Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Náměšť nad Oslavou
Z Multimediaexpo.cz
Náměšť nad Oslavou (německy Namiest, Namiest an der Oslawa[1], do roku 1900 Náměšť) je město, ležící asi 20 kilometrů východně od Třebíče a kolem 40 kilometrů západně od Brna. Nedaleko leží i obec Kralice nad Oslavou s kralickým památníkem. Nadmořská výška města je 365 metrů nad mořem. Město je obcí s rozšířenou působností.
Obsah |
Historie
První zmínka o Náměšti nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Mezeříčských z Lomnice. Z této doby by měla pocházet okrouhlá věž v areálu zámku. Kolem roku 1304 měla být Náměšť zničena kumánskými hordami a také obsazena Lipoltem Krajířem z Krajku. V roce 1408 měl být hrad dobyt Lackem z Kravař, páni z Kravař se tak stali jeho majiteli. Byli jimi i za husitských válek a vzhledem k tomu, že byli víry podobojí, tak byla Náměšť drancována Zikmundovými vojsky. Dalším majitelem panství byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, jež se za vlády Vladislava I. stal moravským zemským hejtmanem a byl významným právníkem, který vyložil zemské právo v Knize Tovačovské. Roku 1481 se opět mění majitel panství a znovu se jimi stávají pánové Mezeříčtí z Lomnice a Václav z Lomnice zřizuje na zámku tiskárnu, kde byla vytištěna první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzela z Prahy. Po letech vlády pánů z Lomnice získává panství Jan starší ze Žerotína, za jeho vlády se tehdejší hrad přestavěl na zámek a tískárnu českých bratří nechal přesunout z Ivančic do Kralic nad Oslavou, kde později byla vytištěna tzv. Bible kralická. Jeho syn Karel po bitvě na bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka. Ten se zasloužil žádostí o povýšení Náměště na městečko s vlastním městským znakem, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici. O sedm let později město vyhořelo a také byl založen Bedřichem Vilémem kapucínský klášter, v roce 1795 byla v jeho místě zřízena výrobna látek. V této době již vládl náměšťskému panství Jindřich Vilém Haugvic. Založil zámeckou kapelu, udržoval kontakt s hudebníky z Vídně, znal se osobně se skladateli jako byli Christoph Willibald Gluck či Antonio Salieri. Jeho syn Karel Vilém (převzal panství v r. 1834) byl zase přítelem Johana Strausse a byl také hudebníkem a skladatelem. O několik let později se Náměšť stala sídlem okresního soudu a stala se sídlem soudního okresu[2] (byla součástí politického okresu Třebíč) a v roce 1886 bylo město napojeno na železnici do Zastávky a dále do Brna. V roce 1923 se Náměšť nad Oslavou stala městem. Mezi lety 1949 a 1960 bylo město součástí okresu Velká Bíteš.[1]
Vývoj počtu obyvatel
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2351 | 2373 | 2410 | 2269 | 2495 | 2480 | 2666 | 2793 | 3939 | 4493 | 4992 | 5115 | 5246 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1776 | 1770 | 1797 | 1699 | 1916 | 1975 | 2180 | 2359 | 3518 | 4123 | 4699 | 4868 | 5017 |
Kultura
Ve městě jsou dvě stálé expozice městského muzea, Husův sbor, kostel sv. Jana Křtitele a konají se zde festivaly folkové hudby Folkové prázdniny a například i některé z koncertů Concentus Moraviae. V náměšťském zámku žili hudebně nadaní páni Haugvicové, jež byli osobními přáteli s mnohými skladateli, které zvali do Náměště. Sám Bedřich Vilém založil zámeckou kapelu, jejíž členy podroboval velkým zkouškám a nutnost pro vstup do kapely byla hra na hudební nástroj či umění zpěvu. Antonio Salieri měl dokonce věnovat majiteli panství skladbu Requiem, tato skladba měla mít v náměšťské zámecké kapli i svoji premiéru, později napsal i Gratulační kantátu či Scherzi armonici. Obě tyto skladby byly také věnovány Haugvicům. Zámecký kastelán Marek Buš, jež je také hudebně vzdělaný tak v září roku 2010 uspořádal krátký hudební festival s názvem Salieri v Náměšti, kde byly zahrány různé skladby v prostorách zámku. Uvádí se, že město bylo čistě české (r. 1850), v roce 1900 i téměř čistě katolické (1653 katolíků, 40 židovského vyznání, 4 evangelíci a 2 jiní), v roce 1930 bylo ve městě 2053 katolíků, 29 československé církve, 22 evangelíků, 19 osob židovského vyznání a bez víry celkem 48 osob.[1]
Hospodářství
Město bylo sídlem především zemědělské velkovýroby s nedostatečným průmyslem, v kapucínském klášteře ovšem pracovala přádelna a tkalcovna, později byla přesunuta do mlýnu pod zámkem a později i jinde. Dalším velkým výrobcem byla továrna A. Klazara, jež v roce 1948 zaměstnávala 700 zaměstnanců a zabývala se výrobou koberců a vlněných látek.[1]
Školství
V Náměšti byla obecná škola založena v roce 1848, v roce 1913 byla založena i škola měšťanská, která působila až do roku 1947. V roce 1912 byla založena i živnostenská pokračovací škola, v roce 1898 byla založena i zimní hospodářská škola.[1]
Zajímavosti a pamětihodnosti
- Náměšťský zámek – původně gotický hrad, nyní renesanční zámek s expozicí gobelínů. Možnost prohlídek hraběcích ložnic a dětských pokojů.
- Náměšťská obora – chov daňků, kulturní a přírodní památka, evropsky významná lokalita
- Vojenské letiště Náměšť nad Oslavou
- Rozhledna Babylon u Kramolína
- Barokní most se sochami Josefa Winterhaldera
- Kostel sv. Jana Křtitele
- Kaple svaté Anny ve Špitálku
- Hrobka Haugwitzů
- Husův sbor
- Vicenický žleb
- Masarykovo náměstí
- Rathan - rybník
- Sousoší Nejsvětější Trojice
Partnerská města
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Náměšť nad Oslavou, s. 89.
- ↑ JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Okresní soud v Třebíči, s. 46-47.
- ↑ 3,0 3,1 Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Náměšťský zámek
- Statistické údaje města Náměšť nad Oslavou
- Oficiální stránky 22. základny letectva Náměšť nad Oslavou
Jedov |
Náměšť nad Oslavou |
Otradice |
Zňátky
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |