Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Gabon
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 24. 7. 2012, 10:58
| Gabon | ||
| Gabonská republika République Gabonaise | ||
 
| ||
| Gabonská vlajka Gabonský znak | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
.png)
| ||
| Hlavní město: | Libreville | |
| Rozloha: | 267 667 (76. na světě) z toho 4 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Mont Iboundji (1575 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +1 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 1 389 201 (149. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 5 (219. na světě) | |
| HDI: | 0,729 (střední) | |
| Jazyk: | francouzština (úřední), fang, myene, nzebi, bandjabi, bapounou/eschira | |
| Náboženství: | křesťané 55%-75%, animisté, muslimové méně než 1% | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | republika | |
| Měna: | CFA frank (XAF) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | G | |
| Telefonní předvolba: | 241 | |
| Národní TLD: | .ga | |
Gabon je stát v Africe. Jeho sousedy jsou Kamerun, Kongo a Rovníková Guinea.
Obsah |
Poloha a charakter území
Gabon leží na západním pobřeží rovníkové Afriky. Území státu se rozkládá po obou stranách rovníku. Pobřežní nížina proniká daleko do vnitrozemí, protéká jí řeka Ogooué. Její údolí rozděluje plošina na severní a jižní část. Na severu se rozkládá vysočina Monts de Cristal (česky Křišťálové hory). na jihu se nachází pohoří Chaillu, jehož nejvyšší hora je i nejvyšším vrcholem státu. Tato hora se jmenuje Mont Iboundji a je vysoká 1 575 m.
Podnebí, místní flóra a fauna
Podnebí Gabonu je rovníkové a velmi vlhké. Na rozsáhlých územích se rozkládají porosty tropických deštných lesů. Na území Gabonu rostou především ebenovníky, mahagonovníky, máslovníky a rafie, po kterých se pnou různé liány a epifyty. V lesích žije velký počet druhů hmyzu, zmije, krajty, hroznýši, dikobrazi, paviáni a lemuři. Žijí zde ale i ohrožené gorily. Žije zde i několik druhů ptáků, hlavně tukani a papoušci. na březích řek odpočívají hroši a krokodýli, v hustých travnatých porostech pobíhají antilopy.
Historie země
Předtím, než sem od roku 1471 připlouvali Portugalci, zde bylo několik malých kmenových států. Portugalci byli postupně následováni dalšími Evropany. Ti bohatli z obchodu s otroky, slonovinou a vzácnými druhy dřeva. Od třicátých let 19. století se Gabon postupně stával francouzskou kolonií. Francouzi jej v roce 1886 přičlenili k Francouzskému Kongu, v roce 1910 ho přičlenili k rozsáhlým oblastem Francouzské rovníkové Afriky. V roce 1849 osvobození otroci založili na pobřeží malou osadu Libreville, tato osada se brzy stala cílem misionářů. V srpnu 1960 země vyhlásila nezávislost.
Moderní dějiny
Poté, co 17. srpna 1960 Gabon získal nezávislost, se do čela země postavil Léon M’Ba, opírající se mocensky o synkretickou náboženskou sektu Bwiti[1], jejíž členové pocházeli především z nejpočetnějšího etnika Fang [2] Přes určitou dominanci Fangů (tvoří kolem třetiny obyvatelstva), nebyl etnický rozpor v Gabonu nikdy zvláště závažný. Přispívá k tomu skutečnost, že v Gabonu, více než v jiných afrických zemích, jsou hranice etnických skupin velmi neostré.[3] Zvláště oblast jižního Gabonu byla v koloniálním období velmi málo zasažena jinak obecným posilováním významu etnické identifikace.[4] Struktura identit je tak v Gabonu do značné míry blízká předkoloniálnímu stavu. V roce 1964 došlo v Gabonu k puči, který svrhl M’Bu, avšak s pomocí francouzských jednotek se podařilo obnovit předcházející režim. Francouzský zásah přišel o 24 hodin dříve, než o to M’Ba oficiálně požádal. Na zásahu se podílel francouzský kontingent trvale přítomný v Gabonu (sídlila zde část z 13 000 francouzských vojáků rozmístěných v době studené války v Africe).[5] Poté, co M’Ba zemřel v listopadu 1967 v úřadě, nahradil jej plynule viceprezident Albert-Bernard Bongo. Bongův režim jedné strany (Gabonské demokratické strany – PDG; Parti démocratique gabonais) se dá označit za pragmatický a administrativně-hegemonický.[6] Na rozdíl od většiny afrických států neexperimentoval se socialismem či marxismem a uplatňoval relativně liberální ekonomický systém v podobě státního kapitalismu[7], který do země přilákal zahraniční kapitál. Vzhledem k rozsáhlým nalezištím ropy Gabon v roce 1975 vstoupil do OPEC [8] a v 70. letech zažíval značný ekonomický růst. Přestože se Bongův režim v posledních letech formálně liberalizoval, zůstává pseudodemokratickým a politické směřování země je pevně v Bongových rukou. Své postavení si udržuje především obratným rozdělováním opozice a častou kooptací jejích části do neopatrimoniálního systému.
Obyvatelstvo
Dnes se 55-75% obyvatelstva hlásí ke křesťanství, které je ale ovlivňováno místními tradicemi a rituály. 25-44% populace tvoří aministé. Zbývající 1% tvoří muslimové. Zajímavostí je, že muslimem byl i bývalý prezident republiky el-Hadž Omar Bongo Onbimda, který byl původně křesťan, ale v roce 1973 konvertoval k islámu.
Hospodářství
Gabonské zemědělství je velmi nerozvinuté, orná půda zaujímá pouze 1,1% rozlohy země, chov dobytka velmi omezuje výskyt mouchy tse-tse. Část potravin se proto musí dovážet. Z toho plyne, že pro zemi je důležitý její průmysl. Velký význam pro hospodářství státu má ropa, která zde byla objevena v roce 1956, od té doby se rozvíjí její těžba a zpracování, hlavně díky její těžbě, zpracování a vývozu je Gabon jednou z nejbohatších zemí Afriky. Ačkoli je to jedna z nejbohatších zemí, většina obyvatel stejně žije v chudobě, třetina dospělých ani neumí číst a psát. Ve vnitrozemí na severu probíhá těžba rud, především železných a manganových. Země ještě získává zisky z těžby dřeva.
Reference
- ↑ Vliv nejrůznějších náboženských (animisticko-křesťanských) sekt na politiku, především v období těsně předcházejícím získání nezávislosti, byl velký v celé oblasti dolního toku řeky Kongo (obě Konga, Gabon, Kamerun). Zároveň typickým jevem byla úzká propojenost mezi členstvím v jednotlivých sektách a příslušností k určitým etnikům. Jinými slovy, existovaly zde navzájem se posilující náboženský a etnický rozpor.
- ↑ Le Vine, Victor T. Politics in Francophone Africa. London: Lynne Rienner Publishers, 2004. ISBN 1-58826-249-9. Str. 187.
- ↑ U.S. Department of State, Bureau of African Affaires, Background Note: Gabon, January 2006,[1], 29.3.2006
- ↑ Forrest, Joshua B. Subnationalism in Africa: Ethnicity, Alliances, and Politics. London: Lynne Rienner Publishers, Inc., 2004. ISBN 1-58826-227-8. Str. 29.
- ↑ Thomson, Alex. An Introduction to African Politics. Abingdon, Oxon: Routledge, 2004. ISBN 0-415-28262-4. Str. 157.
- ↑ Chazan, Naomi et al. Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, Colorado: Lynne Rienner, 1999. ISBN 0-333-69475-9. Str. 144.
- ↑ Thomson, Alex. An Introduction to African Politics. Abingdon, Oxon: Routledge, 2004. ISBN 0-415-28262-4. Str. 43.
- ↑ Chazan, Naomi et al. Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, Colorado: Lynne Rienner, 1999. ISBN 0-333-69475-9. Str. 392.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |