V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Bačkovice

Z Multimediaexpo.cz


Bačkovice (s předložkou 2. pád do Bačkovic, 6. pád v Bačkovicích) jsou obcí ležící na samém jihozápadě okresu Třebíč při říčce Želetavce. Nadmořská výška obce je 424 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. První zmínky o obci se objevily již za dob Přemyslovců.

Obsah

Historie

Názvy obce v pramenech 1294 - Paczowicz, 1389 - de Baczkowicz, 1530 - Baczkowice, 1846 - Batschkowitz, Bačkovice. V roce 1294 se uvádí první zmínka o Bačkovicích kdy je držel Jindřich z Hradce a tehdy byla ves počítána do Bítovského kraje. Bačkovice bývali tvrzí, která stávala na místě mlýna. Mlýn tento zvaný Šprynclův mlýn. Nebyly ustáleny rodná jména (příjmení) šlechta nazývala se podle statků kde bydleli, zřídka se stávalo, že se změnou statku změnily také své příjmení. Za krále Jiřího z Poděbrad roku 1456 až 1471 byla tvrz Bačkovice jako mnoho jiných v okolí pobořena a zpustošena následkem plenění a drancování od Uherského krále Matyáše Korvína a jeho spojenců Rakušanů. Ve 14.-15.století se psal po Bačkovicích rozvětvený vladycký rod, jenž od roku 1437 získal Adamem z Bačkovic Polici. Dcera Adama Anna z Bačkovic vzala roku 1522 svého manžela Vilému Kunu z Kunštátu na Polici na spolek, ale roku 1528 manželé prodali tvrz a ves Polici, tvrz pustou a ves Bačkovice a další vsi Janovi z Tavíkovic. Roku 1600 prodal Jiří Teyvl z Gundersdorfu tvrz a ves Polici s pivovarem a Bačkovicemi a dalšími vesnicemi za 51 500 zl. m. Voršile Lorance z Inky, provdané za jana Čejku z Olbramovic.Ves pak sdílela osudy polického panství.Do roku 1849 byly Bačkovice součástí Polického panství, od roku 1850 až 1855 byly začleněni pod politickou pravomoc Podkrajského ůřadu v Dačicích a v rámci soudní zprávy pod Okresní soud v Jemnici. Po zřízení smíšených okresních ůřadů s politickou a soudní pravomocí byly v období 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu ůřadu v Jemnici Když byly v roce 1868 veřejná správa a soudnictví odděleny, vrátily se pod pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích,kam patřily až do roku 1896 kdy vzniklo nové Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích, které získalo působnost pro soudní okres Jemnice, Sem příslušely Bačkovice až do roku 1960, kdy po správní reorganizaci byly začleněny do pod správní okres Třebíč. Ve vesnici býval pivovar, litovar. Do dnešního dne se zachoval kaple, budova bývalé školy a školky. Dle lidových pověstí vede z Bačkovic Umrlčí cesta, která vede do Dešné a říká se jí umrlčí, protože po ní vozili mrtvé k pochování. Nynější škola postavená roku 1883 za starostování Matěje Coufala. Od roku 1894 byla otevřena druhá třída, pro malý počet žáků byla škola v roce 1981 uzavřena. Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla postavena roku 1902 a pro nedostatek peněžních prostředků nebyl vnitřek dohotoven až v roce 1909 a byla posvěcena. 10. 2. 1923- založen sbor dobrovolných hasičů. 21. 9. 1925-občané nechali postavit z milodarů zdejší kříž u Šprynclova mlýna. 3. 7. 1926 byla veliká průtrž z mračen jaké nebylo pamnětníka. V některých v obytných staveních měli vodu pokolena. 5. 7. 1930 byl posvěcen pomník padlým vojákům za války a téhož roku byl dostavěn železo-betonový most přes řeku Želetavku. Dle usnesení obecního zastupitelstva byl u kostela postaven kámen s pamětní deskou 80tiletých narozenin našeho presidenta Tomáše Garyka Masaryka a 4. května bylo odhalení. Po roce 1945 se postavil středisko zemědělského družstva, dům se čtyřmi bytovými jednotkami a nový družstevní dům na místě bývalé kovárny a býčince. Jsou v něm kanceláře J.Z.D. Bačkovice, kuchyně, velký taneční sál s přístavkem pro nálevnu. 2. listopadu byla otevřena prodejna. V roce 1973 se potavol železo-betonový most u Růžičkových, lávka přes řeku, zřízení parku a úprava kolem autobusové zastávky. V tomto roce bylo 50 výročí Požárního sboru v Bačkovicích. 1. 1. 1976 se sloučilo J.Z.D. Bačkovice s okolními J.Z.D. V obci nebyla spolková činnost nijak výrazná. Od roku 1899 zde působil místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, po vzniku republiky se ustavily politické organizace lidové a agrární strany. Od roku 1980 v rámci integrace obcí byly připojeny pod MěNV v Jemnici, od roku 1992 mají opět samostatný obecní úřad. Součástí Bačkovic je i osada Šimkov a samoty Šimkův mlýn a Šprynclův mlýn na řece Želetavce. Nejstarším pravěkým nálezem z Bačkovic je část neolitického kamenného mlatu. Uvádí se též nálezy z doby římské.[1]

Obyvatelé

Před třicetiletou válkou měla obec 26 usedlostí, z nichž 14 zůstalo osazeno a 12 jich zpustlo. Do roku 1671 byla osazena jedna usedlost. V této době bylo ve vsi ze starých usedlíků 7 láníků, 4 pololáníci a 3 domkáři, z nových 1 pololáník. Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 1296,5 měř. orné půdy, 4,6 měř. zahrad, 26,6 měř. lad, 160,3 měř. pustin, 6 měř. pastvin a z luk bylo 76,5 fůr sena. Byl tu vrchnostenský statek, ve kterém robotovalo 5 sedláků se dvěma koňmi a 6 sedláků se 2 voly, 1 sedlák s 1 koňem, 3 čtvrtláníci 1 pěším, kteří robotovali 4 dny v týdnu. Robotovalo tedy 15 poddaných. Koncem Feudálního období v roce 1843 žilo v obci 227 obyvatel, ztoho 107 mužů, 110 žen v 35 domech a 51 domácnostech.Z nich se živilo 45 osob zemědělstvím, 2 řemesly, 3 obojím a ostatní ve službách šlechty. Desádky byly odváděny panství Police a faře Dešná. Místem trhu pro Bačkovice bylo město Jemnice.

Domy se stavěly s malými okny, stavěné z kamene nebo nepálených cihel, pokryté na střeše slaměnými došky, stodoly byly dřevěné též pokryté slámou. Jen dva domy byly pojištěny proti ohni. Lepší stavební stav vykazoval vrchnostenský dvůr vystavěný z pálených cihel a pokrytý pálenou střešní krytinou. Ve vsi byla vrchnostenská cihel, kde 2 dělníci vyrobily v jedné peci za rok 36 000 kusů cihel při spotřebě 35 sáhů dřeva a vrchnostenská vápenka, kde jeden dělník vyrobil v 1 peci za rok 300 měř. vápna při spotřebě 20 sáhů dřeva. Ve vsi byly dva mlýny o čtyřech složeních se 2 pilami, zaměstnávající 4 dělníky, kteří za rok semlely 480 měřic žita a nařezali 2880 kusů prken.

V roce 1880 bylo v obci 43 domů a 253 obyvatel vesměs české národnosti a katolického náboženství. V roce 1921 bylo zde napočítáno 51 domů a 305 obyvatel. V roce 1930 to bylo 55 domů a počet obyvatel klesl na 288 obyvatel. V roce 1950 bylo 59 domů a 225 obyvatel. Hospodářská půda měla v roce 1900 výměru 620 ha, z toho pole 440 ha, lesy 90 ha, pastviny 52 ha, louky 34 ha a zahrady 4 ha. Počet dobytka 20 koní, 277 kusů hovězího, 76 kusů vepřového a 3 ovce. Většina obyvatelstva se živila zemědělstvím a řemesla byly zastoupeny málo. I po skončení druhé světové války zůstalo hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva zemědělství. V Bačkovicích vzniklo JZD v roce 1952, v roce 1959 mělo 101 členů a obhospodařovalo 464 hazemědělské půdy. V roce 1967 se sloučilo s JZD Radotice a tento komplex s JZD Menhartice. V roce 1992 se transformovalo toto JZD v družstvo vlastníků.

Vývoj počtu obyvatel Bačkovic[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 259 253 262 287 295 305 288 226 217 215 190 163 139

Zajímavosti a pamětihodnosti

Reference

Externí odkazy


  Města a obce okresu Třebíč  

Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ba%C4%8Dkovice“