Ostružná (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 19. 2. 2011, 04:18 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (Nahrazení textu) ← Porovnání se starší verzí

Aktuální verze z 5. 7. 2013, 11:13 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi)

---

Aktuální verze z 5. 7. 2013, 11:13

Obec Ostružná (dříve též Spornava, Špornava, něm Spornhau) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 163 obyvatel.

Obsah 1 Historie 1.1 Správní vývoj[2] 1.2 Vývoj počtu obyvatel[3] 1.3 Církevní správa[4] 2 Členění obce 2.1 Části obce 2.2 Základní sídelní jednotky 2.3 Katastrální území 3 Název 4 Pamětihodnosti 5 Reference

Historie

Vesnice Ostružná byla založena roku 1561 za Václava ze Zvole na jeho kolštejnském panství. Původní německý název vsi byl Sparrenhau a odkazoval k rubání klád - ves měla od založení především dřevařský charakter. Až později z něj vzniklo Spornhau, což bylo později v 19. století, když vznikl český název, mylně vztaženo ke slovu Sporn = ostruha. Brzy po založení byla ve vsi dědičná rychta, kostel a (luteránská) fara, která ovšem za třicetileté války zanikla. Ostružná zůstala součástí kolštejnského panství po celou dobu, kdy se střídali jeho majitelé - po Zvolských to byl v letech 1570-1581 Karel starší ze Žerotína, po něm Bruntálští z Vrbna, v letech 1615-1621 Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu a poté až do 20. století Lichtenštejnové. V roce 1784 byla ve vsi založena římskokatolická lokální kuracie, později povýšená na faru, a o deset let později byl dokončen nový kostel svatých Tří králů^[1]. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím obce bylo lesnictví - odsud byly spravovány rozsáhlé lesy kolštejnského panství, které po první pozemkové reformě přešly do majetku státu - a navazující dřevařská výroba. Významná pro rozvoj Ostružná byla rovněž dopravně výhodná poloha pod Ramzovským sedlem, kterým vedle silnice vedla od roku 1888 rovněž železniční trať. Nacházela se tu také jediná továrna na zinkové barvy v Rakousko-Uhersku. Původní obyvatelé obce byli vesměs německé národnosti, teprve za první republiky zde vznikla česká menšina tvořená zejména drážními zaměstnanci. Po odsunu Němců po roce 1945 byla dosídlena jen částečně a dnes tu žije jen zlomek předválečného počtu obyvatel. Zemědělské pozemky převzal roku 1949 státní statek v Branné a rovněž správa státních lesů byla centralizována, což vedlo ke ztrátě zaměstnání v místě. Od počátku obecního zřízení roku 1850 byla Ostružná samostatnou obcí, jejíž osadou byl Petříkov a od roku 1960 rovněž Ramzová. Od 1.července 1975 byla celá obec připojena k Branné, ale 23. listopadu 1990 se opět osamostatnila. Vedle lesnictví se v Ostružné začal ve 20. století, a zejména v posledních dvaceti letech, rozvíjet cestovní ruch. Obec se tak stala významným zimním sportovním střediskem. Jak v samotné Ostružné, tak i v Ramzové a Petříkově vznikly rozsáhlé lyžařské areály.

Správní vývoj^[2]

místní části Ostružná a Petříkov 1848 markrabství moravské, kraj olomoucký, panství Kolštejn

• od 1. ledna 1850 do roku 1855 markrabství moravské, politický okres Šumperk, soudní okres Staré Město
• od roku 1855 do roku 1868 markrabství moravské, smíšený okres Staré Město
• od roku 1868 do 30. listopadu 1928 markrabství moravské / země moravská, politický okres Šumperk, soudní okres Staré Město
• od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Šumperk, soudní okres Staré Město

kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Mährisch Schönberg, Amtsgericht Mährisch Altstadt

• od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Šumperk

místní část Ramzová 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví

• od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
• od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
• od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
• od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)

kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau

• • od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
• od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník

celá obec Ostružná

• od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
• od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
• od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel^[3]

Celá obec Ostružná

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1126	998	1011	947	969	874	878	403	230	195	143	123	154[p 1]

1. ↑ z toho: 135 Čechů, Moravanů a Slezanů, 11 Slováků, 3 Němci; 50 řím.kat., 2 čsl.hus., 1 pravosl., 80 bez vyzn.

Část obce Ostružná

Rok	1834	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	627	638	580	627	584	625	544	560	314	171	163	118	97	119

Církevní správa^[4]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadají:

• místní části Ostružná a Petříkov do farnosti Ostružná, která patří do děkanátu Šumperk arcidiecéze olomoucké,
• místní část Ramzová do farnosti Lipová-lázně, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

• Ostružná
• Petříkov
• Ramzová

Základní sídelní jednotky

• Ostružná
• Petříkov
• Ramzová

Katastrální území

• Ostružná (1884,90 ha)
• Petříkov u Branné (623,53 ha)

Název

• Česky Ostružná (1869-1910 též Spornava), německy Spornhau.
• Česky Ramzová, německy Ramsau.

Pamětihodnosti

• římskokatolický farní kostel sv. Tří králů, pozdně barokní stavba z roku 1794
• Boží muka

Ostružná | Petříkov | Ramzová

Reference

1. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 585-586
2. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
4. ↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Ostružná (okres Jeseník)

Města a obce okresu Jeseník
Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii