Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Vysoká škola
Z Multimediaexpo.cz
Vysoká škola je vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání. Je to nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Studenti a pedagogové vysoké školy tvoří akademickou obec. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly. Dle Ústavu pro informace ve vzdělávání v roce 2009 studovalo na českých vysokých školách celkem 394 855 studentů, z toho 333 580 na vysokých školách veřejných, 56 357 na soukromých a 4 918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81 672 studentů.
Obsah |
Historie
Nejstarší evropské univerzity vznikly v Itálii ve 12. století. Univerzita byla společenství učitelů a žáků (lat. universitas magistrorum et scholarium), kteří společně žili a studovali v univerzitních kolejích. Díky výsadám, kterými obdařil univerzity panovník nebo církev, zaujímaly ve středověké společnosti zvláštní postavení. Měly vlastní samosprávu, v jejímž čele stál volený rektor, který měl právo soudit žáky i jejich profesory. Společenský ani národnostní původ tu nehrál roli. Středověké univerzity ovšem podléhaly kontrole církve, kterou zajímal především obsah výuky. V novověku byly univerzity postátněny. Od osvícenství se na nich přestalo přednášet latinsky. V 19. století byly reformovány do dnešní podoby. V komunistických státech byly univerzity zásadním způsobem změněny. Bylo dokončeno postátnění – samospráva byla pouze formální, takže z veřejnoprávní korporace se stal pouhý veřejný ústav. Byl z nich odstraněn výzkum a převeden na akademie věd, učitelský sbor byl složitě stratifikován na profesory, docenty (ti předtím nebyli zaměstnanci vysoké školy), odborné asistenty, případně též asistenty a aspiranty. Tento stav v zásadě nebyl dodnes překonán, ale samospráva byla obnovena.
Typy českých vysokých škol
Vysoké školy v České republice se dělí na:
- univerzitního typu – mohou uskutečňovat všechny typy studijních programů. Kromě činnosti pedagogické provozují i činnost vědeckou a výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou.
- neuniverzitního typu – uskutečňují především bakalářské studijních programy, ale mohou též uskutečňovat magisterské studijních programy. Na rozdíl od univerzitních vysokých škol se nečlení na fakulty.
Univerzita je vysoká škola, kde učitelé přednáší studentům o vědě ve více oborech. Univerzita vedle funkce vzdělávací má i významnou funkci vědecko-badatelskou. Člení se na fakulty (např. matematicko-fyzikální, lékařská, přírodovědecká, právnická, filozofická, filmová a televizní apod.). Fakulty se dále dělí na katedry nebo ústavy. U fakult zajišťujících výuku ve větším počtu se mohou ústavy nebo katedry sdružovat do sekcí (např. sekce chemie, sekce fyziky nebo sekce věd o Zemi).
Výzkumné univerzity
Už od roku 2008 se plánuje zcela jinak diverzifikovat české vysoké školy.[1] Podle záměru vlády z konce roku 2010 by mělo vzniknout maximálně pět elitních výzkumných univerzit, které by byly nadstandardně financovány a které by byly mj. zaměřeny na kvalitní výzkum. Ostatní vysoké školy by byly zaměřeny především na výuku studentů a jejich přípravu pro praxi.[2] Těmito univerzitami by mohly být Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT nebo VUT.[3] Vzhledem k těmto záměrům již jednají ČVUT a VŠCHT o budoucím sloučení,[4] stejně tak Ostravská univerzita a VŠB-TUO.[5]
Právní forma
V České republice existují vysoké školy veřejné, soukromé a státní.
Veřejné vysoké školy
Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem. V České republice je 26 veřejných vysokých škol. Většina z nich je univerzitního typu, pouze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoká škola polytechnická Jihlava je neuniverzitní. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu. Dalšími zdroji jejich financí mohou být poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, příjmy ze státních fondů a z rozpočtů obcí, výnosy z doplňkové činnosti a dary. Orgány veřejné vysoké školy jsou:
- akademický senát
- rektor
- vědecká rada
- disciplinární komise
- správní rada
- kvestor
Soukromé vysoké školy
Soukromé vysoké škole musí k provozu činnosti udělit souhlas Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice takto působí 46 soukromých vysokých škol, tři z nich jsou univerzitního typu. Soukromé vysoké školy jsou financovány především z vlastních zdrojů, může jim však být poskytnuta státní dotace.
Státní vysoké školy
Státní vysoké školy jsou policejní a vojenské. Jsou spravovány přímo příslušnými ministerstvy (vnitra a obrany), nemají právní subjektivitu a jsou organizačními složkami státu. Je zde omezena vysokoškolská samospráva. V České republice působí dvě státní vysoké školy:
- Policejní akademie České republiky se sídlem v Praze
- Univerzita obrany se sídlem v Brně
Obě jsou univerzitního typu.
Lidé působící na vysoké škole
- profesoři
- docenti
- odborní asistenti
- asistenti
- lektoři
- postgraduální studenti (studijní plán obvykle předepisuje pomoc při výuce)
- studenti
V Česku musí student univerzity nejprve získat úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, tedy maturitu. Před rokem 1998 platila výjimka z tohoto pravidla např. pro mimořádně nadané zájemce o studium uměleckého oboru. Dnes je maturita podmínkou pro studium jakéhokoliv oboru.
Studium na vysoké škole
Studium může probíhat v prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo v kombinované formě. V rámci Boloňského procesu přechází české vysoké školy na jednotnou třístupňovou strukturu studia:
- bakalářský program
- magisterský program
- navazuje na bakalářský program, trvá 1 - 3 roky
- u oborů, které vyžadují delší přípravu (např. právo nebo lékařství), nenavazuje na bakalářský program, standardní délka studia je pak 4 - 6 let.
- absolventům se uděluje titul Mgr. (magistr), MgA. (magistr umění), Ing. (inženýr), Ing. arch. (inženýr architekt), MUDr. (doktor medicíny), MDDr. (zubní lékař), MVDr. (doktor veterinární medicíny)
- absolventi s titulem Mgr. poté mohou projít rigorózním řízením a získat tzv. "malý doktorát" – JUDr. (doktor práv), PhDr. (doktor filozofie), RNDr. (doktor přírodních věd), PharmDr. (doktor farmacie), ThLic. (licenciát teologie) nebo ThDr. (doktor teologie)
- doktorský program
Akademická práva a svobody
- svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby
- svoboda výuky, otevřenost různým vědeckým názorům, metodám a uměleckým směrům
- svoboda volby zaměření v rámci studijního programu a svoboda vyjadřovat vlastní názory ve výuce
- právo členů akademické obce volit akademické orgány
- právo používat akademické insignie a konat akademické obřady
Související články
- Seznam vysokých škol v Česku
- Seznam nejstarších univerzit
- Polytechnika
- Fakulta
- Imatrikulace
- Vzdělávací programy EU
- Diplomová práce
- Promoce
- Titul
Reference
- ↑ Vláda chystá proměnu univerzit, iHNed.cz, 13. května 2008
- ↑ Rektor ČVUT Václav Havlíček: Chceme mezi pětici elitních škol, lidovky.cz, 17. února 2011
- ↑ Do roku 2014 se nejspíš sloučí obě ostravské univerzity, ceskapozice.cz, 18. února 2011
- ↑ Rektoři VŠCHT a ČVUT budou jednat o případném sloučení, rozhlas.cz, 25. ledna 2011
- ↑ Ostrava vybuduje do několika let velkou výzkumnou univerzitu, rozhlas.cz, 24. ledna 2011
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |