Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Lorentzův faktor
Z Multimediaexpo.cz
(Velké vylep.) |
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
Tento člen se označuje [[řecká abeceda|řeckým písmenem]] [[gama|γ (gama)]] a je definován jako | Tento člen se označuje [[řecká abeceda|řeckým písmenem]] [[gama|γ (gama)]] a je definován jako | ||
- | :< | + | :<big>\(\gamma \equiv \frac{1}{\sqrt{1 - \frac{v^2}{c^2}}} = \frac{c}{\sqrt{c^2 - v^2}} = \frac{\mathrm{d}t}{\mathrm{d}\tau}</math>, |
- | kde < | + | kde <big>\(v</math> je velikost [[rychlost]]i ve [[vztažná soustava|vztažné soustavě]], v níž je měřen [[čas]] <big>\(t</math>, <big>\(\tau</math> je [[vlastní čas]] a <big>\(c</math> je [[rychlost světla]] ve [[vakuum|vakuu]]. |
- | Dalším často se opakujícím výrazem je < | + | Dalším často se opakujícím výrazem je <big>\(\frac{v}{c}</math>, nazývá se [[bezrozměrná rychlost]] a značí se <big>\(\beta</math>. |
- | :< | + | :<big>\(\beta \equiv \frac{v}{c}</math> |
Lorentzův faktor lze pak vyjádřit jako | Lorentzův faktor lze pak vyjádřit jako | ||
- | :< | + | :<big>\(\gamma = \frac{1}{\sqrt{1 - \beta^2}} = \left(1-\beta^2\right)^{-{1\over2}} \,.</math> |
== Hodnoty == | == Hodnoty == | ||
- | [[Soubor:Lorentz factor.png|thumb|220px|Lorentzův faktor roste s rychlostí od hodnoty 1. Při rychlostech blízkých < | + | [[Soubor:Lorentz factor.png|thumb|220px|Lorentzův faktor roste s rychlostí od hodnoty 1. Při rychlostech blízkých <big>\(c</math> roste nade všechny meze.]] |
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
- | ! < | + | ! <big>\(\beta</math> !! <big>\(\gamma </math> !! <big>\(\gamma^{-1}</math> |
|- | |- | ||
| 0.010 || 1.000 || 1.000 | | 0.010 || 1.000 || 1.000 | ||
Řádka 47: | Řádka 47: | ||
== Přibližné vyjádření == | == Přibližné vyjádření == | ||
Lorentzův faktor lze vyjádřit pomocí [[Taylorova řada|Taylorovy řady]] jako | Lorentzův faktor lze vyjádřit pomocí [[Taylorova řada|Taylorovy řady]] jako | ||
- | :< | + | :<big>\(\gamma ( \beta ) = 1 + \frac{1}{2} \beta^2 + \frac{3}{8} \beta^4 + \frac{5}{16} \beta^6 + \frac{35}{128} \beta^8 + ...\,.</math> |
- | [[Aproximace|Aproximaci]] < | + | [[Aproximace|Aproximaci]] <big>\(\gamma \approx 1 + \frac{1}{2}\beta^2</math> lze využít pro určení relativistických jevů při nízkých rychlostech. Pro rychlosti <big>\(\beta< 0,4</math> vykazuje tato aproximace chybu do 1%, pro rychlosti <big>\(\beta< 0,22</math> vykazuje chybu menší než 0,1%. |
- | Při omezení řady lze také ukázat, že pro nízké [[rychlost]]i přechází [[speciální teorie relativity]] na [[Newtonova mechanika|Newtonovu mechaniku]]. (V následujících vzorcích písmeno < | + | Při omezení řady lze také ukázat, že pro nízké [[rychlost]]i přechází [[speciální teorie relativity]] na [[Newtonova mechanika|Newtonovu mechaniku]]. (V následujících vzorcích písmeno <big>\(m</math> značí [[klidová hmotnost|klidovou hmotnost]], která je invariantní vůči Lorentzově transformaci.) Například relativistický výraz pro [[hybnost]] |
- | :< | + | :<big>\(\mathbf{p} = \gamma m \mathbf{v} </math> |
- | přejde pro < | + | přejde pro <big>\(\gamma \approx 1\,</math> na |
- | :< | + | :<big>\(\mathbf{p} = m \mathbf{v} \,.</math> |
Podobně vztah pro [[energie|energii]] | Podobně vztah pro [[energie|energii]] | ||
- | :< | + | :<big>\(E = \gamma m c^2</math> |
- | přejde pro < | + | přejde pro <big>\(\gamma \approx 1 + \frac{1}{2}\beta^2</math> na klasický tvar |
- | :< | + | :<big>\(E = m c^2 + \frac{1}{2} m v^2 \,. </math> |
- | V Lorentzově transformaci při nízkých rychlostech můžeme zanedbat členy řádu < | + | V Lorentzově transformaci při nízkých rychlostech můžeme zanedbat členy řádu <big>\(\beta^2</math> a vyšší, takže je <big>\(\gamma\approx 1</math> a obdržíme tzv. [[Lorentzova transformace#Pomalá Lorentzova transformace|pomalou Lorentzovu transformaci]]. |
- | : < | + | : <big>\(x^\prime = x - \beta ct</math> |
- | : < | + | : <big>\(y^\prime = y</math> |
- | : < | + | : <big>\(z^\prime = z</math> |
- | : < | + | : <big>\(ct^\prime = ct - \beta x \,.</math> |
- | Pro některé relativistické výpočty se používá vyjádření rychlosti pomocí < | + | Pro některé relativistické výpočty se používá vyjádření rychlosti pomocí <big>\(\gamma</math> |
- | :< | + | :<big>\(\beta = \sqrt{1 - \frac{1}{\gamma^2}} \,,</math> |
což lze také přepsat do Taylorovy řady | což lze také přepsat do Taylorovy řady | ||
- | :< | + | :<big>\(\beta = 1 - \frac{1}{2} \gamma^{-2} - \frac{1}{8} \gamma^{-4} - \frac{1}{16} \gamma^{-6} - \frac{1}{128} \gamma^{-8} + ... \,.</math> |
== Související články == | == Související články == |
Verze z 14. 8. 2022, 14:49
Jako Lorentzův faktor se označuje člen, který se často vyskytuje ve výrazech a rovnicích speciální teorie relativity (např. kontrakce délek, dilatace času, Lorentzova transformace).
