [[Jurij Dolgorukij]] zabavil majetek bojara Kučky a Moskva se stala knížecím majetkem. Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svatoslava, na setkání, které letopisec zapsal slovy: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Již roku 1156 pak kníže Jiří v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě opevnění obehnané dřevěnou palisádou, počátek dnešního [[Kreml]]u. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Měla však výhodu, že se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, a to ji dávalo výhodu oproti ostatním sídlům ruského severovýchodu.
+
V první polovině 12. století se dnešní Moskva nalézala na západním okraji rostovsko-suzdalského knížectví. Její místo zaujímal zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky, po němž nesl dvorec jméno Kučkovo. Podle řeky také byl zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže Jurij&nbsp;Dolgorukij zabavil majetek bojara Kučky a Moskva se stala knížecím majetkem. Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svatoslava, na setkání, které letopisec zapsal slovy: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Již roku 1156 pak kníže Jiří v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě opevnění obehnané dřevěnou palisádou, počátek dnešního [[Kreml]]u. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Měla však výhodu, že se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, a to ji dávalo výhodu oproti ostatním sídlům ruského severovýchodu.
-
Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí suzdalských knížat, která nakonec získala nad ostatními ruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z  jihu sužovaného nájezdy kočovníků. S tím, jak suzdalská knížata rozšiřovala svou moc, ocitla se Moskva uprostřed jejich knížectví. V Moskvě se první usadil údělný kníže Daniel (zemřel 1303), syn [[Alexandr Něvský|Alexandra Něvského]] a založil tím moskevskou větev rodu [[Rurikovci|Rurikovců]]. Až jeho syn Ivan I. ([[Ivan Kalita]]) však získal titul velký kníže a sídlo ruských vládců, v té době ovšem pouze titulárních, přenesl natrvalo (s výjimkou krátkého mezidobí vlády [[Dimitrij III.|Dimitrije III.]], který sídlil v [[Suzdal]]u) do Moskvy.
+
Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí suzdalských knížat, která nakonec získala nad ostatními ruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z  jihu sužovaného nájezdy kočovníků. S tím, jak suzdalská knížata rozšiřovala svou moc, ocitla se Moskva uprostřed jejich knížectví. V Moskvě se první usadil údělný kníže Daniel (zemřel 1303), syn Alexandra Něvského a založil tím moskevskou větev rodu Rurikovců. Až jeho syn Ivan I. (Ivan Kalita) však získal titul velký kníže a sídlo ruských vládců, v té době ovšem pouze titulárních, přenesl natrvalo (s výjimkou krátkého mezidobí vlády Dimitrije&nbsp;III., který sídlil v [[Suzdal]]u) do Moskvy.
-
Svou moc nad ostatními větvemi [[Rurikovci|Rurikovců]] se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením sídla [[metropolita|metropolity]] do svého města. Ruští metropolité měli od počátků oficiální sídlo v Kyjevě, metropolita [[metropolita Maxim|Maxim]] však přenesl své sídlo do [[Vladimir]]u. Jeho nástupce [[metropolita Petr|Petr]] (v letech 1308-1326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita [[metropolita Theognost|Theognost]] (1328-1323) pak zcela přesídlil do Moskvy, kde nechal s podporou [[Ivan Kalita|Ivana Kality]] a [[Simeon Hrdý|Simeona Hrdého]] vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30 000.
+
Svou moc nad ostatními větvemi Rurikovců se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením sídla [[metropolita|metropolity]] do svého města. Ruští metropolité měli od počátků oficiální sídlo v Kyjevě, metropolita [[metropolita Maxim|Maxim]] však přenesl své sídlo do [[Vladimir]]u. Jeho nástupce metropolita Petr (v letech 1308-1326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita Theognost (1328-1323) pak zcela přesídlil do Moskvy, kde nechal s podporou Ivana Kality a Simeona Hrdého vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30&nbsp;000.
-
{{Demography 12col|830px|1400|1638|1710|1725|1738|1775|1785|1811|1813|1825|1840|1856
+
-
|40 000|200 000|160 000|145 000|138 400|161 000|188 700|270 200|215 000|241 500|349 100|368 800}}
+
-
{{Demography 12col|830px|1868|1871|1888|1897|[[1912]]|[[1920]]|[[1926]]|[[1939]]|[[1959]]|[[1979]]|[[1989]]|[[2002]]
+
-
|416 400|601 969|753 459|1 038 600|1 617 157|1 027 300|2 101 200|4 609 200|6 133 100|8 142 200|8 972 300|10 383 000}}  Počet obyvatel za rok 2006: 10 450 000
+
=== Moskva ve středověku a raném novověku ===
=== Moskva ve středověku a raném novověku ===
-
[[Soubor:Dormition (Kremlin).JPG|thumb|Uspenský chrám v Kremlu]]
+
[[Soubor:Dormition (Kremlin).JPG|thumb|220px|Uspenský chrám v Kremlu]]
-
Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo ruských panovníků. V roce 1380 porazil [[Dimitrij Donský]] na Kulikově poli tatarské vojsko, čím ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou chána Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala. Významnou změnu pro město představovala vláda Ivana III.: jednak tím, že na řece [[Ugra|Ugře]] dosáhl definitivního vymanění z tatarské moci, jednak tím, že se v roce 1472 oženil s [[Byzantská říše|byzantskou]] princeznou Sofií Palailogovnou a začal vystupovat jako dědic její říše. To se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z Itálie. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, Kreml rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například [[metropolita Iona]]. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Kromě stavební činnosti se Ivanovy politické postoje odrazily i v ideji Moskvy jako Třetího Říma.
+
Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo ruských panovníků. V roce 1380 porazil Dimitrij Donský na Kulikově poli tatarské vojsko, čím ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou chána Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala. Významnou změnu pro město představovala vláda Ivana III.: jednak tím, že na řece [[Ugra|Ugře]] dosáhl definitivního vymanění z tatarské moci, jednak tím, že se v roce 1472 oženil s byzantskou princeznou Sofií Palailogovnou a začal vystupovat jako dědic její říše. To se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z Itálie. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, Kreml rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například metropolita Iona. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Kromě stavební činnosti se Ivanovy politické postoje odrazily i v ideji Moskvy jako Třetího Říma.
-
<!--
+
 
=== Moskva druhým městem Ruska ===
=== Moskva druhým městem Ruska ===
-
=== Od roku 1918 dodnes ===
+
Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce 1712 (s výjimkou období 1728-1732) po založení [[Petrohrad]]u Petrem&nbsp;I.&nbsp;Velikým v blízkosti pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] v roce 1703.
-
== Obyvatelstvo ==
+
 
 +
Roku 1812 vpadl do země Napoleon&nbsp;Bonaparte, avšak jeho tažení zakončené okupací Moskvy skončilo debaklem. Napoleon byl poražen drsnou zimou a útoky ruských vojenských sil. Napoleon byl nucen ustoupit, tehdy zemřelo na 380 000 vojáků Grande Armée.
 +
=== Od roku 1918 – dodnes ===
 +
Nedlouho po podepsání [[Brestlitevský mír|Brestlitevského míru]], se z důvodu strachu z možné zahraniční invaze dne 12.3.[[1918]] stala Moskva hlavním městem [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. [[Metro v Moskvě|Moskevské metro]] bylo otevřeno v roce [[1935]]. Po [[Operace Barbarossa|německé invazi]] (1941) se nacházel výbor obrany státu i generální štáb armády v Moskvě. Německá skupina armád byla zastavena a odehnána na okraji města v [[Bitva před Moskvou|Bitvě před Moskvou]].
 +
 
 +
V roce [[1980]] hostila Moskva [[Letní olympijské hry 1980|letní olympijské hry]]. V roce [[1991]] bylo město dějištěm neúspěšném pokusu o převrat (tzv. [[Srpnový puč]]) ze strany členů vlády proti reformám [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]]. Když byl [[Sovětský svaz|SSSR]] rozpuštěn na konci tohoto roku, Moskva i nadále zůstala hlavním městem Ruska.
 +
 
 +
<!--
== Politické uspořádání ==
== Politické uspořádání ==
-->
-->
== Kultura a pamětihodnosti ==
== Kultura a pamětihodnosti ==
-
[[Soubor:Kremlin Spasskaya Tower.jpg|right|thumb|170px|Kreml, Spasitelova věž]]
+
[[Soubor:Kremlin Spasskaya tower.jpg|right|thumb|220px|Kreml, Spasitelova věž]]
-
[[Soubor:Moskau GUM.jpg|right|thumb|170px|GUM]]
+
[[Soubor:Moskau GUM.jpg|right|thumb|220px|GUM]]
-
[[Soubor:Moskau Uni.jpg|right|thumb|170px|Lomonosovova univerzita v Moskvě]]
+
[[Soubor:Moscow - Red Square.jpg|right|thumb|220px|[[Rudé náměstí]] v roce 2007]]
-
[[Soubor:Moskau Bahnhof.jpg|right|thumb|170px|Kazaňské nádraží]]
+
'''Kreml''' s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III. Kreml přestavuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem.
-
'''Kreml''' s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem [[Ivan III.|Ivanem III.]] Kreml přestavuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem.
+
   
