V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Říkovice

Z Multimediaexpo.cz


Říkovice jsou obec ležící v Olomouckém kraji v jihovýchodní části okresu Přerov, 9 km jižně od Přerova. Nachází se na území Hornomoravského úvalu na hranici mezi geomorfologickými provinciemi Českým masívem a Karpatskou soustavou v nadmořské výšce 204 m n. m. Historie Říkovic byla od počátku spojena s olomouckým biskupstvím, které vesnici přidělovalo jako léno vladyckým rodům. Nejdéle obci spravoval mezi roky 1476 až 1786 rod Říkovských z Dobrčic.
V současnosti žije ve vesnici ve 136 domech 452 obyvatel. Obcí prochází silnice č. 55, spojující Přerov a Hulín, a 2. železniční koridor (Přerov - Břeclav). Říkovicemi protéká řeka Moštěnka.

Obsah

Jméno

Existují nejméně dvě teorie na to, jak vesnice získala svůj název. Podle první je slovo Říkovice odvozeno od řeky Moštěnky, které se dříve říkalo Stvola (staroslovanský název druhu vrby, která rostla na jejím břehu), nebo také říka Hostejnská. Druhá teorie praví, že název je odvozen od osobního jména Řík nebo Dobřík. Dobřík bylo zkráceno na Řík - ovice.
Název obce se v historii s postupem času mnohokrát měnil. Na listině z roku 1274 se úvádí Richowicz. V letech 1328 potom Rykouicz, 1437 Rzikowicz, 1608 Ržykowicz, 1718 Ržykowitz, 1846 Řikowitz i Řykowice, 1872 Rzikowitz i Řikovice a po 1881 již pouze Řikovice. Definitivně je obec nazvána Říkovice s dlouhým í dne 28.května 1996.

Dějiny obce

Středověk

První písemné zmínky o obci jménem Říkovice pocházejí z roku 1145, kdy Ota III. Dětleb, kníže Olomoucký, daroval olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi vesnice Říkovice, Pamětice a Vážany. Jedná se však pravděpodobně o jinou, dnes již zaniklou vesnici. Proto se za rok první zmínky častěji uvádí až rok 1274 kdy Říkovice udělil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku jako léno bratrům Jindřichovi a Gunterovi z Brandýsa. V roce 1476 Říkovice získali páni z Dobrčic. Ti přesídlili na tvrz do Říkovic, a proto se jim začalo říkat Říkovští z Dobrčic.

Novověk

Olomoucký biskup Marek Khuen z Olomouce udělil roku 1554 obci privilegium. Říkovice se díky privilegiu stali čtvrtou vesnicí na Moravě, která mohla používat pečeti a pečetit černým voskem. Obecní pečeť byla černá a byla na ní vyzobrazena zlatá skála a pod ní tekoucí řeka. Za Třicetileté války byla vesnice roku 1621 vypálena polskými žoldnéři. V roce 1643 v okolí řádili Švédští žoldnéři. Roku 1720 nechali ve vesnici bratři Jan Václav a Vilím Říkovští zbudovat barokní zámek s přilehlým parkem. Byl postaven také pivovar. V moci Říkovských byla vesnice až do roku 1787. Za tři roky ji spolu s Újezdcem koupil hrabě španělského původu, Václav Ugarte za 30 000 zlatých. Obcí od roku 1841 vedla železniční trať. Od rodu Ugartů vesnici roku 1854 odkoupili Petr, Jan, Viktor a Hugo, rytíři Chlumečtí. Toho roku zde byla zřízena pošta. V roce 1855 byla ve vesnici vystavěna kaple sv. Anny. Hřbitov byl založen v roce 1876. Roku 1896 pronajali Chlumečtí páni svá pole říkovským občanům.

20. století

Kaple sv. Anny je v roce 1909 přebudována na kostel. Tělovýchovná jednotak Sokol byla v Říkovicích založena v roce 1919. V roce 1922 prodal Chlumecký statkář obci zbytek půdy, sladovnu a také zámek s parkem. Zámek byl obcí přestavěn na školu v roce 1925. Roku 1928 byla v obci zavedena kanalizace a byl také založen nový hřbitov. Za Druhé světové války byly na nucené práce do Říše nasazeny ročníky 1921 a 1922. Gestapo uvěznilo tři říkovské občany. Jeden z nich byl umučen v koncetračním táboře. Vlastenci a partyzáni z Hostýnských hor přestřihovali telefonní dráty okolo dráhy a neúspěšně se pokusili zničit železniční most. Partyzáni také v obci těžce postřelili německého vojáka. Na konci války bylo nacisty jako rukojmí drženo 50 říkovských občanů, aby se zabránilo případným partyzánským útokům. Při ústup za sebou Němci odpálili kamenný most přes řeku Moštěnku. Rudá armáda obec osvobodila 7. května. Nový betonový most přes Moštěnku se podařilo postavit až v roce 1950. V roce 1956 bylo v obci založeno JZD a v roce 1995 byla dokončena plynofikace. V roce 1957 je zřízen fotbalový oddíl TJ Sokol Říkovice. Jednotné zemědělské družstvo v roce 1972 přechází pod JZD Haná s centrem ve Vlkoši. V roce 1974 dochází k oslavám 700 let od první historické zmínky o Říkovicích. V rámci oslav je slavnostně odhalena pamětní deska na rodném domě Metoděje Vlachova. Avšak Říkovice, spolu s dalšími okolními obcemi, jsou v roce 1976 připojeny ke střediskové obci Horní Moštěnice. V obci je roku 1983 zrušena škola.

