V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Vápenná

Z Multimediaexpo.cz


Obec Vápenná (do roku 1949 Zighartice, něm. Setzdorf) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 1. 1. 2010 zde žilo 1413 obyvatel.

Obsah

Historie

Je možné, že se k dnešní Vápenné vztahuje jméno vesnice Schiccovici v zakládací listině kláštera ve slezském Jindřichově (Henryków). První spolehlivá písemná zmínka o obci zvané Seczikisdorf se však ale vyskytuje poměrně pozdě, až z roku 1358, kdy ves vykoupil vratislavský biskup (spolu s celým panstvím přináležejícím k hradu Frýdberku - dnešní Žulová) od loupeživých rytířů, bratří Hynka a Václava Haugviců a připojil ji ke svému panství se sídlem v Javorníku / na Jánském Vrchu. Jméno vesnice pochází pravděpodobně od lokátora slovanského původu jménem Siecich, Siecik, Setěch nebo Secech. Pozdější české jméno Zighartice vzniklo až mnohem později, zřejmě mylným odvozením od jména Sieghart. Ves se nalézala v majetku vratislavských biskupů. Již roku 1418 jsou však Zighartice jmenovány jako pusté a obnoveny byly až roku 1576. Ves poté poměrně rychle rostla i přes poničení ve třicetileté válce. Již počátkem 17. století se zde zmiňuje výroba vápna ve dvou vápenných pecích; vedle toho bylo významnou aktivitou v obci dřevařství. Výrazem rozvoje obce ve 2. polovině 18. století bylo vedle založení řady osad v jejím okolí (Polky, Nýznerova a dalších) také stavba kostela sv. Filipa v letech 1780-1781 i s farní budovou (tehdy budovou lokalie; na faru byla změněna až roku 1845), zřízení školy od roku 1781 (stálá školní budova zde byla až od roku 1872) a povýšení zdejšího fojtství na rytířský statek roku 1775. Statek fojtství však zůstal - ve srovnání se situací v okolních vesnicích - poměrně skromný, přesto k němu patřila zejména osada Nýznerov. Obyvatelstvo se v té době vedle zemědělství živilo též dřevařstvím a přadláctvím, ale největší význam pro rozvoj obce v 19. století měla výroba vápna ze zdejšího vápence. V roce 1836 zde bylo napočteno sedmnáct vápenných pecí, již modernějších než původní polní pece, ale skutečný průmyslový rozvoj začal až se stavbou moderních kruhových vápenek. První z nich nechal roku 1868 postavil Anton Cajetan Latzel ze známé rodiny podnikatelů se lněnou přízí, které patřilo od roku 1839 zdejší fojtství. Rodině Latzelů patřila nejvýznamnější vápenka v obci do roku 1945; byly zde však i další závody A. Rösnera a S. Neugebauera, založené bezprostředně po latzelovské vápence. Kromě toho se na území obce nalézaly lomy na žulu a mramor. Vápenná byla do konce patrimoniální správy roku 1850 součástí panství Frýdberk (Žulová) patřícího vratislavskému biskupovi, od té doby je samostatnou obcí. Vápenná se díky průmyslu stala jednak jednou z největších vesnic v okolí (téměř 3000 obyvatel), jednak také střediskem dělnického, zvláště komunistického hnutí, které se vyostřilo zejména začátkem 30. let 20. století, kdy těžbu a zpracování nerostů na Jesenicku silně ochromila hospodářská krize. Řada zdejších dělníků se aktivně účastnila tzv. Frývaldovské stávky a na zdejším hřbitově je pohřbeno sedm obětí četnické střelby z 25. listopadu 1931. Po prohrané stávce se obyvatelstvo obrátilo vesměs k Sudetoněmecké straně. Po II. světové válce a odsunu německých obyvatel se zde dlouho udržela tradiční průmyslová odvětví; poslední vápencový lom, lom Jana Vycpálka, byl uzavřen roku 1969 a vápenka zastavila provoz o deset let později. Zdejší zemědělství bylo nejprve koncentrováno do jednotného zemědělského družstva a poté přičleněno ke Státnímu statku Žulová, lesnictví k Lesnímu závodu Javorník. Těžbu a zpracování mramoru provozuje dosud firma Saint-Gobain Weber Terranova spol. s r.o.-divize Teramo Vápenná, která má vlastní mramorový lom na Smrčníku jiá na katastru Lipové-lázní. Vápenná se rovněž stala rekreační oblastí, ve které jsou zvláštními lákadly bývalé lomy (Vycpálkův, Arcibiskupský). Vedle osady Polka, která má postavení části obce, má Vápenná tyto další místní části: Zelená Hora (něm. Grünberg) 2 km na východ od Vápenné, založená v 70. letech 18. století. Roku 1930 zde bylo 14 domů a 108 obyvatel. Část Starého Podhradí (do 1948 Nový Kaltštejn, něm. Neu-Kaltenstein) 3,5 km východně od Vápenné. Větší část osady patří k obci Černá Voda, s níž má i celá osada jediné dopravní spojení. V současnosti se jedná o sloučení obou dílů. Roku 1930 bylo ve vápenské části Starého Podhradí 8 domů a 34 obyvatel. Paseky (dříve Muhrova Paseka, něm. Moorhau nebo Muhrhau) a Bažiny (dříve Vrbiska, něm. Weiden Sümpfe, Weidensümpfe), dvě skupiny chalup 3 km jihovýchodně od Vápenné, v nivě Vápenského potoka od Předním a Zadním Jílovcem, založené v 70. letech 18. století. Roku 1930 bylo v Pasekách 6 domů a 43 obyvatel, v Bažinách 8 domů a 54 obyvatel. Lesní Čtvrť (něm. Bogengrund), 3 km jižně od Vápenné na cestě do Lipové-lázní, na soutoku Vidnavky a potoka Obloučník. Roku 1930 zde bylo 5 domů a 41 obyvatel. Do roku 1949 patřila k Vápenné také větší část osady Nýznerova (zvaná též Nýznerov 1. díl), založená na pozemcích bývalého vápenského fojtství. Ta se však nalézala na nejzápadnější hranici obce a byla přístupná jen od Žulové a od Skorošic. Ke Skorošicím byla nakonec uvedeného roku připojena.

Správní vývoj[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (část) panství Frýdberk, (část) lenní rytířské fojtství Zighartice

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau

Vývoj počtu obyvatel[2]

Celá obec Vápenná

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2091 2058 2216 2284 2516 2599 2475 2936[p 1] 1135 1311 1278 1338 1358 1272[p 2]
  1. ↑ z toho: 37 Čechoslováků, 2868 Němců; 2892 řím. kat., 14 evang., 1 izrael., 20 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 1054 Čechů, Moravanů a Slezanů, 119 Slováků, 47 Němců, 1 Polák; 418 řím. kat., 3 evang., 2 pravosl., 724 bez vyzn.

Část obce Vápenná

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1810 1832 1981 2078 2290 2397 2273 2727[p 1] 1090 1210 1183 1305 1336 1223
  1. ↑ z toho: 37 Čechoslováků, 2059 Němců; 2684 řím. kat., 13 evang., 1 izrael., 20 bez vyzn.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Vápenná do farnosti Vápenná, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské[3]. Farnost je administrována excurrendo z Vidnavy. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Javorníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

Základní sídelní jednotky

  • Polka
  • Vápenná

Katastrální území

  • Vápenná (3677,3 ha)

Název

  • Česky Polka, německy Polke.
  • Česky Vápenná (1869-194? Zighartice), německy Setzdorf.

Pamětihodnosti

  • Římskokatolický farní kostel svatého Filipa, klasicistní z let 1780-1781, s barokním mobiliářem a obrazovou výzdobou Aloise Baucha z Vidnavy a se starým hřbitovem obehnaným kamennou zdí
  • Hrob obětí frývaldovské stávky
  • Boží muka u silnice na Žulovou z 18. století
  • Sloup se sochou Ukřižovaného
  • Dům čp. 98 - lidová architektura z přelomu 18. a 18. století (kulturní památka)
  • Památník obětem 1. světové války z roku 1925, obnoven roku 2003
  • Kamenná šachtová vápenka u nádraží
  • Jeskyně Na Pomezí v sedle u silnice ve směru na Lipovou-lázně

Reference

  1. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 36; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
  3. ↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999


Polka | Vápenná


  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/V%C3%A1penn%C3%A1“