Robert Mugabe

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 9. 2013, 09:49

Robert Gabriel Mugabe (* 21. února 1924, Zimbabwe) je zimbabwský politik, druhý a dosavadní prezident země. Vystudoval ekonomii v Londýně. Do roku 1960, kdy se dostal do politiky, pracoval jako učitel. V letech 1964–1974 byl vězněn. Roku 1980 se po prvních všeobecných volbách stal prvním premiérem. V témže roce Velká Británie uznala nezávislost svého bývalého koloniálního území pod názvem Zimbabwe (dříve bylo označováno jako „Jižní Rhodesie“). 31. prosince 1987 byl Mugabe zvolen prezidentem. Postupně si získával stále více moci a jeho vláda se pomalu stávala diktaturou. Kvůli jeho programu na vyvlastnění majetku bělošských velkofarmářů se země dostala do vleklé hospodářské krize. V zemi je nyní 85 % nezaměstnaných a sužuje ji rekordní hyperinflace – pro rok 2007 varuje MMF až přes 100 000 %^[1]. Inflace v Zimbabwe je nejvyšší na světě, částečně také proto, že Mugabe nechává nekontrolovaně tisknout peníze a pouští je do oběhu. Mnoho Afričanů nicméně vnímá Mugabeho jako hrdinu boje za nezávislost^[2].

Původ, studia, první povolání

Robert Mugabe se narodil 21. února 1924. Jedná se o zimbabwského politika, druhý a dosavadní prezident země. Svá studia započal na misijní základní škole, poté přestoupil na střední školu Kutama College, která je považována za jednu z nejlepších v Africe vůbec. Svou první vysokou školu začal studovat na Fort Hare University, tu však následně opustil. Dále jeho studia pokračovala v Driefonteinu, Salisbury, Gwelu a Tanzánii. Po studiích se vydal na dráhu učitele, kterou začal v Zambii a následně pokračoval i v Ghaně, kde také potkal svou první ženu Sally Hayfron. Ghana pro něj nebyla významná jen z tohoto pohledu, také zde začal směřovat k politickému životu, k tomu jej nejvíce ovlivnil ghanský premiér Kwame Nkrumah.

Uvěznění, guerillová válka

Po pobytu v Ghaně se roku 1961 vrátil zpět do rodného Zimbabwe (tehdejší Rhodézie) a ihned se připojil k hnutí Zimbabwe African People's Union (ZAPU). O 3 roky později však přestoupil do Zimbabwe African National Union (ZANU), která byla více levicová a byla také silně ovlivněna maoismem. V tomto hnutí také zaujímal pozici generálního tajemníka. V roce 1964 byl za takzvaný podvratný projev poslán na 10 let do vězení. Tyto roky však nepromarnil, i když pro něj byly hodně kruté (kupříkladu mu zemřel 4letý syn). Podařilo se mu totiž korespondenčně vystudovat několik dalších vysokých škol, nejvýznamnější z nich byla londýnská univerzita. To však nebyla jediná jeho „výhoda“ pobytu za mřížemi, stal se z něj totiž také mučedník boje proti kolonialismu. Po návratu z vězení se uchýlil do Mozambiku, kde vedl guerillovou válku proti vládě Ian Smithse. V roce 1979 byly po měsících jednání boje ukončeny, což mělo zapříčinit velkou změnu země. Touto změnou měl být únor 1980, kdy měla vzniknout nová ústava, nová republika Zimbabwe a měly proběhnout pluralitní volby. Robert Mugabe však nadále zůstává v Mozambiku, údajně se obává o svou bezpečnost. Do své země se vrací až v prosinci roku 1979 a všichni jej vítají s velkým nadšením, vrací se jako král.

Volby, krize v Zimbabwe

Po volbách se Robert Mugabe stal premiérem Zimbabwe. Na začátcích své vlády se snažil do politiky zapojit také hnutí ZAPU, které mělo silnou podporu veřejnosti. To se však nesetkalo s patřičným ohlasem a v zemi vypukla občanská válka. Úplný mír byl nastolen až 22. prosince 1988. To bylo zapříčiněno spojením ZAPU a ZANU, čímž vznikla Zimbabwská africká národní unie - Vlastenecká fronta (ZANU-PF). Celý tento zdlouhavý konflikt si vyžádal až 30 tisíc obětí na straně národa Ndebele. Postupem času se země pod Mugabedovým vedením začala ekonomicky propadat a premiér se snažil hledat viníky a také sklouzával k rasistickým výrokům. Například obvinil menšinu zimbabwských bělochů, že přivedli zemi do problémů. V roce 1995 dokonce zakázal homosexuální vztahy, za toto porušení hrozilo občanům až 10 let vězení. Všechny tyto problémy vyvrcholily v roce 1998, kdy Zimbabwe vstoupilo do Druhé Konžské války. Tento konflikt však vedl jen k definitivní destrukci země. Proto se Mugabe rozhodl pro radikální řešení, v roce 2000 se z mezinárodního politika stal diktátor.

Diktátor, pozemková reforma

Jeho prvním počinem v nové roli byla pozemková reforma, která byla naplánovaná již v roce 1997 s odkladem na 10 let, ale nikdo příliš nevěřil, že se někdy uskuteční. Společně s ní byla 12. a 13. února 2000 přijata nová ústava, která umožnila již zmíněnou pozemkovou reformu. Tato pozemková reforma znamenala znárodnění půdy bílých obyvatel země a to bez náhrady. Reforma byla lidem odmítnuta v referendu, poté byla projednávána Ústavním soudem, který ji také neschvaloval, ale jeho usnesení přehlasoval diktátorský parlament, tudíž vstoupila v platnost. Tím začalo v druhé polovině roku 2000 násilné zabírání farem, které bylo provázeno krvavými střety s majiteli a obránci farem. Ti byli tvořeni bělochy a také černošskými dělníky. Celá tato reforma měla jediný výsledek, kterým byla úplná destrukce země, poněvaďž jen o své domovy přišlo asi 700 tisíc lidí. Další negativní dopady však zasáhly až 2,4 milionu obyvatel země. Půda totiž většinou ležela ladem a obilnice Afriky začala trpět hlady. Robert Mugabe znovu hledal vinu u všech jiných, jen ne u sebe samého. Snažil se potlačit opozici všemi dostupnými prostředky, z krize obviňoval celý svět. Reforma však jen vyústila v rekordní inflaci ve výši 100 000% v 1. čtvrtletí roku 2008^[3].

Reference

1. ↑ Inflace v Zimbabwe se blíží 100'000%
2. ↑ Mugabe's hold on Africans z BBC News (anglicky)
3. ↑ Inflace v Zimbabwe se blíží 100 000 procentům

Externí odkazy