Praha hlavní nádraží

Z Multimediaexpo.cz

Praha hlavní nádraží (od 15. února 1940 do roku 1945(?) a od ledna 1953 dodnes), nazývané též Praha Wilsonovo nádraží (1919–1940, 1945(?)–1953, od roku 1990 čestný titul „nádraží prezidenta Wilsona“) a nádraží Františka Josefa I. (1871–1919), je nejvýznamnější pražské železniční nádraží. Kolejiště a Fantova odbavovací budova leží na Vinohradech v Praze 2, nová odbavovací budova na Novém Městě v Praze 1, severní zhlaví zasahuje do Prahy 3–Žižkova.

Obsah 1 Vznik nádraží a železničního uzlu 2 Rekonstrukce 1901–1909 3 Rozvoj po druhé světové válce, rekonstrukce budovy 1972–1979 4 Rekonstrukce 2006 – 2012 5 Galerie 6 Nové spojení 7 Související články 8 Reference 9 Externí odkazy

Vznik nádraží a železničního uzlu

Nádraží je v provozu od 14. prosince 1871, kdy z něj byl zahájen železniční provoz Dráhy císaře Františka Josefa na jih do Benešova, Tábora a Vídně. Tehdy se jmenovalo Nádraží císaře Františka Josefa. Roku 1872 v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena od severu Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Obě nádraží brzy splynula. Roku 1872 byla rovněž zprovozněna Pražská spojovací dráha v trase Smíchov (Česká západní dráha) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Severozápadní dráhu), čímž došlo k propojení nádraží čtyř různých společností. Původní budova nádraží byla postavena v novorenesančním slohu podle návrhu Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Vrchlického sady před nádražím byly založeny roku 1876.

Rekonstrukce 1901–1909

Začátkem dvacátého století bylo nádraží zrekonstruováno a zvětšeno. Nová hlavní budova v secesním slohu byla postavena v letech 1901–1909 podle vítězného návrhu z architektonické soutěže architekta Josefa Fanty. Byly vybudovány podchody a kolejiště bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi o rozpětí 33,3 m a výšce 18 m, jejichž autory byli J. Marjanko a R. Kornfeld. Pod zastřešením jsou nástupiště číslo 1 až 4, nástupiště č. 1A je mimo hlavní zastřešení vysunuto k vinohradskému zhlaví.

Rozvoj po druhé světové válce, rekonstrukce budovy 1972–1979

Po druhé světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněná a byl postaven druhý tunel. Roku 1926 byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov - Libeň (horní nádraží) (Vítkovská trať), která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku, z roku 1872.

9. května 1974 sem začalo jezdit metro (stanice Hlavní nádraží). V letech 1972–1979 vznikla nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů. Autory nové budovy jsou Josef Danda, Jan Bočan a Alena a Jan Šrámkovi. Nad halou vede Severojižní magistrála.

V letech 1983–1989 byl vybudován třetí vinohradský tunel na jižní straně nádraží. V roce 1994 byla na hlavním nádraží zprovozněna další tři nástupiště, s čísly 5 až 7, která mají samostatná plochá zastřešení. Přestavba severního (východního) zhlaví hlavního nádraží byla dokončena v roce 2005.

Vstupní hala nové odbavovací budovy před rekonstrukcí (2005)

Rekonstrukce 2006 – 2012

V hale i parku před nádražím (oficiálně Vrchlického sady, lidově zvané Sherwood) se často vyskytují bezdomovci a narkomani, místo je také nechvalně známé jako křižovatka mužské homosexuální prostituce.^[1] Technický stav nádraží byl na začátku 21. století špatný, a proto 14. prosince 2006 započala rozsáhlá rekonstrukce podle návrhu českého architekta Patrika Kotase, s rozpočtem cca 1 miliardy korun.

Celou přestavbu zajišťuje italská developerská společnost Grandi Stazioni, která podobné projekty již úspěšně realizovala v Itálii. Nádraží dostane na 30 let do pronájmu. Má být autenticky rekonstruována secesní i moderní budova a přebudován park před budovou. Odbavování cestujících se má přiblížit letištnímu, první nástupiště má být přebudováno na promenádu, ve Fantově budově má být obnovena restaurace a nádraží se má při zachování dopravních funkcí změnit v obchodní galerii. Práce mají trvat přibližně do roku 2014. Na přelomu roku 2008 a 2009 byly dokončeny rekonstrukční práce na nástupištích číslo 1 až 4, na které je nově umožněn přístup z podchodů nejen schody, ale taktéž eskalátory a výtahy. Zároveň došlo k výměně systému pro informování cestující veřejnosti HIS-VOICE společnosti Mikrovox za konkurenční Integrovaný informační systém stanice (INISS), jehož dodavatelem je brněnská firma CHAPS, známá též jako správce systému IDOS. Po téměř patnácti letech (1994 – 16.6. 2008) se s cestujícími rozloučil hlas herce a dabéra Václava Knopa a cestující zde poprvé uvítala brněnská herečka Danuše Hostinská-Klichová, tehdy ještě mezi nadšenci známá pouze pod pseudonymem "Andula". V průběhu času se objevily potíže se srozumitelností nového hlášení v hlučném prostředí a byly podniknuty kroky (např. maximální zesílení signálu vstupujícího do reproduktorů) směřující ke zvýšení informovanosti cestujících. S výměnou hlásícího informačního systému souvisela i inovace listových zobrazovacích zařízení Pragotron a Solari za LCD panely Elektročas. V červnu 2009 byla předána do užívání veřejnosti rekonstruovaná severní část nové odbavovací haly. Vznikly zde nové obchody (Schlecker+lékárna, Vodafone, Leonidas, Pont, Gratulant, Fokus optik, ...), restaurace (Burger King, Brioche Dorée, Potrefená husa), prodejny tisku (Relay a Relay Services), prodejny potravin (včetně potravin určených pro kombinovanou bezlepkovou, bezmléčnou a bezvaječnou dietu), turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum.

V hale je rozmísteno také několik elektronických informačních kiosků, které dodala firma STARMON Choceň, digitálních panelů informujících o řazení a odjezdech vlaků, a také automaty na jízdenky (u některých z nich je možná i platba kartou - visa či mastercard, nebo zákaznickou kartou ČD s elektronickou peněženkou, případně platba mincemi). Vybudovány byly také nové toalety. Spodní část haly s horní nyní spojují, kromě eskalátorů, také pojízdné chodníky. Městská část Praha 1 by také měla začít ještě v roce 2009 s rekonstrukci parku před budovou hlavního nádraží. Od léta 2009 se postupně uzavírá jižní část nové odbavovací haly. Její rekonstrukce byla dokončena v listopadu roku 2010, vznikly zde opět obchody, restaurace a jiné komerční plochy. ^[2] Poslední fází obnovy nádraží bude oprava historické a památkově chráněné secesní Fantovy budovy.

Galerie

Nové informační tabule o odjezdech od firmy ELEKTROČAS	Pohled z horní, severní, části nové haly	Obchody v pasáži vedoucí k ČD centru
Obchody ve vstupní hale u vstupů do metra	Obchody v horní části nové haly	Nové ČD centrum
Pojízdné chodníky z horního patra knihkupectví	Nová nástupiště 1-4	Jižní část 4. nástupiště se soupravou Pendolino

Nové spojení

Součástí takzvaného Nového spojení jsou dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a Hlavním nádražím. Vedou dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami délky 2680 metrů horou Vítkov (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a jsou konstruována na rychlost 80–100 km/h. Z vítkovského tunelu vedou společně k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Celý projekt byl dokončen v roce 2010.

Související články

• Železniční doprava v pražské aglomeraci
• Seznam pražských železničních stanic
• Hlavní nádraží (stanice metra)

Reference

1. ↑ idnes.cz: Jak se žije pražským prostitutům
2. ↑ Hala Hlavního nádraží je hotova, bude tu parfumerie i supermarket (29. listopadu 2010)

Externí odkazy

• Praha hlavní nádraží, nádraží prezidenta Wilsona (Pražská informační služba)
• Praha hlavní nádraží (web prahamhd.vhd.cz)
• O informačních systémech ve stanici Praha hlavní nádraží

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Praha hlavní nádraží

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Praha hlavní nádraží

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii