Moment hybnosti

Z Multimediaexpo.cz

Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje rotační pohyb tělesa. Moment hybnosti se určuje vzhledem k bodu nebo ose. Moment hybnosti bývá také označován jako kinetický moment, impulsmoment nebo točivost.

Obsah

[skrýt]

Značení

Výpočet

Moment hybnosti (L), moment síly (τ=M), a hybnost(p).

Moment hybnosti L je určen vektorovým součinem jako

L=r×p,

kde r je polohový vektor a p je hybnost.

Vztah k momentu síly

Vyjdeme-li ze vztahu M=r×F pro moment síly, pak lze provést následující úpravu

M=r×F=r×dpdt=(drdt×mv)+(r×d(mv)dt)=ddt(r×mv)=dLdt,

kde r je polohový vektor, v=drdt je rychlost, m je hmotnost tělesa (hmotného bodu) pohybujícího se po kruhové dráze, M je moment síly a L je moment hybnosti, přičemž bylo využito skutečnosti, že vektorový součin v×mv je roven nule (tj. můžeme tento výraz k rovnici bez obav přičíst - to je ten výraz   (drdt×mv)). Předchozí vztah lze slovně popsat tak, že změna momentu hybnosti vzhledem k pevnému bodu O je co do velikosti i směru rovna momentu síly (vzhledem k témuž bodu), který na hmotný bod působí. V soustavě hmotných bodů platí pro i-tý hmotný bod podle vztah Mi=dLidt. Z vlastností momentu síly pak plyne

M=i=1nMi=i=1ndLidt=ddti=1nLi=dLdt,

kde L=i=1nLi představuje celkový moment hybnosti.

Vztah k plošné rychlosti

S využitím druhého Keplerova zákona lze vyjádřit vztah mezi plošnou rychlostí w a momentem hybnosti jako

L=2mw

Vztah k mometu setrvačnosti

Při kruhovém pohybu lze rychlost vyjádřit jako v=ω×r. Moment hybnosti soustavy n hmotných bodů vzhledem k těžišti lze pak vyjádřit vztahem

L=i=1n[ri×mi(ω×ri)]

kde ri označuje polohu i-tého hmotného bodu s hmotností mi vzhledem k těžišti a ω je úhlová rychlost pohybu tělesa kolem osy rotace jdoucí těžištěm. Použitím dvojitého vektorového součinu dostaneme

L=i=1nmi[ri2ω(ωri)ri]

Točivost tělesa vzhledem k těžišti má tedy dvě složky. První má směr úhlové rychlosti, tedy směr osy rotace, druhá má ale jiný směr. Točivost tedy obecně nemá směr rotační osy. Označíme-li složky úhlové rychlosti ω vhledem k libovolné soustavě souřadnic s počátkem v těžišti a pevně spojené s tělesem jako ωx,ωy,ωz a složky průvodiče ri jako xi,yi,zi, můžeme předchozí vztah rozepsat do složek. Z vajádření momentu setrvačnosti J pak lze získat

Lx=ωxJxωyDxyωzDzx
Ly=ωyJyωzDyzωxDxy
Lz=ωzJzωxDzxωyDyz

kde Ji jsou momenty setrvačnosti k i-té ose a Dij jsou deviační momenty. Pokud vztáhneme složky točivosti k soustavě souřadnic totožné s hlavními osami centrálního elipsoidu setrvačnosti, deviační momenty vymizí, a složky točivosti vzhledem k hlavním osám budou

L1=J1ω1
L2=J2ω2
L3=J3ω3

Pokud se těleso otáčí kolem osy, která je totožná s jednou z hlavních os setrvačnosti nebo kolem pevné osy, jsou složky úhlové rychlosti k osám kolmým k rotační ose nulové a točivost lze zapsat jako

L=Jω

Rotační impuls

Pro časový účinek momentu síly můžeme v analogii s impulsem síly získat vztah pro rotační impuls b

LL0=t0tMdt=b

Pokud je silový moment M po celou dobu působení stálý, je možné předchozí výraz zjednodušit na tvar

LL0=M(tt0)

Vlastnosti

Moment hybnosti má při rotačním pohybu stejný význam jako hybnost při pohybu přímočarém. Pojem momentu hybnosti je analogický pojmu hybnosti: tak jako je hybnost součinem hmotnosti a rychlosti v případě translačního pohybu, tak je moment hybnosti součinem momentu setrvačnosti a úhlové rychlosti v případě rotačního pohybu.

Součet momentů hybnosti vnitřních sil

Součet momentů hybnosti vnitřních sil v tuhém tělese je roven nule, protože: 1. Dva body na sebe působí silou přitažlivou nebo odpudivou (tzn. má směr shodný se směrem jejich spojnice) 2. Působí-li bod A na bod B, pak bod B působí na bod A silou stejně velikou, ale opačně orientovanou Uvažme tedy vzoreček pro moment sil: Mi je moment hybnosti i-tého bodu. Mezi i-tým a j-tým bodem působí síla Fi,j=Fj,i. Celkový moment hybnosti vnitřních sil je Mi=iri×jFi,j=ijri×Fi,j. Uvažujme nyní pouze interakci i-tého a j-tého bodu: ri×Fi,j+rj×Fj,i=ri×Fi,jrj×Fi,j=(rirj)×Fi,j, kde rirj je spojnice i-tého a j-tého bodu. Dle prvního předpokladu na sebe tyto body působí silou, která je s jejich spojnicí rovnoběžná. A jak známo, vektorový součin rovnoběžných vektorů je roven nule.

Moment hybnosti v kvantové mechanice

V kvantové mechanice je moment hybnosti vždy kvantován. Výsledkem měření jedné komponenty momentu hybnosti (impulsmomentu) můžou být pouze násobky redukované Planckovy konstanty. Kvantován je i kvadrát momentu hybnosti. Zcela novou vlastností je spin částic, vnitřní moment hybnosti určité částice. Na rozdíl od orbitálního impulsmomentu, který byl zmíněn výše může nabývat komponenta spinu i poločíselných hodnot. Při zavedení kvantového impulsmomentu vyjdeme z principu korespondence, kvantový impulsmoment je tedy definován takto: L^=r^×p^ Z komutačních relací pro souřadnici a impuls [X^k,P^l]=iδkl lze odvodit komutační relace pro impulsmoment: [L^k,L^l]=iεklnL^n Z těchto komutačních relací již plyne kvantování impulsmomentu. Pro vlastní vektory kvadrátu impulsmomentu a jeho třetí komponenty platí: L^2|lm=2l(l+1)|lm L^3|lm=m|lm Kde l je nezáporné celé nebo polocelé číslo. Pro určitou hodnotu l může kvantové číslo m nabývat pouze hodnot -l,-l+1,...,l-1,l, tedy celkem 2l+1 hodnot.

Související články