   
Mezi nejznámější kostely a paláce patří '''chrám Nanebevzetí Panny Marie''' (Успенский Собор) se slavnými freskami, '''chrám Zvěstování''' (Благовещенский собор), '''chrám sv. Archanděla Michaela''' (Архангельский собор) a '''Velký kremelský palác'''.
Mezi nejznámější kostely a paláce patří '''chrám Nanebevzetí Panny Marie''' (Успенский Собор) se slavnými freskami, '''chrám Zvěstování''' (Благовещенский собор), '''chrám sv. Archanděla Michaela''' (Архангельский собор) a '''Velký kremelský palác'''.
-
[[Soubor:StBasile SpasskayaTower Red Square Moscow.hires.jpg|thumb|left|220px|[[Rudé náměstí]]]]
+
 
Zastavme se na '''Rudém náměstí''', které je ze tří stran charakterizováno symboly – '''chrámem Vasila Blaženého, mauzoleem V. I. Lenina a obchodním domem GUM''' (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa, ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb).
Zastavme se na '''Rudém náměstí''', které je ze tří stran charakterizováno symboly – '''chrámem Vasila Blaženého, mauzoleem V. I. Lenina a obchodním domem GUM''' (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa, ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb).
Pak následuje '''Tverská třída, Starý a Nový Arbat'''. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury a dnes se zde nachází pestrý, životem pulsující bleší trh. Zato v Novém Arbatu jde posedět v některé z restaurací připravující speciality z téměř všech oblastí Ruska.
Pak následuje '''Tverská třída, Starý a Nový Arbat'''. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury a dnes se zde nachází pestrý, životem pulsující bleší trh. Zato v Novém Arbatu jde posedět v některé z restaurací připravující speciality z téměř všech oblastí Ruska.
Řádka 152: Řádka 182:
| [[Šuchovova věž]]  
| [[Šuchovova věž]]  
|}
|}
-
 
+
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Album města - Moskva (Moscow)|Mnoho fotografií města Moskva]]'''
 +
== Partnerská města ==
 +
{| style="width:100%;"
 +
|-
 +
|  style="width:33%; vertical-align:top;"|
 +
* {{Flagicon|Alžírsko}} [[Alžír]], [[Alžírsko]]
 +
* {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Amsterdam]], [[Nizozemsko]]
 +
* {{flagicon|Turecko}} [[Ankara]], [[Turecko]]
 +
* {{Flagicon|Kazachstán}} [[Astana]], [[Kazachstán]]
 +
* {{Flagicon|Řecko}} [[Athény]], [[Řecko]]
 +
* {{Flagicon|Thajsko}} [[Bangkok]], [[Thajsko]]
 +
* {{Flagicon|Libanon}} [[Bejrút]], [[Libanon]]
 +
* {{Flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]]
 +
* {{Flagicon|Srbsko}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]
 +
* {{Flagicon|Indie}} [[Bombaj]], [[Indie]]
 +
* {{Flagicon|Slovensko}} [[Bratislava]], [[Slovensko]]
 +
* {{Flagicon|Belgie}} [[Brusel]], [[Belgie]]
 +
* {{Flagicon|Argentina}} [[Buenos Aires]], [[Argentina]]
 +
* {{Flagicon|Rumunsko}} [[Bukurešť]], [[Rumunsko]]
 +
* {{Flagicon|Francie}} [[Cannes]], [[Francie]]
 +
* {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Dallas]], [[Spojené státy americké|USA]]
 +
|
 +
* {{Flagicon|Ukrajina}} [[Doněck]], [[Ukrajina]]
 +
* {{Flagicon|Německo}} [[Düsseldorf]], [[Německo]]
 +
* {{Flagicon|Kuba}} [[Havana]], [[Kuba]]
 +
* {{Flagicon|Finsko}} [[Helsinky]], [[Finsko]]
 +
* {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Spojené státy americké|USA]]
 +
* {{Flagicon|Německo}} [[Ingolstadt]], [[Německo]]
 +
* {{Flagicon|Arménie}} [[Jerevan]], [[Arménie]]
 +
* {{Flagicon|Egypt}} [[Káhira]], [[Egypt]]
 +
* {{Flagicon|Ukrajina}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]]
 +
* {{Flagicon|Velká Británie}} [[Londýn]], [[Spojené království|Velká Británie]]
 +
* {{Flagicon|Slovinsko}} [[Lublaň]], [[Slovinsko]]
 +
* {{Flagicon|Španělsko}} [[Madrid]], [[Španělsko]]
 +
* {{Flagicon|Filipíny}} [[Manila]], [[Filipíny]]
 +
* {{Flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]]
 +
* {{Flagicon|Čína}} [[Peking]], [[Čínská lidová republika|Čína]]
 +
* {{flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česká republika]]<ref>[http://zahranicnivztahy.praha.eu/jnp/cz/partnerska_mesta/index.html Partnerská města HMP]</ref>
 +
|
 +
* {{Flagicon|Island}} [[Reykjavík]], [[Island]]
 +
* {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]]
 +
* {{Flagicon|Brazílie}} [[São Paulo]], [[Brazílie]]
 +
* {{Flagicon|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]]
 +
* {{Flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]]
 +
* {{Flagicon|Estonsko}} [[Tallinn]], [[Estonsko]]
 +
* {{Flagicon|Izrael}} [[Tel Aviv]], [[Izrael]]
 +
* {{Flagicon|Japonsko}} [[Tokio]], [[Japonsko]]
 +
* {{Flagicon|Tunisko}} [[Tunis]], [[Tunisko]]
 +
* {{Flagicon|Mongolsko}} [[Ulánbátar]], [[Mongolsko]]
 +
* {{Flagicon|Ukrajina}} [[Užhorod]], [[Ukrajina]]
 +
* {{Flagicon|Francie}} [[Valenciennes]], [[Francie]]
 +
* {{Flagicon|Polsko}} [[Varšava]], [[Polsko]]
 +
* {{Flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]]
 +
* {{Flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]
 +
* {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]]
 +
|}
 +
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.mos.ru/ www.mos.ru] (rusky, anglicky)
* [http://www.mos.ru/ www.mos.ru] (rusky, anglicky)
Řádka 160: Řádka 248:
* [http://maps.yandex.ru/?ll=37.609416%2C55.750043&z=12&l=map%2Cstv Panoramata Moskvy na mapách Yandex.ru] (rusky)
* [http://maps.yandex.ru/?ll=37.609416%2C55.750043&z=12&l=map%2Cstv Panoramata Moskvy na mapách Yandex.ru] (rusky)
-
{{Commons|Москва}}
+
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Moscow}}{{Commonscat|Moscow}}{{Město-hrdina}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Město-hrdina}}
+
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Administrativní dělení Ruska]]
[[Kategorie:Administrativní dělení Ruska]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Moskva| ]]
[[Kategorie:Moskva| ]]

Aktuální verze z 27. 5. 2021, 10:46

chrám Vasila Blaženého

Moskva (rusky: Москва) je hlavním městem Ruska s celkem asi 12 380 664 obyvateli (2017,[1]), žijícími na velké ploše o rozloze 2 562 km2 (2014,[2]). Je tak jedním z největších měst v Evropě, spolu s Paříží či Londýnem. Je politickým, hospodářským a kulturním centrem země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších vysokých škol, kostelů, divadel, muzeí a galerií. Sídlí zde všechna ministerstva a státní úřady, též také i významné firmy. Je také sídlem patriarchy ruské pravoslavné církve.

Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO.

Obsah

Přírodní poměry

Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami Volhou a Okou, na řece Moskvě, přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá další 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce 1937 byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever.

Hranice města tvoří převážně dálniční okruh MKAD dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi.

Obyvatelstvo

V roce 2010 tvořilo část moskevského obyvatelstva z 92,65% rusové, 1,42% ukrajinci, 1,38% tataři a 0,98% arméni.[3]

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1400 a 1856
1400 1638 1710 1725 1738 1775 1785 1811 1813 1825 1840 1856
40 000 200 000 160 000 145 000 138 400 161 000 188 700 270 200 215 000 241 500 349 100 368 800
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1868 a 2002
1868 1871 1888 1897 1912 1920 1926 1939 1959 1979 1989 2002
416 400 601 969 753 459 1 038 600 1 617 157 1 027 300 2 101 200 4 609 200 6 133 100 8 142 200 8 972 300 10 383 000
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 2006 a 2014
2006 2008 2010 2012 2014
10 425 100 10 470 300 11 514 000 11 612 943 12 108 257

Administrativní dělení

Plánek městských okresů

Moskva jako federální město je od roku 2012 rozdělena do 12 administrativních okruhů, 125 rajónů (čtvrtí), 21 okresů.

No. Rajón Rusky
1Centrální administrativní okruhЦентральный административный округ
2Severní administrativní okruhСеверный административный округ
3Severovýchodní administrativní okruhСеверо-Восточный административный округ
4Východní administrativní okruhВосточный административный округ
5Jihovýchodní administrativní okruhЮго-Восточный административный округ
6Jižní administrativní okruhЮжный административный округ
7Jihozápadní administrativní okruhЮго-Западный административный округ
8Západní administrativní okruhЗападный административный округ
9Severozápadní administrativní okruhСеверо-Западный административный округ
10Zelenogradský administrativní okruhЗеленоградский административный округ
11Novomoskovský administrativní okruhНовомосковский административный округ
12Troický administrativní okruhТроицкий административный округ

V čele každého okresu stojí prefekt, jmenovaný starostou Moskvy, představitelem moskevské vlády, a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z 11 volených poslanců.

Dějiny

Počátky Moskvy

V první polovině 12. století se dnešní Moskva nalézala na západním okraji rostovsko-suzdalského knížectví. Její místo zaujímal zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky, po němž nesl dvorec jméno Kučkovo. Podle řeky také byl zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij zabavil majetek bojara Kučky a Moskva se stala knížecím majetkem. Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svatoslava, na setkání, které letopisec zapsal slovy: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Již roku 1156 pak kníže Jiří v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě opevnění obehnané dřevěnou palisádou, počátek dnešního Kremlu. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Měla však výhodu, že se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, a to ji dávalo výhodu oproti ostatním sídlům ruského severovýchodu.

Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí suzdalských knížat, která nakonec získala nad ostatními ruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z jihu sužovaného nájezdy kočovníků. S tím, jak suzdalská knížata rozšiřovala svou moc, ocitla se Moskva uprostřed jejich knížectví. V Moskvě se první usadil údělný kníže Daniel (zemřel 1303), syn Alexandra Něvského a založil tím moskevskou větev rodu Rurikovců. Až jeho syn Ivan I. (Ivan Kalita) však získal titul velký kníže a sídlo ruských vládců, v té době ovšem pouze titulárních, přenesl natrvalo (s výjimkou krátkého mezidobí vlády Dimitrije III., který sídlil v Suzdalu) do Moskvy.

Svou moc nad ostatními větvemi Rurikovců se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením sídla metropolity do svého města. Ruští metropolité měli od počátků oficiální sídlo v Kyjevě, metropolita Maxim však přenesl své sídlo do Vladimiru. Jeho nástupce metropolita Petr (v letech 1308-1326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita Theognost (1328-1323) pak zcela přesídlil do Moskvy, kde nechal s podporou Ivana Kality a Simeona Hrdého vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30 000.

Moskva ve středověku a raném novověku

Uspenský chrám v Kremlu

Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo ruských panovníků. V roce 1380 porazil Dimitrij Donský na Kulikově poli tatarské vojsko, čím ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou chána Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala. Významnou změnu pro město představovala vláda Ivana III.: jednak tím, že na řece Ugře dosáhl definitivního vymanění z tatarské moci, jednak tím, že se v roce 1472 oženil s byzantskou princeznou Sofií Palailogovnou a začal vystupovat jako dědic její říše. To se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z Itálie. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, Kreml rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například metropolita Iona. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Kromě stavební činnosti se Ivanovy politické postoje odrazily i v ideji Moskvy jako Třetího Říma.

Moskva druhým městem Ruska

Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce 1712 (s výjimkou období 1728-1732) po založení Petrohradu Petrem I. Velikým v blízkosti pobřeží Baltského moře v roce 1703.

Roku 1812 vpadl do země Napoleon Bonaparte, avšak jeho tažení zakončené okupací Moskvy skončilo debaklem. Napoleon byl poražen drsnou zimou a útoky ruských vojenských sil. Napoleon byl nucen ustoupit, tehdy zemřelo na 380 000 vojáků Grande Armée.

Od roku 1918 – dodnes

Nedlouho po podepsání Brestlitevského míru, se z důvodu strachu z možné zahraniční invaze dne 12.3.1918 stala Moskva hlavním městem RSFSR. Moskevské metro bylo otevřeno v roce 1935. Po německé invazi (1941) se nacházel výbor obrany státu i generální štáb armády v Moskvě. Německá skupina armád byla zastavena a odehnána na okraji města v Bitvě před Moskvou.

