The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Kalužská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Kalužská oblast (rusky Калужская область) je federální subjekt Ruské federaceoblast, která patří do Centrálního federálního okruhu. Nachází se jihozápadně od Moskvy a sousedí s Tulskou, Brjanskou, Smolenskou, Moskevskou a Orelskou oblastí.

Obsah

Geografické podmínky

Kalužská oblast se nachází v centrální části Východoevropské roviny, zhruba 150–200 km jihozápadně od Moskvy. Z toho také vychází rovinatý ráz krajiny, který pouze výjimečně přechází do zvlněného reliéfu. Stejně jako v dalších oblastech evropské části Ruska se krajina vyznačuje poměrně hustou sítí vodních toků, z nichž nejvýznamnější je Oka. Oblast disponuje značným množstvím zásob vápence, písků, různých druhů jílů a křídy.

Historie

Historie Kalužské oblasti je obdobná jako u sousedních ruských oblastí. Díky historickému slovanskému osídlení byla od počátku součástí všech větších ruských státních celků. Poloha oblasti na jihozápad od Moskvy činila z ní činila hraniční oblast ruského státu s Polsko-litevským knížectvím. To mělo za následek bohatou vojenskou a válečnou historii regionu. Ke změně došlo až v roce 1654 po připojení Ukrajiny k Rusku a následným stanovením hranice s Polskem. Za vlády Kateřiny Veliké byla vytvořena Kalužská gubernie, která byla zrušena až v roce 1929, kdy její území bylo rozděleno mezi sousední oblasti (Moskevská, Tulská, Orelská, Smolenská). 5. července 1944 byla oficiálně vyhlášena Kalužská oblast v dnešních hranicích.

Hospodářství

Stejně jako ostatní oblasti Centrálního federálního okruhu má v hospodářství Kalužské oblasti největší význam průmysl a to především strojírenský a potravinářský.

Obyvatelstvo

Velká většina obyvatelstva je ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva je přibližně 75%.

Národnost Počet v roce 2002 (tis.)

[1]

Rusové 973,6
Ukrajinci 23,2
Arméni 7,1
Bělorusové 6,6
pouze národnosti s více než 5000 příslušníky

Administrativní dělení

Kalužská oblast se dělí na 24 rajónů a 2 městské okruhy (Kaluga, Obninsk).

Reference

  1. Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kalužská oblast
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)