The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Velké Kunětice

Z Multimediaexpo.cz


Velké Kunětice (něm. Gross-Kunzendorf, Groß-Kunzendorf, Großkunzendorf) je slezská obec, ležící těsně u státní hranice s Polskem, administrativně náležející k okresu Jeseník v Olomouckém kraji. Severním okrajem katastru i zástavby obce prochází pohraniční silnice 457, která ji odděluje od zástavby sousední polské vesnice Sławniowice.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284 jako Cunati villa, tedy "Kuňatova ves". Je pravděpodobné, že je starší a patrně pochází z rané fáze kolonizace prováděné na Jesenicku vratislavskými biskupy. Její zakladatel - lokátor - měl slovanské jméno Kuňata. Přívlastek Velké získaly Kunětice až později, aby se odlišily od stejnojmenné vesnice 9 km východně mezi Hlucholazy a Zlatými Horami, která získala přívlastek Suché Kunětice (něm. Dürr-Kunzendorf, dnes polský Konradów). V roce 1305 se ve vsi zmiňuje zákupní fojtství, 60 lánů polností (jednalo se tedy o velkou vesnici) a farní kostel. Majetkové poměry byly spletité: kolem dvou dvorů se zformovaly dva samostatné a zhruba stejně velké statky, jeden biskupský a jeden fojtský (zvaný též Hartenberg). Fojtové však občas držívali i biskupskou část Kunětic a v jejich části vsi se nacházel místní kostel. Byly zde také menší svobodné statky, ještě roku 1690 jsou registrovány dva. Od 14. století se zde zmiňuje lámání vápence a dolování železné rudy, které byly dováženy k vápenkám a hamrům v Burgrabicích. V téže době se začal využívat rovněž zdejší mramor. Biskupská část vsi byla od roku 1580 spravována ze Supíkovic, po třicetileté válce pak jako součást panství Frývaldov (Jeseník). V letech 1603-1615 byly v obci bouře proti zvyšování robot. Vůdce sedláků Fabian Tunkel byl roku 1608 popraven v Nise. Za třicetileté války byla ves zpustošena. Držitelem fojtské části Velkých Kunětic, k níž patřila rovněž ves Borkendorf (dnes Burgrabice na sever od Sławniowic), byl roku 1641 Matyáš Forgáč. V letech 1690 až 1797 to byli pánové von Skal, v letech 1797-1844 hrabata von Strachwitz a poté opavská rodina Gastheimů. Fojtský velkostatek se pak několikerým prodejem drobil a zmenšoval. Jedním z majitelů byl i Josef Schindler, Priessnitzův následovník ve vodoléčbě. V roce 1651 se zmiňuje poprvé škola u farního kostela. Ten musel být po třicetileté válce a znovu po požáru roku 1758 opraven. V roce 1742 bylo v důsledku války o dědictví rakouské Slezsko rozděleno a nová hranice přetnula Velké Kunětice vedví. Pruská část získala po roce 1945 název Sławniowice. Kolem roku 1800 vznikly u Velkých Kunětic dvě osady - parcelací biskupského dvora Františkov a parcelací fojtského dvora Strachovičky. Od 19. století do poloviny 20. století určovala život obce těžba a zpracování žuly a mramoru, zejména v osadě Strachovičky. Mramor se zprvu rovněž používal k výrobě vápna, ta však postupně ustala a převládlo kamenické zpracování. Na rozdíl od například Supíkovic nebo Žulové však Velké Kunětice zůstaly převážně zemědělskou vsí, čemuž v meziválečné době odpovídala i orientace obyvatel na křesťansko-sociální stranu. Po II. světové válce a odsunu původního obyvatelstva kamenictví zaniklo a zemědělský charakter obce ještě posílil. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno již roku 1949, potýkalo se však s těžkostmi a dlouho zůstávalo menšinové. V roce 1967 však bylo posíleno přičleněním bývalého fojtského velkostatku od Státního statku Žulová a roku 1974 byly Velké Kunětice vybrány za sídlo velkého JZD pro celé údolí Bělé pod Jeseníkem. To však nebránilo tomu, aby byla obec Velké Kunětice k 1. lednu 1976 přičleněna k obci Supíkovice. Z tohoto svazku se Velké Kunětice osvobodily k 23. listopadu 1990. Rozvoj obce po roce 1989 je brzděn především velkou nezaměstnaností, zejména mezi početnou romskou menšinou. Pozitivní vliv však mělo otevření hraničního přechodu pro malý pohraniční styk a navázání partnerství se Sławniowicemi. Na severozápad od obce v místě, kde silnice 455 překračuje státní hranici, se nachází vyhlídka Výhled (něm. Gucke). Zde byl již odedávna hostinec a celnice. V roce 1930 zde ve 4 domech bydlelo 28 lidí.

Správní vývoj[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau

Vývoj počtu obyvatel[2]

Celá obec Velké Kunětice

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1127 1181 1307 1282 1344 1421 1293 1448[p 1] 1456 635 639 655 609 574 653[p 2]
  1. ↑ z toho: 17 Čechoslováků, 1390 Němců; 1440 řím. kat., 4 evang., 2 čsl., 2 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 539 Čechů, Moravanů a Slezanů, 43 Slováků, 6 Němců, 2 Poláci; 190 řím. kat., 4 čsl. hus., 5 evang., 2 pravosl., 420 bez vyzn.

Osada (ZSJ) Velké Kunětice

Rok 1836 1900 1930 2001
Počet obyvatel 738 1377(?) 1083[p 1] 589
  1. ↑ z toho: 15 Čechoslováků, 1032 Němců; 1076 řím. kat., 3 evang., 2 čsl., 2 bez vyzn.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadají Velké Kunětice do farnosti Velké Kunětice, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské[3]. Farnost je administrována excurrendo ze Supíkovic. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Pamětihodnosti

  • Římskokatolický farní kostel Panny Marie Sněžné (dříve sv. Alžběty), původně ze 13. století, přestavěn v polovině 17. století, po roce 1758 a v letech 1836-37
  • Společný hrob obětí pochodu smrti z ledna 1945 na místním hřbitově
  • Zámeček (fojtství) z 18. století
  • Dvě šachtové vápenky z druhé poloviny 19. století
  • Mešní kaple z roku 1892 v místní části Františkov

Členění obce

Části obce

  • Velké Kunětice

Základní sídelní jednotky

Katastrální území

  • Velké Kunětice (981,26 ha)

Název

  • Česky Františkov, německy Franzberg.
  • Česky Strachovičky, německy Strachwitzthal.
  • Česky Velké Kunětice, německy Groß Kunzendorf (1890 Groß Kunzendorf, 1900-1910 Großkunzendorf).

Reference

  1. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
  3. ↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

Externí odkazy

Neoficiální stránky obce


  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Velk%C3%A9_Kun%C4%9Btice“