V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Burjatsko

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 20: Řádka 20:
| předvolba =  
| předvolba =  
| čas = +8
| čas = +8
-
}}  
+
}}[[Soubor:Buryat in Russia.png|thumb|260px|Mapa Republiky Burjatsko]]
'''Republika Burjatsko''' ([[burjatština|burjatsky]]: ''Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас'', [[ruština|rusky]]: ''Респу́блика Буря́тия'') je republika [[Ruská federace|Ruské federace]] v [[Sibiřský federální okruh|Sibiřském federálním okruhu]]. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního [[prezident]]a, [[parlament]] ([[Chural]]) a [[ústava|ústavu]]. Hlavní město je [[Ulan-Ude]]
'''Republika Burjatsko''' ([[burjatština|burjatsky]]: ''Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас'', [[ruština|rusky]]: ''Респу́блика Буря́тия'') je republika [[Ruská federace|Ruské federace]] v [[Sibiřský federální okruh|Sibiřském federálním okruhu]]. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního [[prezident]]a, [[parlament]] ([[Chural]]) a [[ústava|ústavu]]. Hlavní město je [[Ulan-Ude]]
== Demografie ==
== Demografie ==
Řádka 35: Řádka 35:
* ostatní 1,89 % (mezi nimi také [[Tuvinci]]). [http://egov-buryatia.ru/obur/demogr.html]
* ostatní 1,89 % (mezi nimi také [[Tuvinci]]). [http://egov-buryatia.ru/obur/demogr.html]
== Historie ==
== Historie ==
-
[[Soubor:Ivolgaa-peatempel.jpg|thumb|right|220px| [[Lámaismus|Lámaistický]] klášter v [[Ivolginsk]]u]]
+
[[Soubor:Tsogchen-dugan. The main cathedral church of the Ivolginsky datsan.jpg|thumb|240px|[[Lámaismus|Lámaistický]] klášter v [[Ivolginsk]]u]]
-
Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi [[3. století př. n. l.|3. stoletím př. n. l.]] a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny - Hunové, [[Kyrgizové]], [[Ujgurové]] a [[Žuanžuani]]. Pastevečtí [[Burjaté]] osidlovali tento kraj až od 13. století.
+
Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi 3. stoletím př. n. l. a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny - Hunové, [[Kyrgizové]], [[Ujgurové]] a [[Žuanžuani]]. Pastevečtí [[Burjaté]] osidlovali tento kraj až od 13. století.
-
Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první [[Rusové]] a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský [[národ]], musel ovšem čelit ruskému [[národnostní útlak|útlaku]], stejně jako jiné národy, které se snažilo [[Ruské impérium]] ovládnout. V letech 1658 a [[1696]] došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší [[Rusové|ruskou]] [[kolonizace|kolonizaci]] kraje. Kolem roku [[1904]] tak vypuklo další velké [[povstání]], napadáni byli hlavně [[Rusové|ruští]] [[kolonisté]]. [[Burjaté]] žádali [[autonomie|autonomii]], [[školství]] a [[vyučování]] v jejich [[burjatština|jazyce]].
+
 
 +
Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první [[Rusové]] a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský [[národ]], musel ovšem čelit ruskému [[národnostní útlak|útlaku]], stejně jako jiné národy, které se snažilo [[Ruské impérium]] ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší [[Rusové|ruskou]] [[kolonizace|kolonizaci]] kraje. Kolem roku [[1904]] tak vypuklo další velké [[povstání]], napadáni byli hlavně [[Rusové|ruští]] [[kolonisté]]. [[Burjaté]] žádali [[autonomie|autonomii]], [[školství]] a [[vyučování]] v jejich [[burjatština|jazyce]].
Během [[občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce [[1918]], avšak byla svržena [[ataman]]em [[Semjonov]]em, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko [[Japonci]] i [[Američané]]. Ti byli vyhnáni až roku [[1920]], kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku [[1990]] neustále měnily jak [[Státní hranice|hranice]] tak i jednotlivé [[autonomní oblast]]i a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku [[1991]].
Během [[občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce [[1918]], avšak byla svržena [[ataman]]em [[Semjonov]]em, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko [[Japonci]] i [[Američané]]. Ti byli vyhnáni až roku [[1920]], kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku [[1990]] neustále měnily jak [[Státní hranice|hranice]] tak i jednotlivé [[autonomní oblast]]i a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku [[1991]].
 +
== Ekonomika ==
== Ekonomika ==
Burjatsko je [[zemědělství|zemědělská]] země. Pěstuje se zde hlavně [[pšenice]], [[zelenina]] a [[Lilek brambor|brambory]]. Chová se [[dobytek]] a rozšířený je i [[rybolov]] (hlavně na [[Bajkal]]u).
Burjatsko je [[zemědělství|zemědělská]] země. Pěstuje se zde hlavně [[pšenice]], [[zelenina]] a [[Lilek brambor|brambory]]. Chová se [[dobytek]] a rozšířený je i [[rybolov]] (hlavně na [[Bajkal]]u).
Řádka 51: Řádka 53:
* [[Romanovka]]
* [[Romanovka]]
* [[Zakamensk]]
* [[Zakamensk]]
 +
 +
== Přírodní rezervace a národní parky ==
 +
V Burjatsku existuje několik velkých přírodních rezervací a národních parků. Mezi ně patří Borgojská rezervace, která je největším odpočívadlem stěhovavých ptáků v Eurasii, Barguzinská státní biosférická rezervace, Bajkalská státní biosférická rezervace, státní přírodní rezervace "Džerginskij", Zabajkalský národní park a národní park "Tunkinskij".
 +
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://egov-buryatia.ru:8081 Oficiální stránka Burjatské republiky]
* (anglicky) [http://egov-buryatia.ru:8081 Oficiální stránka Burjatské republiky]
Řádka 59: Řádka 65:
-
{{Rusko}}{{commonscat|Buryatia}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Buryatia}}{{commonscat|Buryatia}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Republiky Ruské federace]]
[[Kategorie:Republiky Ruské federace]]
[[Kategorie:Burjatsko| ]]
[[Kategorie:Burjatsko| ]]

Aktuální verze z 9. 10. 2017, 20:22

Mapa Republiky Burjatsko

Republika Burjatsko (burjatsky: Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас, rusky: Респу́блика Буря́тия) je republika Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního prezidenta, parlament (Chural) a ústavu. Hlavní město je Ulan-Ude

Obsah

Demografie

Etnické složení

Podle informací platných k 1. lednu 2004 je etnické složení Burjatska následující:

Historie

Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi 3. stoletím př. n. l. a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny - Hunové, Kyrgizové, Ujgurové a Žuanžuani. Pastevečtí Burjaté osidlovali tento kraj až od 13. století.

Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první Rusové a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský národ, musel ovšem čelit ruskému útlaku, stejně jako jiné národy, které se snažilo Ruské impérium ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší ruskou kolonizaci kraje. Kolem roku 1904 tak vypuklo další velké povstání, napadáni byli hlavně ruští kolonisté. Burjaté žádali autonomii, školství a vyučování v jejich jazyce. Během ruské občanské války zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce 1918, avšak byla svržena atamanem Semjonovem, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko Japonci i Američané. Ti byli vyhnáni až roku 1920, kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku 1990 neustále měnily jak hranice tak i jednotlivé autonomní oblasti a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku 1991.

Ekonomika

Burjatsko je zemědělská země. Pěstuje se zde hlavně pšenice, zelenina a brambory. Chová se dobytek a rozšířený je i rybolov (hlavně na Bajkalu).

Doprava

Územím republiky probíhá Transsibiřská magistrála a Bajkalsko-amurská magistrála. Čilý je lodní provoz přes Bajkalské jezero.

Města

Přírodní rezervace a národní parky

V Burjatsku existuje několik velkých přírodních rezervací a národních parků. Mezi ně patří Borgojská rezervace, která je největším odpočívadlem stěhovavých ptáků v Eurasii, Barguzinská státní biosférická rezervace, Bajkalská státní biosférická rezervace, státní přírodní rezervace "Džerginskij", Zabajkalský národní park a národní park "Tunkinskij".

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Burjatsko
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Burjatsko
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)