V roce 1980 hostila Moskva letní olympijské hry. V roce 1991 bylo město dějištěm neúspěšném pokusu o převrat (tzv. Srpnový puč) ze strany členů vlády proti reformám Michaila Gorbačova. Když byl SSSR rozpuštěn na konci tohoto roku, Moskva i nadále zůstala hlavním městem Ruska.

Kultura a pamětihodnosti

Kreml, Spasitelova věž
GUM
Rudé náměstí v roce 2007

Kreml s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III. Kreml přestavuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem.

Mezi nejznámější kostely a paláce patří chrám Nanebevzetí Panny Marie (Успенский Собор) se slavnými freskami, chrám Zvěstování (Благовещенский собор), chrám sv. Archanděla Michaela (Архангельский собор) a Velký kremelský palác.

Zastavme se na Rudém náměstí, které je ze tří stran charakterizováno symboly – chrámem Vasila Blaženého, mauzoleem V. I. Lenina a obchodním domem GUM (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa, ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb). Pak následuje Tverská třída, Starý a Nový Arbat. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury a dnes se zde nachází pestrý, životem pulsující bleší trh. Zato v Novém Arbatu jde posedět v některé z restaurací připravující speciality z téměř všech oblastí Ruska. Dochovaly se překrásné stavby klasické Moskvy, například opevněné kláštery a velký počet kostelů postavených v 16. století. Bolšoj těatr je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností. Výstaviště Všerossijnyj (dříve označované jako VDNCH - „Výstaviště hospodářských úspěchů“). V rozsáhlém, dnes velmi zanedbaném, areálu na severu Moskvy se nachází budovy představující jak bývalé součásti Sovětského svazu, tak i tematicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak zemědělské stavby, například velkovýkrmnu vepřů nebo vyasfaltované koňské závodiště, tak ukázky technického pokroku včetně rakety Sojuz nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě. Asi nejkrásnější jsou fontány. Celé výstaviště dnes působí velmi kontroverzním dojmem připomínající těžký život lidí v SSSR. Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon Car kolokol, dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadion v Lužnikách, Treťjakova galerie se světově proslulou sbírkou a televizní vysílač Ostankino. Moskva je nádherná i v noci. V létě se přitom stmívá až v jedenáct hodin.

Doprava

Podívejte se také na: Doprava v Moskvě

Město má jako hlavní a největší v Rusku i jako jedno z největších na světě rozsáhlý dopravní systém. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních i leteckých tras.

Též i systém MHD je největší a nejvíce vytížený v celé zemi; tvoří jej metro, tramvajová, trolejbusová, autobusová síť a jedna dráha monorailu. Počty přepravovaných cestujících za rok zde jdou do desítek milionů.

Kulturní a historické památky

starý Arbat Tverský bulvár
Rudé náměstí Chrám Vasila Blaženého
Kreml Velký kremelský palác
Leninovo mauzoleum Stalinovy věže
Novoděvičskij klášter a hřbitov Kazaňský kostel
Kostel Nanebevzetí (Moskva) Kostel Blahořečení
Chrám sv. Archanděla Michaela Vítězný oblouk (Moskva)
Alexandrův sloup Státní historické muzeum
zvon Car-kolokol a dělo Car-puška
nedaleko Zvonice Ivana Velkého 		Treťjakovská galerie
Puškinovo muzeum Kolomenskoje
Borodinské panorama Moskevská státní univerzita
Muzeum revoluce (Moskva) Muzeum Gorkého
Památník pokořitelů kosmu katedrála Krista Spasitele
Uspenská katedrála Kostel vzkříšení božího slova
Danilovovův klášter Bílý dům (Moskva)
televizní věž Ostankino Věž Federace
Moskva-Siti Památník pokořitelů kosmu
Šuchovova věž

Velká Galerie

Partnerská města

Reference

  1. ↑ Оценка численности постоянного населения на 1 января 2017 года и в среднем за 2016 год (XLS, rusky)
  2. ↑ Москва в 2000-2013 гг.: Краткий статистический справочник/ Мосгорстат- М., 2014. - 74 с. ISBN 978-5-904548-11-7 (PDF, 75 stran, rusky)
  3. ↑ Počet a rozdělení obyvatelstva (2010)
  4. ↑ Partnerská města HMP

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moskva
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moskva
Města s vyznamenáním Město–hrdina

Brestská pevnost • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • Sevastopol • Smolensk • Stalingrad • Tula

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Moskva“