Vítkov (Pražská plošina)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 6. 10. 2013, 09:49

Vrch Vítkov

Tank před Armádním muzeem Žižkov na úpatí Vítkova

Jezdecká socha Jana Žižky Bohumila Kafky

Vítkov, nazývaný též Žižkov,^[1] je protáhlý vrch v Praze, v pravobřežní části města. Svou hmotou odděluje čtvrti Karlín a Žižkov, katastrálně patří k Žižkovu. Místo je pozoruhodné tím, že se zde 14. července 1420 odehrála jedna z hlavních bitev husitských válek - bitva na Vítkově. Také se zde nachází Památník národního osvobození. V prostoru před památníkem dosahuje vrch nadmořské výšky 260,9 m, na severním konci pak 270,4 m.

Na Vítkově se nachází bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova s palcátem, která patří do první desítky největších jezdeckých soch na světě.^[2] Jedná se o místo pěkného rozhledu na Prahu.

Na úpatí Vítkova v ulici U Památníku se nachází Armádní muzeum Žižkov.

Tunely a železnice

Pod vrchem Vítkovem se nachází tři tunelové stavby. Svažitý tunel pro pěší z roku 1953 spojuje Žižkov s Karlínem v severojižním směru.

Po severním úpatí kopce vede od roku 1845 Severní státní dráha, nyní již dvojkolejná. Od roku 1872 až do roku 2005 z ní odbočovala k dnešnímu hlavnímu nádraží jednokolejná tzv. hrabovská spojka, součást Pražské spojovací dráhy. Rovněž roku 1872 byla po jižním úbočí západovýchodním směrem zavedena jednokolejná turnovsko-kralupsko-pražská dráha, která přichází od nádraží Praha-Vysočany, prochází Vítkovským tunelem a končí na hlavním nádraží; úseku po úbočí Vítkova se říká Vítkovská trať, po dokončení Nového spojení má být rovněž zrušen. Roku 1926 byla Vítkovská trať spojkou napojena směrem k Praha-Libeň na kolínskou trať.

Nově je vybudován dvojitý tunel z hlavního nádraží do Libně, součást Nového spojení.

Historie

Kopec Vítkov byl pojmenován po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl svou vinici. Do historického povědomí se vrch Vítkov dostal datem 14. července 1420, kdy na Vítkově husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova zvítězili nad křižáky - viz článek Bitva na Vítkově. Funkcionalistický památník byl vybudován v letech 1928 až 1932. Měl připomínat a byl zasvěcen vzniku československého státu a hrdinům a činům legionářů v první světové válce. V roce 1990 byly některé ostatky komunistických představitelů vráceny rodinám, a nevyzvednuté (včetně Klementa Gottwalda) byly uloženy do společného hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze.

Národní památník

Žižka

Podrobnější informace naleznete na stránce: Národní památník na Vítkově

Památník byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů. Za druhé světové války zde bylo skladiště Wehrmachtu. Po roce 1948 byl památník využit k propagaci komunistického režimu. Byli tu pohřbíváni významní představitelé komunistické strany. V roce 1953 tu bylo otevřeno mauzoleum Klementa Gottwalda, zrušené v roce 1962. Po Sametové revoluci v roce 1989 byly ostatky členů komunistické strany odvezeny.

V nynější době je v rekonstruovaném památníku stálá expozice Křižovatky české a československé státnosti. Zachycuje bodové okamžiky naší země. Například vznik československé republiky v roce 1918, podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 a doby protektorátu, komunistický převrat z roku 1948, Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a následná federalizace Československa, pád socialismu stejně tak jako zánik Československa roku 1992. K dispozici je také nově otevřená vyhlídka ze střechy Památníku. Národní památník procházel rekonstrukcí a revitalizací, která byla dokončena v roce 2009 a stála celkově zhruba 320 milionů korun.

Reference

1. ↑ Žižkov: XI., web Obce Velké Prahy v r. 1929, Bičloch. Zdrojem je publikace Franta Žáček a František Stehlík: Historický a orientační průvodce Prahou, nakladatelství Františka Stehlíka, 1929.
2. ↑ http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=2560&KatId=5&DPId=vse

Literatura

• Památník Národního Osvobození. Praha : Sbor pro zbudování Památníku národního osvobození a pomníku Jana Žižky z Trocnova, 1928. Dostupné online.