The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Čitská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Čitská oblast (rusky Читинская область, Čitinskaja oblast) byl federální subjekt Ruska (oblast) v jihovýchodní Sibiři. Jejím administrativním centrem byla Čita. Měla hranice s Čínou (998 km) a Mongolskem (868 km) a vnitřní hranice s Irkutskou a Amurskou oblastí, s Burjatskou a Jakutskou republikou. Na jihu ležel Aginský burjatský autonomní okruh, s nímž byla k březnu 2008 oblast sloučena v nový Zabajkalský kraj.

Historie

Území, kde dnes leží Čitská oblast, bylo poprvé prozkoumáno kozáky vedenými Pjotrem Beketovem v roce 1653. Lidé se sem začali stěhovat a na příkaz ztužovat ruské hranice s Čínou a Mongolskem, těžit nerostné zdroje. Roku 1891 se začala budovat místní část Transsibiřské magistrály. V roce 1920 se Čita stala hlavním městem Dálnovýchodní republiky, která se sloučila s Ruskem v listopadu 1922, měsíc před vyhlášením Sovětského svazu. Poté byl v roce 1923 založen Zabajkalský kraj, který se v roce 1937 přeměnil v dnešní Čitskou oblast. V referendu k 11. 3. 2007 bylo rozhodnuto o spojení Aginského burjatského autonomního okruhu s Čitskou oblastí za vzniku staronového Zabajkalského kraje.

Průmysl a zemědělství

V oblasti se nachází hodně železných, neželezných, vzácných, a drahých kovů, uhlí, dřevěného uhlí (výroba), a minerálních vod. Ruské odhadované zásoby rud s vysokým podílem uranu jsou 145,400 tun. Mnohá z těchto nalezišť leží nedaleko Krasnokamensku, druhého největšího města oblasti (55 600 obyv.), kde se nacházejí také Priargunské doly a chemický kombinát PMCC. Lesy pokrývají asi 60 % rozlohy. Tím pádem je v oblasti hlavním průmyslem kromě hutnictví také palivový průmysl a dřevařství. Také je zde na vyšší úrovni potravinářský a lehký průmysl. Místní zemědělství se soustřeďuje na chov dobytka, ovcí, a sobů.

Externí odkazy


Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)