V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Chantymansijský autonomní okruh - Jugra

Z Multimediaexpo.cz

Chantymansijský autonomní okruh - Jugra (rusky Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Uralského federálního okruhu. Rozprostírá se v západní Sibiři. Sousedí s Krasnojarským krajem, Jamalskoněneckým autonomním okruhem, republikou Komi, Sverdlovskou, Ťumenskou a Tomskou oblastí.

Původní obyvatelé oblasti, Mansijové a Chantové, hovoří jazyky podobnými maďarštině. Mansijština a chantyjština patří do skupiny Obsko-ugrických jazyků. Tato oblast, nazývaná také Jugra, je považována za původní pravlast Maďarů.

Obsah

Historie

  • 1096 – Jugra byla poprvé zmíněna v ruských kronikách
  • 1708 – založení Sibiřské provincie carem Petrem Velikým
  • 1775 – Kateřina Veliká založila provincii Tobolsk, do které byla zahrnuta téměř celá západní Sibiř
  • 1918 – Provincie Tobolsk byla přejmenována na Ťumenskou a hlavním městem se stalo město Ťumeň
  • 1923 – Provincie, újezdy, volosti byly zrušeny. Byly založeny nové správní jednotky - Uralský kraj, Tobolský okruh a rajóny – Berjozovský, Surgutský, Samarovský, Kondinský
  • 10. prosince 1930 - založení Osťako-Vogulského národnostního okruhu (rusky Остяко-Вогульский национальный округ)
  • květen 1931 – začátek výstavby nového správního centra - Osťako-Vogulsku
  • 1934 – Osťako-Vogulský národnostní okruh byl připojen k Omskému kraji
  • 23. října 1940 – došlo k přejmenování Osťako-Vogulsku na Chanty-Mansijsk a okruhu na Chantymansijský národnostní okruh
  • 1944 - Chantymansijský národnostní okruh byl připojen k nově založenému Ťumenskému kraji
  • 1977 - byl změněn status národnostního okruhu na autonomní okruh
  • 1993 - Chantymansijský národnostní okruh se stal v souladu s Ústavou Ruské federace jejím rovnoprávným subjektem
  • 2003 - k oficiálnímu názvu okruhu bylo přidáno slovo „Jugra“

Geografie

Chantymansijský autonomní okruh zabírá střední část Západosibiřské roviny. Převážnou část jeho území zabírá bažinatá tajga. Okruhem od jihu na sever protékají dvě největší ruské řeky - Ob a jeho přítok Irtyš. Většina řek zamrzá na dobu až 6 měsíců v roce. To je dáno také tím, že území je chráněno ze západní strany Uralem, ale ze severní strany je otevřený terén pro proudění arktických studených větrů.

Hospodářství

Oblast je velmi bohatá na ropu a je zde těžena většina ruské produkce. To dává oblasti velkou ekonomickou důležitost. V roce 2007 se zde vytěžilo 278 milionů tun ropy a 28 milionů tun zemního plynu.[1]

Doprava

Primárním způsobem dopravy zboží v Chantymansijském autonomním okruhu jsou vodní a železniční dopravní cesty, 29% je přepravováno po silnicích a 2% letecky. Celková délka železničních tratí je 1106 km, silniční síť měří více než 18000 km.

Obyvatelstvo

Chantymansijský autonomní okruh má rozlohu 523 100 km², nicméně celá oblast je velmi řídce osídlena a podle posledního sčítání lidu 2002 zde žilo 1 432 817 lidí. Administrativním centrem je Chanty-Mansijsk s 53 953 obyvateli, který ale není největším městem regionu. Největšími městy jsou Surgut (285 027), Nižněvartosk (239 044) a Něftějugansk (107 830). Původní obyvatelstvo (Chantové, Mansijci, Něnci) tvoří dohromady pouze 2% populace. Těžba ropy přilákala množství imigrantů z celého bývalého Sovětského svazu. Podle posledního sčítání lidu žije na území AO více než 25 národností početnějších než 2000 osob.[2] Historický vývoj složení obyvatelstva je uveden níže:

census 1939 census 1959 census 1970 census 1979 census 1989 census 2002
Chantové 12 238 (13,1 %) 11 435 (9,2 %) 12 222 (4,5 %) 11 219 (2,0 %) 11 892 (0,9 %) 17 128 (1,2 %)
Mansijci 5 768 (6,2 %) 5 644 (4,6 %) 6 684 (2,5 %) 6 156 (1,1 %) 6 562 (0,5 %) 9 894 (0,7 %)
Něnci 852 (0,9 %) 815 (0,7 %) 940 (0,3 %) 1 003 (0,2 %) 1 144 (0,1 %) 1 290 (0,1 %)
Komiové 2 436 (2,6 %) 2 803 (2,3 %) 3 150 (1,2 %) 3 105 (0,5 %) 3 000 (0,2 %) 3 081 (0,2 %)
Rusové 67 616 (72,5 %) 89 813 (72,5 %) 208 500 (76,9 %) 423 792 (74,3 %) 850 297 (66,3 %) 946 590 (66,1 %)
Ukrajinci 1 111 (1,2 %) 4 363 (3,5 %) 9 986 (3,7 %) 45 484 (8,0 %) 148 317 (11,6 %) 123 238 (8,6 %)
Tataři 2 227 (2,4 %) 2 938 (2,4 %) 14 046 (5,2 %) 36 898 (6,5 %) 97 689 (7,6 %) 107 637 (7,5 %)
Ostatní 1 026 (1,1 %) 6 115 (4,9 %) 15 629 (5,8 %) 43 106 (7,6 %) 163 495 (12,7 %) 223 959 (15,6 %)

Pohyb obyvatelstva (2005)

  • Narození: 19 958 (porodnost 13,5)
  • Zemřelí: 10 415 (úmrtnost 7,1)

Pohyb obyvatelstva 2007: [3]

Porodnost: 14,61 na 1000 obyv.

Úmrtnost: 7,01 na 1000 obyv.

Přírůstek stěhováním: +3,4 na 1000 obyv.

Míra přirozeného přírůstku: +0,76%/rok

Míra celkového přírůstku: +1,10%/rok

Reference

  1. ↑ Produkce ropy a plynu v Chantymansijském AO
  2. ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)
  3. ↑ Data o míře porodnosti v Ruské federaci na anglické wiki

Externí odkazy


Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Chantymansijský autonomní okruh - Jugra
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Chantymansijsk%C3%BD_autonomn%C3%AD_okruh_-_Jugra“