Tento člen se označuje řeckým písmenem γ (gama) a je definován jako
- \(\gamma \equiv \frac{1}{\sqrt{1 - \frac{v^2}{c^2}}} = \frac{c}{\sqrt{c^2 - v^2}} = \frac{\mathrm{d}t}{\mathrm{d}\tau}</math>,
kde \(v</math> je velikost rychlosti ve vztažné soustavě, v níž je měřen čas \(t</math>, \(\tau</math> je vlastní čas a \(c</math> je rychlost světla ve vakuu.
Dalším často se opakujícím výrazem je \(\frac{v}{c}</math>, nazývá se bezrozměrná rychlost a značí se \(\beta</math>.
- \(\beta \equiv \frac{v}{c}</math>
Lorentzův faktor lze pak vyjádřit jako
- \(\gamma = \frac{1}{\sqrt{1 - \beta^2}} = \left(1-\beta^2\right)^{-{1\over2}} \,.</math>
Hodnoty
\(\beta</math> | \(\gamma </math> | \(\gamma^{-1}</math> |
---|---|---|
0.010 | 1.000 | 1.000 |
0.100 | 1.005 | 0.995 |
0.200 | 1.021 | 0.980 |
0.300 | 1.048 | 0.954 |
0.400 | 1.091 | 0.917 |
0.500 | 1.155 | 0.866 |
0.600 | 1.250 | 0.800 |
0.700 | 1.400 | 0.714 |
0.800 | 1.667 | 0.600 |
0.866 | 2.000 | 0.500 |
0.900 | 2.294 | 0.436 |
0.990 | 7.089 | 0.141 |
0.999 | 22.366 | 0.045 |
Přibližné vyjádření
Lorentzův faktor lze vyjádřit pomocí Taylorovy řady jako
- \(\gamma ( \beta ) = 1 + \frac{1}{2} \beta^2 + \frac{3}{8} \beta^4 + \frac{5}{16} \beta^6 + \frac{35}{128} \beta^8 + ...\,.</math>
Aproximaci \(\gamma \approx 1 + \frac{1}{2}\beta^2</math> lze využít pro určení relativistických jevů při nízkých rychlostech. Pro rychlosti \(\beta< 0,4</math> vykazuje tato aproximace chybu do 1%, pro rychlosti \(\beta< 0,22</math> vykazuje chybu menší než 0,1%.
Při omezení řady lze také ukázat, že pro nízké rychlosti přechází speciální teorie relativity na Newtonovu mechaniku. (V následujících vzorcích písmeno \(m</math> značí klidovou hmotnost, která je invariantní vůči Lorentzově transformaci.) Například relativistický výraz pro hybnost
- \(\mathbf{p} = \gamma m \mathbf{v} </math>
přejde pro \(\gamma \approx 1\,</math> na
- \(\mathbf{p} = m \mathbf{v} \,.</math>
Podobně vztah pro energii
- \(E = \gamma m c^2</math>
přejde pro \(\gamma \approx 1 + \frac{1}{2}\beta^2</math> na klasický tvar
- \(E = m c^2 + \frac{1}{2} m v^2 \,. </math>
V Lorentzově transformaci při nízkých rychlostech můžeme zanedbat členy řádu \(\beta^2</math> a vyšší, takže je \(\gamma\approx 1</math> a obdržíme tzv. pomalou Lorentzovu transformaci.
- \(x^\prime = x - \beta ct</math>
- \(y^\prime = y</math>
- \(z^\prime = z</math>
- \(ct^\prime = ct - \beta x \,.</math>
Pro některé relativistické výpočty se používá vyjádření rychlosti pomocí \(\gamma</math>
- \(\beta = \sqrt{1 - \frac{1}{\gamma^2}} \,,</math>
což lze také přepsat do Taylorovy řady
- \(\beta = 1 - \frac{1}{2} \gamma^{-2} - \frac{1}{8} \gamma^{-4} - \frac{1}{16} \gamma^{-6} - \frac{1}{128} \gamma^{-8} + ... \,.</math>
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |