Hornomoravský úval

Z Multimediaexpo.cz

Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n.m.

Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.

Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.

Geomorfologická klasifikace:

• Provincie: Západní Karpaty
  • Soustava: Vněkarpatské sníženiny
    • Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
      • Celek: Hornomoravský úval
        • Podcelek: Středomoravská niva
        • Podcelek: Uničovská plošina

Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.

Související články

• Seznam geomorfologických celků Česka

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii