Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Sevastopol
Z Multimediaexpo.cz
Sevastopol (ukrajinsky a rusky Севастополь, tatarsky a krymskotatarsky Aqyar) je černomořské přístavní město na Krymském poloostrově na Ukrajině. V současné době zde žije 340 000 obyvatel, resp. 380 000 včetně přilehlých správních jednotek, jež dohromady tvoří město se zvláštním statutem Sevastopol. Přístav byl v éře Sovětského svazu sídlem sovětské černomořské flotily, nyní zde sídlí ruská a ukrajinská loďstva.
Název města je složen z řeckých slov Σεβαστος (ekvivalent latinského titulu Augustus) a πολις (město); znamená tedy „carské město“. Sevastopol obdržel v roce 1945 vyznamenání „Město-hrdina“.
Obsah |
Status a administrativní členění
Sevastopol je správní jednotkou nespadající pod působnost Krymské autonomní republiky, nýbrž je stejně jako hlavní město Kyjev přímo podřízen ukrajinské vládě. Území je rozděleno na 4 rajóny: Balaklavský, Gagarinský, Leninský a Nachimovský. Sevastopolské městské radě jsou tak podřízena i město Balaklava, jež je oficiálně městskou částí, město Inkerman, sídlo městského typu Kača a 4 obecní rady spravující celkem 29 vesnic.
Dějiny
Starověk a středověk
Jižní pobřeží Krymu bylo osídleno řeckými osadníky již v 7. století př. n. l. Na východním cípu území stálo město Chersonésos, jehož ruiny jsou dnes zpřístupněny. V raném středověku patřilo město Byzantské říši. Roku 988 zde byl pokřtěn Vladimír I., čímž Kyjevská Rus oficiálně přijala křesťanství.
Sevastopol v ruské říši
Sovětská éra
Současná situace
Obyvatelstvo
V současné době (2006) žije na území Sevastopolu 379 072 obyvatel, což je zhruba 15 % z celkového počtu obyvatel Krymu; ve vlastním městě Sevastopol bylo napočítáno 340 295 osob, v Inkermanu 11 263, v Kače 5 108, v obcích celkem 22 406 obyvatel. Přehled vývoje počtu obyvatel podává tabulka:[1]
| Rok | 1875 | 1897 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 2006 |
| Počet obyv. | 12 000 | 53 000 | 96 700 | 114 000 | 148 000 | 229 000 | 390 000 |
Národnostní složení
Protože Sevastopol byl založen jako opěrný bod ruského impéria, dominovali mezi obyvateli Sevastopolu od počátku Rusové. Roku 1926, kdy zde byla ještě početná komunita Krymských Tatarů, tvořili Rusové 60 % obyvatelstva, Ukrajinci 11 %; roku 1959 bylo Rusů již 76 %, Ukrajinců 19 %. Teprve po otevření města civilnímu obyvatelstvu roku 1994 se sem začali vracet Tataři a Krymští Tataři. Ukrajinské sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:
- Rusové: 270 000 (71,6 %), stabilní podíl
- Ukrajinci: 84 400 (22,4 %), stabilní podíl
- Bělorusové: 5800 (1,6 %)
- Tataři: 2500 (0,7 %), silný nárůst oproti roku 1989
- Krymští Tataři: 1800 (0,5 %), silný nárůst oproti roku 1989
- Arméni: 1300 (0,3 %), silný nárůst oproti roku 1989
- Židé: 1000 (0,3 %), klesající tendence
- Rumuni: 800 (0,2 %)
- Ázerbajdžánci: 600 (0,2 %)
Doprava
Sevastopol byl od svého vzniku především důležitým námořním přístavem, který má kromě vojenského významu také důležitou obchodní roli.[2] Osobní lodní linky (např. do Istanbulu) byly ovšem s rozvojem letectví omezeny. Dnes městu slouží také letiště Belbek. Od roku 1875 vede do města železnice (nepočítáme-li strategickou dráhu do Balaklavy postavenou Brity za Krymské války). Trasa Sevastopol – Charkov – Moskva je jednou z nejdůležitějších v bývalém SSSR. Protože však stísněné poměry dovolily vybudovat v Sevastopolu jen poměrně malé nádraží, končí většina rychlíků v 70 km vzdáleném Simferopolu. Denně odtud jezdí vlaky do Kyjeva, Doněcku, Moskvy a Petrohradu; příměstské „električky“ zajišťují spojení s Bachčisarajem a Simferopolem. Do měst na jižním pobřeží Krymu (Alupka, Jalta, Alušta) je časté autobusové spojení.
Městská doprava
Od roku 1898 do 2. světové války jezdila v Sevasopolu tramvaj (od roku 1925 též po meziměstské trati do Balaklavy), avšak od roku 1950 jsou páteří sevastopolské MHD trolejbusy, které operují na 13 linkách. Dále zde jezdí městské autobusy a v poslední době především maršrutky, obsluhující i Inkerman a Balaklavu. Důležitou součástí městské dopravy je také 5 přívozů přes Sevastopolský záliv, z nichž jeden převáží také automobily.
Reference
- ↑ http://www.ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/
- ↑ Порт Севастополь – Историческая справка
Externí odkazy
|
|
| Města s vyznamenáním Město–hrdina |
|---|
|
Brestská pevnost • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • Sevastopol • Smolensk • Stalingrad • Tula |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |