Ve středu 26. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...
FFresh emotion happy.png

Boltzmannova rovnice

Z Multimediaexpo.cz

Boltzmannova rovnice, známá také jako Boltzmannova transportní rovnice, zavedená Ludwigem Boltzmannem, popisuje statistické rozdělení jedné částice v tekutině. Je to důležitá rovnice nerovnovážné statistické mechaniky, oblasti statistické mechaniky, která se zabývá systémy, které jsou daleko od termodynamické rovnováhy; např. v přítomnosti teplotního gradientu nebo elektrického pole. Boltzmannova rovnice se používá ke studiu schopnosti tekutiny transportovat fyzikální veličiny jako teplo a náboj, a tedy k odvození transportních vlastností, například elektrické vodivosti, Hallovy vodivosti, viskozity a tepelné vodivosti.

Přehled

Boltzmannova rovnice je rovnice pro časový (t) vývoj rozdělovací funkce f(x, p, t) v jednočásticovém fázovém prostoru, kde x je poloha a p je hybnost. Rozdělení je definováno tak, že

f(x,p,t)dxdp

je počet částic, které se v čase t nacházejí v prostorovém elementu d3x v okolí x a jejich hybnost je v intervalu d3p v okolí p.[1]

Působí-li na částice popsané f vnější síla F, musí f, za předpokladu neexistence srážek, splňovat

f(x+pmdt,p+Fdt,t+dt)dxdp=f(x,p,t)dxdp,

což znamená, že mají-li nějaké částice v čase t souřadnici x a hybnost p, v čase t+dt budou (všechny) v x+pmdt, s hybností p+Fdt.

Protože však ke srážkám dochází, tak se hustota částic v elementu fázového prostoru dx dp mění.

f(x+pmdt,p+Fdt,t+dt)dxdpf(x,p,t)dxdp=f(x,p,t)t|colldxdpdt

Vydělením rovnice dx dp dt vznikne v limitě Boltzmannova rovnice

ft+fxpm+fpF=ft|coll.

F(x, t) je síla působící mezi částicemi v tekutině a m je hmotnost částic. Člen na pravé straně rovnice popisuje efekt srážek mezi částicemi; je-li roven nule, částice se nesrážejí. Bezsrážková Boltzmannova rovnice je často chybně nazývána Liouvillova rovnice (Liouvillova rovnice je N-částicová rovnice).

Molekulární chaos a srážkový člen (Stosszahl Ansatz)

Výše uvedená Boltzmannova rovnice nemá velký praktický význam, neboť nechává srážkový člen nespecifikovaný. Klíčová myšlenka použitá Boltzmannem byla určit srážkový člen výhradně ze srážek dvou částic, o kterých se předpokládá, že před srážkou jsou nekorelované. Tento předpoklad byl Boltzmannem nazýván 'Stosszahl Ansatz', a je také znám jako předpoklad molekulárního chaosu. Za tohoto předpokladu lze srážkový člen psát jako integrál v hybnostním prostoru přes součin jednočásticových rozdělovacích funkcí:

ft|coll=g(pp,q)[f(x,p+q,t)f(x,pq,t)f(x,p,t)f(x,p,t)]dpdq.

Reference

  1. HUANG, Kerson. Statistical Mechanics. Second. vyd. New York : Wiley, 1987. Dostupné online. ISBN 0471815187. S. 53.