V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Lucern

Z Multimediaexpo.cz


Lucern (německy: Luzern, francouzsky a anglicky: Lucerne, italsky a rétorománsky: Lucerna, místní dialekt Lozärn) je město ve Švýcarsku. Je hlavním městem stejnojmenného kantonu a také okresu. Leží na severozápadním konci Lucernského jezera u výtoku řeky Reuss a je hospodářským a kulturním centrem regionu Innerschweiz (resp. středního Švýcarska). Reuss rozděluje Lucern na Staré Město a Nové Město. Nejstarší zakrytý dřevěný most na světě (Kapellbrücke) s vodní věží a Most vetešníků (Spreuerbrücke) spojují Staré Město s Novým. Poloha mezi jezerem a horami (Pilatus a Rigi) je obzvláště malebná a urychlila rozvoj Lucernu coby cizinecké město (něm. Fremdenstadt) a turismus od roku 1840. Rozloha městského území je 24,15 km², z toho je 60,4 % sídlišť, 11,6 % zemědělských ploch a 25,9 % lesů. K Lucernu patří také exkláva na severním svahu hory Bürgenstocku.

Obsah

Dějiny

Starověk a rozvoj města (okolo 750–1386)

Po rozpadu Římské říše zabírali germánští Alemáni od 6. století stále větší území v této oblasti. Germánský jazyk všude nahrazuje latinu. Kolem roku 750 vzniká Benediktinský klášter Sv. Leodegar, který v průběhu 9. století spadal pod správu alsaského opatství Murbach. V tomto čase resp. kolem roku 750, se toto území nazývalo Luceria. Roku 1178 dosáhl Lucern práva na nezávislost od světského pána kláštera Murbach v Alsasku. Založení města patrně připadá na tento rok. Město získávalo stále více na významu jako klíčový bod rostoucí Gotthardské dopravy. Okolo roku 1290 je Lucern městem s rozsáhlými svobodami a cca 3 000 obyvatel. V této době získal král Rudolf I. Habsburský vládu nad klášterem sv. Leodegara a pozemky k němu náležejícím. S rostoucím včleněním do habsburského zemského panství hledá Lucern útočiště u zemských obcí. S těmi se město spojuje snaha o samostatnost. V tzv. „Věčném svazku (něm. Ewigen Bund)“ ze 7. listopadu 1332, smlouvy uzavřené mezi Lucernem a třemi kantony: Uri, Schwyz a Unterwalden. Později se k tomuto spolku přidala i města Curych, Zug a Bern. Svépomocí tohoto spolku měla skončit nadvláda Rakouska. Toho dosáhlo skrze vítězství Lucernu nad Habsburky v bitvě u Sempach (1386). Pro Lucern tím začala doba veliké expanze. Lucern se to podařilo v krátkém čase, přenést na sebe četná práva, jež byla předtím vyhrazena Habsburkům. Vzniklo tak výsostné území odpovídající zhruba dnešnímu kantonu Lucern.

Od města k městskému státu (1386–1520)

Roku 1415 obdržel Lucern od císaře Zikmunda říšské svobody a stává se silným členem švýcarského spolku. Město si vybudovalo vlastní zemskou svrchovanost, zvýšilo daně a ustanovilo úřední správce. Počet z celkový 30 000 městského obyvatelstva klesá asi o 40 procent. Na vině jsou především mor (okolo 1350) a různé války. Roku 1419 se v listinách poprvé objevuje při čarodějnický proces proti jakémusi muži Mann ve švýcarském Lucernu slovo čarodějnictví.

Vznik katolického Švýcarska (kolem 1520–1798)

V rostoucím státním svazku Švýcarů patří Lucern k nejvlivnějším oblastem. Když po roce 1520 rozdělila reformační hnutí konfederaci, stala se většina měst evangelickými, Lucern však zůstal katolickým. Po vítězství katolíků nad reformovanými po bitvě u Kappelu (1531) převážila ve svazku opět města katolická. Budoucnost však patřila reformovaným městům jako Curych, Bern a Basilej, jež ve druhé Villmerské válce (1712) porazily katolíky. Vedoucí postavení Lucernu v „Eidgenossenschaftu“ je navždy ztraceno. V 16. a 17. století byly války a nákazy stále řidší, a tím silně roste počet obyvatel města.

Století revolucí (1798–1914)

Roku 1798, devět let po začátku francouzské revoluce, vpochodovala francouzská armáda do Švýcar. Staré společenství se rozpadá a vláda je přetvořena v demokracii. Průmyslová revoluce vstupuje do Lucernu o dost později. Roku 1860 je pouhých 1,7% obyvatel zaměstnáno v domácí nebo tovární výrobě, což je čtyřikrát méně než ostatní části Švýcarska. Zemědělství s vysokým podílem (40 procent) pracovních sil v rolnickém stavu ovlivňuje kanton. Nicméně město láká rozličné průmyslové podniky, ty se však usazují zejména v okolních vesnicích u Lucernu. Od 1850 do 1913 se zečtyřnásobuje počet obyvatel a roste i rozloha města. Od roku 1856 následuje železniční propojení, nejprve do Oltenu a Basileje, v roce 1864 do Zug a Curychu a v roce 1897 na jih. Hlavní směr vývoje ve 20. století (1914–2000) Ve 20. století získávají Vororte stále více na významu. Počet obyvatel v okolní aglomeraci se zdvojnásobil, zatímco městské obyvatelstvo přibývá jen pomalu. V roce 1981 bylo město připojeno k dálnici.

Zajímavosti

Historické

Kaplový most
Kulturní a kongresové centrum
  • Kaplový most s Vodní věží
    Jelikož je město rozděleno řekou Reuss, je zde množství mostů, které spojují staré město s novým. Z nich je nejznámější Kaplový most (Kapellbrücke), nejstarší zakrytý dřevěný most o délce 170 m z roku 1332. V roce 1993 zničil požár většinu mostu. Ale protože byl most v 60. letech kompletně renovován a každý jednotlivý dřevěný díl byl zaregistrován, bylo možné ho po požáru znovu vystavět podle původní podoby. Většina třírohých středověkých originálních maleb, jimiž byl most vyzdoben po celé své délce ve štítu, však byly nenávratně zničeny. V prostředku mostu se nachází symbol Lucernu, Vodní věž s osmibokým půdorysem. Most, stejně jako věž tvořily součást městských hradeb. Proto jsou dřevěné trámy ze strany vodní věže o něco výš.
  • Staré Město
  • Spreuerbrücke
  • Museggská zeď a Museggské věže (postaveny v letech 1350–1403 coby severní opevnění)
  • Lví pomník podle Bertel Thorvaldsen (1819)
  • Nadelwehr (1860)
  • Pět kolesových parníků společnosti SGV, světově největší aktivní parní lodě na sladké vodě
  • Svatomatoušský kostel je významnou ukázkou Novogotika
  • Jezuitský kostel je nejstarší veliký barokní kostel ve Švýcarsku
  • Hofkirche je nejvýznamnější církevní stavba švýcarské renesance
  • Gotthardgebäude je nejreprezentativnější novorenesanční stavbou Kantonu Lucern

Moderní architektura

Zajímavosti v okolí Lucernu

  • Pilatus: někdejší Pilátské jezero na domovském kopci nad Lucernem mělo podle báje být místem posledního odpočinku Piláta Pontského a proto byl výstup na horu ve středověku přísně zapovězen. Dnes je hora ztékána turisty z obou stran. Z alpské strany nejstrmější zubačkou na světě a z Lucernské strany Panoramatickou kabinkovou lanovkou a visutou lanovkou. Příjezd od Lucernu: Bus č. 1 do 15 min. ke stanici „Linde-Pilatus“, poté 5 min. pěšky k dolní stanici Pilatus Bahnen.
  • Rigi: „Královna hor“ s první horskou železnicí Evropy.

Doprava

Portál bývalého nádraží

Ve městě a jeho okolí je provozována železniční, silniční a vodní doprava. Železniční doprava je v regionu provozována společnostmi SBB, Zentralbahn a BLS. Hlavní nádraží v Lucernu se nachází nedaleko jezera v centru města. Původní nádražní budova byla zbořena, zachován byl pouze portál, a na jejím místě vyrostl terminál autobusové a trolejbusové dopravy. Nová nádražní budova byla postavena o několik desítek metrů dále, opět jako hlavové nádraží. Z nádraží vychází úzkorozchodné tratě do Englbergu a Interlakenu. Silniční veřejná doprava je reprezentována trolejbusovou a autobusovou dopravou provozovanou společnostmi Verkehrsbetriebe Luzern, Auto AG Rothenburg, Rottal AG a Postauto. Lodní doprava na Vierwaldstätterském jezeře je provozována Schifffahrtsgesellschaft des Vierwaldstättersees (SGV). Od 11. prosince 2004 byla uvedena do provozu první etapa S-Bahn Luzern se šesti novými zastávkami, půlhodinovým taktem a novými soupravami. Most Seebrücke spojující Staré město a Nové město je jedním z nejvíce frekventovaných v zemi. Městem prochází, částečně v tunelech, severojižním směrem dálnice A2. Sjezdy ve městě jsou (od severu k jihu) Emmen-Süd, Luzern-Zentrum, Luzern-Kriens a Luzern-Horw.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lucern


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lucern“