Tunel

Z Multimediaexpo.cz

Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Vodní tunely vybudované k přivádění nebo odvádění vody se někdy označují též jako štoly. Železniční i silniční tunely i prostory metra ve válečných dobách mohou posloužit též jako protiletecké kryty pro obyvatelstvo nebo pro válečnou výrobu. Výstavba tunelu se nazývá tunelování. Metaforicky přenesený význam slova tunelování se stal označením pro druh hospodářského podvodu. Nejdelším tunelem světa je železniční tunel Seikan mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó. Jeho délka je 53,9 km (z toho 23,3 km pod mořským dnem). Ve Švýcarsku se staví Gotthardský úpatní tunel, který bude mít po svém dokončení délku 57 km. V České republice je v roce 2009 nejdelším silničním tunelem tunel Panenská (2115 metrů) a z budovaných silničních tunelů tunel Blanka (5502 metrů), z železničních tunelů je nejdelší Březenský tunel (1758 metrů), zamýšlený Barrandovský tunel na vysokorychlostní trati Praha – Beroun by měl měřit asi 19 km. Celkovou délkou je však předčí tunely pražského metra nebo pražské kolektorové sítě. (Podrobněji v článku Tunely v Česku.)

tunel metra

Obsah

1 Historie tunelů
2 Nejdelší tunely světa
- 2.1 Ve stavbě
- 2.2 Související články
3 Reference
4 Externí odkazy

Historie tunelů

Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané tunely využívaly ke spojeni akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tunel srze skalnatý kopec blízko Beziers ve Francii. Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razicí štít během ražení tunelu pod Temží. Tento vynález významně ulehčil stavbu tunelů. První železniční tunely vznikly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl. Pod vodou se tunel může stavět z prefabrikovaných betonových sekcí, které se upevní a spojí. Voda a kal je následně odčerpána. Existuje však více metod. Moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů, využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.

Nejdelší tunely světa

Seznam obsahuje všechny tunely dlouhé nejméně 15 km. Nezahrnuje tunelové vodovodní přivaděče, kolektory ani tunely metra.

Název	Stát	Délka v m	Zahájení provozu	Využití	Trasa
Seikan	Japonsko	53 841	1988	železniční^[1]	Aomori – Hakodate
Eurotunel	Francie – Spojené království	50 450	1994	železniční	Calais – Folkestone
Nový Lötschbergský tunel	Švýcarsko	34 577	2007	železniční	Bern – Brig
Tunel Guadarrama	Španělsko	28 377	2007	železniční	AVE Madrid – Valladolid
Tunel Taihang	Čína	27 848	2009	železniční	CRH Š'-ťia-čuang – Tchaj-jüan
Tunel Hakkóda	Japonsko	26 455	2010	železniční	Šinkansen Hačinohe – Aomori
Tunel Iwate-ičinohe	Japonsko	25 810	2002	železniční	Šinkansen Morioka – Hačinohe
Lærdalský tunel	Norsko	24 510	2000	silniční	Lærdal – Aurland
Tunel Daišimizu	Japonsko	22 221	1982	železniční	Šinkansen Niigata – Tokio
Tunel Geumjeong	Jižní Korea	20 323	2010	železniční	KTX Daegu – Pusan
Tunel Wushaoling	Čína	20 050	2006	železniční	Lianyungang – Urumči
Simplonský tunel II	Itálie – Švýcarsko	19 824	1922	železniční	Brig – Milano
Simplonský tunel I	Itálie – Švýcarsko	19 803	1906	železniční	Brig – Milano
Tunel Vereina	Švýcarsko	19 058	1999	železniční^[2]	Klosters – Saglians
Tunel Šin-kanmon	Japonsko	18 713	1975	železniční	Šinkansen Kitakjúšú – Šimonoseki
Tunel Appennino	Itálie	18 507	1934	železniční	Bologna – Florencie
Tunel Qinling	Čína	18 457	2002	železniční	Si-an – Ankang
Tunel Zhongnanšan	Čína	18 040	2007	silniční^[3]	Si-an – Ankang
Gotthardský silniční tunel	Švýcarsko	16 918	1980	silniční	Lucern – Lugano
Tunel Vaglia	Itálie	18 561	2009	železniční	TAV Bologna – Florencie
Tunel Rokkô	Japonsko	16 250	1972	železniční	Šinkansen Ósaka – Kóbe
Tunel Henderson	Spojené státy Americké	15 800	1976	železniční^[4]	vlečka
Furka tunel	Švýcarsko	15 442	1982	železniční^[2]	Brig – Andermatt
Tunel Haruna	Japonsko	15 350	1982	železniční	Šinkansen Takasaki – Niigata
Severomujský tunel	Rusko	15 300	2003	železniční	Severobajkalsk – Tynda
Tunel Firenzuola	Itálie	15 285	2009	železniční	TAV Bologna – Florencie
Tunel Gorigamine	Japonsko	15 175	1997	železniční	Šinkansen Takasaki – Nagano
Tunel Monte Santomarco	Itálie	15 040	1987	železniční	Paola – Cosenza
Gotthardský tunel	Švýcarsko	15 003	1882	železniční	Lucern – Lugano
Mnoho kratších tunelů

Ve stavbě

Tento seznam nezahrnuje tunely v projekční fázi ani ve fázi ražení průzkumné štoly.

Název	Stát	Délka v m	Plánované zahájení provozu	Využití	Trasa
Gotthardský úpatní tunel	Švýcarsko	57 072	2017	železniční	Curych – Lugano
Nový Tunel Guanjiao	Čína	32 605	2012	železniční	Si-ning – Golmud
Tunel Pajares	Španělsko	24 667	2011	železniční	AVE Valladolid – Gijón
Tunel Iijama	Japonsko	22 225	2013	železniční	Šinkansen Nagano – Kanazawa
Tunel Solan	Jižní Korea	16 240	2012	železniční	Taebaek – Samcheok
Tunel Ceneri	Švýcarsko	15 400	2019	železniční	Curych – Lugano

Související články

Reference

↑ úzkorozchodná železnice, rozšíření na normální rozchod možné
↑ ^2,0 ^2,1 Úzkorozchodná železnice
↑ dálniční, dva dvoupruhové tubusy
↑ Úzkorozchodná železnice, v roce 1999 nahrazena pásovým dopravníkem

Externí odkazy

(německy) Historické profily tunelů

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tunel

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] úzkorozchodná železnice, rozšíření na normální rozchod možné

[ur-1] 2,0 ^2,1 Úzkorozchodná železnice

[2] álniční, dva dvoupruhové tubusy

[3] Úzkorozchodná železnice, v roce 1999 nahrazena pásovým dopravníkem

[1]

[2]

[3]

[4]