V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Referendum

Z Multimediaexpo.cz

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů. 		Crystal Clear help index.png

Referendum (latinsky to, co musí být odkázáno), česky také všelidové hlasování, je rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných. V referendu se obvykle nehlasuje o osobách, tím se referendum liší od voleb, někdy však autoritativní vůdce státu využije referenda k legitimizaci své moci (schválení převratu, prodloužení funkčního období; k tomu přistoupili nejnověji např. vládci některých zemí Střední Asie [1] [2]).

V mnoha demokraciích jsou taková rozhodnutí pro volené reprezentanty a státní správu závazná a právo na referendum je zakotveno v ústavě. Příkladem je Švýcarsko a Lichtenštejnsko (od roku 1848), ale i (v různě vyvinuté podobě) většina států USA, částečně Irsko, všechny spolkové země Německa [3] (například v Bavorsku od roku 1995, v prvním desetiletí 835 referend, 1371 iniciativ [4]) nebo Itálie.

Základní otázky jsou podřízeny rozhodnutí občanů v povinném referendu. Zatímco rozhodnutí v jiných záležitostech jsou předmětem fakultativního referenda, které je vyvoláno závaznou občanskou iniciativou.

V jiných zemích „referenda“ v podstatě pouze zjišťují veřejné mínění. Tato nezávazná forma se dnes označuje jako plebiscit. Výsledky takových plebiscitů nejsou pro politickou reprezentaci závazné, ovšem jejich ignorování je obvykle politicky nepřijatelné.

Referenda o schválení (ratifikaci) ústavy EU, v té či oné formě, se konaly v řadě členských zemí EU. Občané Francie a Nizozemska v létě 2005 návrh ústavy EU odmítli, a tak „Brusel“ ratifikaci pozastavil.

Obsah

Česká republika

V Česku je referendum zakotveno v ústavě, prováděcí ústavní zákon však stále přijat nebyl. Do ustavení Senátu v roce 1996 nebyl žádný návrh zákona o obecném referendu v Poslanecké sněmovně schválen[5][6][7]; po ustavení Senátu byl zákon schválen v Poslanecké sněmovně v roce 2001[8] a v roce 2005[9], následně pak zamítnut Senátem. Pro referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii byl vydán speciální ad-hoc ústavní zákon č. 515/2002 Sb.[10]

Místní referendum

Český právní řád umožňuje pořádání tzv. místního referenda [3], [4], [5]. Pro platnost místního referenda je na rozdíl od voleb do zastupitelstev stanovena minimální procentuální hranice účasti. Původní zákon č. 298/1992 Sb tuto hranici stanovil na 25 % oprávněných voličů. Zákon č. 22/2004 Sb (proti kterému nehlasoval ani jeden poslanec [6], [7]) zvýšil účast nutnou pro platnost místního referenda na 50 % oprávněných voličů. Této hranice však prakticky není možné ve velkých obcí dosáhnout. De facto tak tento zákon znemožnil většině obyvatel ČR v referendu platně rozhodnout. Největší obcí, kde se podařilo v letech 2004 až 2007 překročit tuto hranici, byla Velká Bíteš s necelými 4000 voliči [8]. Nyní je na základě zákona č. 169/2008 Sb. hranice platnosti stanovena na 35 % účasti všech oprávněných voličů. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud pro něj hlasovalo nejméně 25 % všech oprávněných voličů, tedy i těch kteří nevolili. Při účasti 35 % je rozhodnutí závazné, pokud pro něj hlasuje 71,43 % zůčastněných. [9]

Pro porovnání, ve volbách do krajských zastupitelstev (2004) se účast pohybovala mezi 25 a 32 % [10], ve volbách do senátu roku 2006 v druhém, rozhodujícím kole dokonce jen mezi 14 a 27 % [11].

V místním referendu o hlavním nádraží v Brně, konaném v roce 2004 přišlo k urnám 25 % oprávněných voličů (o 7 % více než při volbách do senátu), a to přestože se rozhodovalo o největším projektu v historii města (celká výše investic cca. 30 miliard Kč).

Čeho lze referendem dosáhnout?

  • Referendum může být konzultativní a sloužit politikům jako vodítko při jejich vlastním rozhodování.
  • Nebo může být závazné a politici jsou povinni se jím řídit při tvorbě legislativy nebo legislativních rozhodnutích, ať už s výsledkem referenda sami souhlasí, nebo ne.

Často uváděné výhody referenda:

  1. občané jsou díky referendu lépe informováni
  2. v referendu vítězí na rozdíl od voleb, spíše rozum než emoce, neboť jde o konkrétní problém a ne jen o nicneříkající hesla
  3. díky referendu jsou zastupitelé citlivější k požadavkům občanů
  4. občané cítí, že jejich vlastní názor má váhu
  5. referendum provokuje veřejnou debatu a může vytěsnit neustálé průzkumy veřejného mínění
  6. referendum dává minoritám možnost vyvolat veřejnou diskuzi na téma, které nikoho netíží, ale pro někoho znamená otázku života a smrti
  7. posiluje respekt a úctu k zákonům
  8. občané jsou na rozdíl od zastupitelů neuplatitelní a nepodléhají nátlakům lobbistických skupin
  9. referendum je příkladem rozhodování s plnou odpovědností, občané musí nést následky svých rozhodnutí, čímž posiluje jejich zodpovědnost
  10. referendum je skutečným obrazem veřejného mínění, občané se vyjadřují ke konkrétní věci oproti volbám kde volí jim nejbližší stranu byť má tato na daný problém rozdílný názor

Časté výhrady proti referendu:

  1. občané – jako celek – jsou příliš špatně informováni
  2. v referendu spíš vítězí emoce než rozum
  3. zastupitelé by byli rušeni ve své práci, občané by zdržovali rozhodování
  4. zákony bývají příliš komplikované; zákon vzniklý na základě referenda, nebude fungovat správně
  5. ne všechny problémy se dají zredukovat na otázku zodpověditelnou pouze ANO nebo NE; v mnoha případech je řešením pouze diskuze a nějaký druh kompromisu, výsledek referenda může být významně ovlivněn formulací otázky
  6. problémem je stejná váha hlasu; volby ani referenda nedokáží změřit intenzitu přesvědčení; proč by měl vážit stejně názor toho koho daný problém netíží a někoho pro koho je to otázka života a smrti?
  7. referenda se dají snadno zmanipulovat a zájmové skupiny je mohou tzv. “unést”
  8. referendum je příkladem rozhodování bez odpovědnosti; občany nelze odvolat, když udělají špatné rozhodnutí
  9. referendum je obrazem veřejného mínění v jednom specifickém okamžiku; výsledek referenda zůstává, nálady veřejnosti se s velkou pravděpodobností mění

Citáty

  • Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
–Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., hlava druhá, čl. 21

Reference

  1. ↑ http://euroasia.euweb.cz/9-2002_sa_stejskalova.htm
  2. ↑ http://kult.webz.cz/kosobnost.htm
  3. ↑ [1]
  4. ↑ [2]
  5. ↑ http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=1&T=2096
  6. ↑ http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=1&T=1874
  7. ↑ http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=1&T=494
  8. ↑ http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=3&T=1039
  9. ↑ http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&t=914
  10. ↑ http://portal.gov.cz/wps/WPS_PA_2001/jsp/download.jsp?s=1&l=515%2F2002

Související články

Externí odkazy

Česko – místní referendum:

Evropa:

Německo:

Švýcarsko:


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Referendum
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Referendum
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Referendum“