Současnost

Po pádu komunismu v roce 1989 Říkovice opět získávají samostatnost. Roku 1995 je v obci dokončena plynofikace. Roku 1996 je oficiálně změněm název vesnice na Říkovice s dlouhým í. Vesnici težce poškodili katastrofální záplavy v roce 1997. V roce 2000 je přesunuta socha sv. Jana Nepomuckého do zastavěné části obce na místo bývalého hřbitova. Říkovice se v roce 2001 stávají členem Mikroregionu Moštěnka. Parlament ČR roku 2002 schvaluje Říkovicím novodobý znak a prapor. V roce 2003 probíhá rekonstrukce zdejšího nádraží.

Obyvatelstvo

Nejvíce obyvatel měla vesnice před Druhou světovou válkou. V obci nebyla zastoupena německá menšina, a proto nebyl úbytek po válce způsoben odsunem. K roku 2006 v Říkovicích žilo 446 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel vesnice Říkovice
Rok 1794 1815 1834 1850 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1995 2001 2006
Počet obyvatel 345 230 387 366 422 455 551 522 590 500 517 533 509 453 466 455 446

Pamětihodnosti

  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1719
  • barokní zámek s přiléhající zámeckou zahradou a zahradním rondelem z roku 1720
  • Pomník na památku padlích vojáků z První světové války a 80. narozenin prezidenta Tomáše Garriqua Massaryka z roku 1930
  • Kostel sv. Anny z roku 1909

Doprava

Říkovice měly tu výhodu, že jimi byla již od roku 1841 vedena železniční trať. Vesnicí procházela tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda z Vídně do Krakowa. To dávalo Říkovicím v minulosti značnou výhodu oproti ostatním okolním vesnicím. Pošta byla v obci zřízena roku 1854. 28.června 1906 byla ve vesnici velká sláva, neboť po dráze projížděl Říkovicemi sám císař František Josef I.. Telegraf byl na poště zaveden v roce 1907. Dráhy využili 19.září roku 1921 také tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk a 22.8. 1937 pak také prezident Edvard Beneš. Prezidenta Beneše měli občané možnost spatřit ještě 14.7.1946 při průjezdu jeho průvodu po státní silnici z Přerova. Obcí v současnosti prochází silnice č. 55, spojující Přerov a Hulín, a 2. železniční koridor (Přerov - Břeclav). V roce 2003 došlo k rekonstrukci zdejšího vlakového nádraží a k vybudování podchodu pro cestující.

Přírodní poměry

Vesnice se nachází v nížině Hornomoravského úvalu. Při prehistorickém vrásnění, poté co došlo k oddělení České vysočiny a Karpat, byla celá oblast na jeden milion let zalita mořem. To vedlo k usazování jílovitého a pískovitého materiálu. Půda v okolí je téměř výhradně úrodná černozem. Obcí protéká řeka Moštěnka.

Klimatické podmínky

Podnebí v oblasti je charakterizováno dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, s krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Živelné pohromy

V minulosti se obec nejčastěji musela potýkat s ničivými požáry. Ty vznikaly od blesku, neopatrným zacházením s ohněm nebo kvůli žhářům. Nejstarší záznam o požáru pochází z roku 1841, kdy vyhořel zámek, pivovar a celý dolní konec obce. Nejhoršímu požáru z června roku 1850 padla za oběť celá vesnice. Zemřeli při něm tři lidé. Pravidelné se ze svých břehů vylévala řeka Moštěnka. V roce 1910 říčka protrhla hráze a zatopila celé okolí. Na likvidaci škod bylo povoláno vojsko z Olomouce a Krakowa. Další velké povodně byly v letech 1911, 1938 a 1997.

Nejvýznamnější rodáci

Prameny

Externí zdroje


  Města a obce okresu Přerov  

Bělotín • Beňov • Bezuchov • Bohuslávky • Bochoř • Brodek u Přerova • Buk • Býškovice • Císařov • Citov • Čechy • Čelechovice • Černotín • Dobrčice • Dolní Nětčice • Dolní Těšice • Dolní Újezd • Domaželice • Dřevohostice • Grymov • Hlinsko • Horní Moštěnice • Horní Nětčice • Horní Těšice • Horní Újezd • Hrabůvka • Hradčany • Hranice • Hustopeče nad Bečvou • Jezernice • Jindřichov • Kladníky • Klokočí • Kojetín • Kokory • Křenovice • Křtomil • Lazníčky • Lazníky • Lhota • Lhotka • Lipník nad Bečvou • Lipová • Líšná • Lobodice • Malhotice • Měrovice nad Hanou • Milenov • Milotice nad Bečvou • Nahošovice • Nelešovice • Oldřichov • Olšovec • Opatovice • Oplocany • Oprostovice • Osek nad Bečvou • Paršovice • Partutovice • Pavlovice u Přerova • Podolí • Polkovice • Polom • Potštát • Prosenice • Provodovice • Přerov • Přestavlky • Radíkov • Radkova Lhota • Radkovy • Radotín • Radslavice • Radvanice • Rakov • Rokytnice • Rouské • Říkovice • Skalička • Soběchleby • Sobíšky • Stará Ves • Stříbrnice • Střítež nad Ludinou • Sušice • Šišma • Špičky • Teplice nad Bečvou • Tovačov • Troubky • Tučín • Turovice • Týn nad Bečvou • Uhřičice • Ústí • Veselíčko • Věžky • Vlkoš • Všechovice • Výkleky • Zábeštní Lhota • Zámrsky • Žákovice • Želatovice

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%98%C3%ADkovice“