Severní Osetie-Alanie

Z Multimediaexpo.cz

---

Verze z 19. 4. 2011, 13:17

Severní Osetie-Alanie, taktéž Severoosetská republika-Alanie (rusky Республика Северная Осетия-Алания, Respublika Severnaja Osetija-Alanija; osetsky Республикæ Цæгат Ирыстон — Алани, Respublikæ Cægat Iryston — Alani), je jednou z republik Ruské federace. Má rozlohu 8 000 km² a žije tu více než 710 000 obyvatel. Jejím hlavním městem je Vladikavkaz. Leží na severním Kavkaze. Na jihu sousedí s Gruzií, resp. s odtrženeckou Jižní Osetií (část tamních obyvatel odešla po osamostatnění Gruzie na sever). Dalšími sousedy jsou ruské republiky Kabardsko-Balkarsko (na západě), Ingušsko (na východě) a Čečna (malý cíp na severovýchodě). Na severu hraničí se Stavropolským krajem.

Obsah 1 Původ názvu země 2 Přírodní poměry 3 Obyvatelstvo 4 Ekonomika 5 Reference 6 Související články 7 Externí odkazy

Původ názvu země

V posledních letech Sovětského svazu, následkem politiky glasnosti, sílilo na Kavkaze nacionalistické smýšlení. Mnoho intelektuálů ze Severoosetské ASSR volalo po znovuzavedení názvu Alanie, odkazujícím na středověké království kočovných Alanů, považovaných za předchůdce dnešních Osetů/Osetinců. Vlivem této iniciativy se jméno „Alanie“ začalo stále více vžívat; zejména po r. 1989 se k němu hlásily různé kulturní a nacionalistické organizace, televizní stanice, firmy, sportovní týmy. V listopadu 1994 byl nakonec oficiální název republiky změněn z dosavadního Severní Osetie na Severní Osetie-Alanie.^[1]

Přírodní poměry

Na jihu má republika hornatý charakter, zatímco na severu rovinatý a nachází se zde Stavropolská planina. 22 % území je pokryto lesnatým terénem. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Těrek se svou délkou přibližně 600 km.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo ze 62 % tvoří Oseti (častěji psáno, i když méně vhodně, Osetinci^[2][3]), kteří jsou většinou pravoslavného vyznání. Ruská menšina tvořící 23 % populace je také převážně pravoslavná. Mezi nevýznamnější města patří Alagir, Ardon, Beslan, Digora, Mozdok a hlavní město Vladikavkaz. Úředními jazyky jsou ruština a osetština. Oba dva používají ke psaní azbuku.

Ekonomika

Přes své problémy s narůstající populací kvůli přílivu uprchlíků je Severní Osetie nejlépe prosperující republikou na severním Kavkazu. Dosáhla velké míry urbanizace a industrializace. Její továrny produkují kovové, olověné a zinkové výrobky, wolfram, elektroniku, chemikálie a potraviny. Místní zemědělství je zaměřeno především na chov ovcí a koz a na pěstování obilnin, ovoce a bavlny.

Reference

1. ↑ (anglicky) Shnirelman, Victor (2006). The Politics of a Name: Between Consolidation and Separation in the Northern Caucasus. Acta Slavica Laponica 23, str. 37-49.
2. ↑ http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=720
3. ↑ http://www.lidovky.cz/jde-o-to-co-je-vhodnejsi-ne-spravne-dr5-/ln_dopisy.asp?c=A080918_183246_ln_dopisy_gab

Související články

• Jižní Osetie
• Alanie
• Předkavkazsko
• Beslanský masakr

Externí odkazy

• (rusky) Respublika Severnaja Osetija-Alanija – oficiální stránky republiky

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Severní Osetie-Alanie

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace
Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)
Federální města Ruské federace
Moskva • Petrohrad • Sevastopol
Kraje Ruské federace
Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) • Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)
Autonomní okruhy Ruské federace
Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii