Sacha

Z Multimediaexpo.cz

Sacha neboli také Jakutsko je největší z republik Ruské federace. Leží ve východní části země, na Sibiři. Na východě sousedí s Čukotským autonomním okruhem, Magadanskou oblastí, Chabarovským krajem; na jihu s Amurskou oblastí, Zabajkalským krajem, Ikutskou oblastí; a na západě s Krasnojarským krajem. Jeho severní břehy omývá Severní ledový oceán.

Přírodní poměry

Jakutská republika je v rámci Ruské federace největší, s rozlohou 3 103 200 km² zabírá 3 časová pásma (+09:00 až +11:00). Většina území země je hornatá, sever i střed se navíc nachází v silně chladné oblasti. Cca 40 % republiky leží v arktické oblasti, 47 % pokrývá tajga, téměř výhradně tvořená modříny. Od jihu na sever skrz protéká řeka Lena, s velkým a částečně i bažinatým údolím. Mezi další významné řeky patří přítoky Leny (Viljuj, Aldan, Olokma), ve východní části regionu pak řeky Indigirka a Kolyma. V oblasti též leží okolo 700 jezer. Nejvyšším pohořím je Čerského pohoří, ležící na východě, s nejvyšší horou Pobeda (3147 m n. m.). Na většině území se rozkládá Středosibiřská vysočina.

Klima

Klima je chladné (střed a sever) až mírné (jih republiky). Průměrné lednové teploty se pohybují mezi -28 až -47 °C, červencové mezi +2 až +19 °C. Průměrné roční srážky mají rozsah mezi 200 mm (střed, vnitrozemí) a 700 mm hory na východu země. Sacha má tzv. pól chladu - vesnici Ojmjakon, kde roku 1926 padla rekordně nízká teplota -71 °C, a také město Verchojansk, kde roku 1886 padla teplota -69 °C.

Historie

Jakuti žijí na svém území relativně krátkou dobu. Jsou příbuzní s turkickými národy a Mongoly. Protože jim Evenkové, další severský národ Ruské federace, říkají Jako, toto slovo se přejalo do ruštiny jako Jakuti; právě v 17. století, kdy sem Rusové začali pronikat. Postupně tu začali rozšiřovat ortodoxní křesťanství, zemědělství, v roce 1632 založili dnešní hlavní město republiky Jakutsk. Roku 1922 vznikla Jakutská ASSR, v dobách Sovětského svazu měla země hlavní význam v tom, že se zde těžily důležité suroviny. Současný název Jakutská republika se používá od roku 1992.

Obyvatelstvo

Z celkem 1 milionu obyvatel mají většinu Rusové (50,3 %), následování Jakuty (Sachy) (33,4 % populace republiky). Je zde také 7 % ukrajinská menšina. Oficiálními jazyky jsou ruština a jakutšina (sacha), té rozumí okolo 25 % místních obyvatel. Jakutštinu se učí děti ve škole od 11 let.

Ekonomika

Hlavním hospodářským centrem je Jakutsk. Ekonomika země stále ještě dnes stojí na těžbě surovin, nacházející se pod povrchem této obrovské republiky. Ty se zpracovávají v závodech, které leží jak v okolí hlavního města, tak i menších měst.

Doprava

Doprava je hlavně letecká nebo lodní (po řece Lena), hlavně díky ohromným vzdálenostem a řídké osídlenosti. V silniční dopravě je významná silnice Kolyma - Jakutsk - Magadan, do Jakutsku je však sjízdná pouze v zimním období, chybí zde most přes řeku Lenu. Na území Jakutska se nachází asi 500 km železniční trati. Začala se stavět v 80. letech jako odbočka od Bajkalsko-amurské magistrály, po perestrojce se však stavba zastavila a dočasnou konečnou se stal Berkakit (městečko asi 20 km jižně od Nerjungri). Po několika letech se začalo znovu stavět a trať dosáhla roku 2004 města Tommot. Zbývající úsek do Jakutsku, asi 368 kilometrů, by měl být dokončen do roku 2010, včetně 3kilometrového silničního a železničního mostu přes Lenu.

Externí odkazy

(rusky) Oficiální stránky republiky
(rusky) Official website of the Jakutská státní univerzita
(rusky) Informace o jakutské státní zemědělské univerzitě
(anglicky) mapa republiky
(rusky) historie republiky
(rusky) Administrativní členění Sachy na stránkách Jakutské vládní university

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sacha

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace
Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)
Federální města Ruské federace
Moskva • Petrohrad • Sevastopol
Kraje Ruské federace
Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) • Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)
Autonomní okruhy Ruské federace
Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)