Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Itálie
Z Multimediaexpo.cz
(+ Šablona FLICKR) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 251: | Řádka 251: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | {{Flickr|Italy}}{{Commonscat|Italy}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Italy}}{{Commonscat|Italy}}{{Itálie}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Itálie| ]] | [[Kategorie:Itálie| ]] | ||
[[Kategorie:Státy Evropy]] | [[Kategorie:Státy Evropy]] | ||
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 27. 1. 2021, 09:48
| Itálie | ||
| Repubblica Italiana Italská republika | ||
 
| ||
| Italská vlajka Státní znak Itálie | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Italská hymna – Fratelli d'Italia | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
| ||
| Hlavní město: | Řím (Roma) | |
| Rozloha: | 301 203 (71. na světě) z toho 2,04 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Mont Blanc (Monte Bianco) (4748 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | + 1 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 57 715 625 (23. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 194 (55. na světě) | |
| HDI: | 0,945 (vysoký) | |
| Jazyk: | italština | |
| Náboženství: | katolické | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | republika | |
| Měna: | euro (EUR) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | I | |
| Telefonní předvolba: | + 39 | |
| Národní TLD: | .it | |
Itálie (italsky Italia) je stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově.
Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva městské státy: Vatikán (3,2 km) a San Marino (39 km). Itálii navíc patří území obklopené Švýcarskem Campione d'Italia. Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Jónské moře a ze západu Tyrhénské moře a Ligurské moře. Celková délka pobřeží je 7600 km. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Itálie je členskou zemí Evropské unie a NATO.
Hlavním městem je od roku 1871 Řím. Předtím to byl po sjednocení Itálie v roce 1861 Turín a od roku 1865 ho nahradila Florencie.
Obsah |
Dějiny
- Hlavní článek: Dějiny Itálie
Itálie vznikla roku 1861 spojením států na poloostrově. Po první světové válce se v Itálii chopili moci fašisté v čele s Benitem Mussolinim. Během druhé světové války se Itálie přidala na stranu hitlerovského Německa, což nakonec vedlo k porážce Itálie. Království bylo v roce 1946 nahrazeno republikou. Itálie je zakládajícím členem EU a NATO.
Starověk a středověk
Již ve starověku zde existovalo mnoho městských států, částečně založených v rámci řecké kolonizace a také, hlavně v severní části, pak města Etrusků. V 8. století př. n. l. pak se konsolidovalo z několika osad nové město, Řím, které neustálým růstem určovalo dění na Apeninském poloostrově (a nejen na něm) po více než tisíc let. Římská říše se rozpadla a definitivně zanikla roku 476 n. l. Sám Řím zůstal centrem křesťanství i po tomto zhroucení, kdy byl Apeninský poloostrov ovládnut barbary.
Novověk
Až do roku 1861 existovalo na Apeninském poloostrově více států. Tyto státy byly sjednoceny králem Viktorem Emanuelem II. do Italského království. V první světové válce bojovala Itálie na straně Dohody od roku 1915, po válce připojila území Jižního Tyrolska, přístav Terst a mohla si ponechat Dodekaneské ostrovy. Přesto byla italská veřejnost nespokojena s výsledky války. V roce 1922 se stal předsedou vlády Benito Mussolini po pochodu na Řím. Mussolini vytvořil fašistickou diktaturu. Postupně ovládl zemi. Roku 1929 se mu podařilo dojednat vyrovnání s papežem ohledně rozsahu papežského státu.
Fašistická Itálie vedla výbojnou politiku a v roce 1939 obsadila Albánii. Dne 28. října 1940 zaútočila italská vojska také na Řecko. Mussoliniho spojenectví s hitlerovským Německem za druhé světové války vedlo nakonec k porážce Itálie v roce 1943. Království bylo v roce 1946 nahrazeno demokratickou republikou. V období mezi léty 1945-1993 měla Itálie 52 vlád.
Itálie se stala zakládajícím členem NATO a Evropského hospodářského společenství (později EU), v současné době je jednou z ekonomicky nejsilnějších zemí Evropy a světa.
Geografie
- Hlavní článek: Geografie Itálie
Vodstvo a členění státu
Pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché. Celková délka pobřeží je asi 7600 km. Povrch převážně hornatý. Dominují Západní a Východní Alpy, na severu přesahující 4000 m n.m. včetně nejvyšší hory Monte Bianco (Mont Blanc). V nich jsou častá jezera (Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como) vzniklá ústupem pleistocenních ledovců. Celý Apeninský a Kalabrijský poloostrov (Calabria) a největší středomořský ostrov Sicílii (Sicilia) vyplňuje pohoří Apeniny dosahující téměř 3000 m n.m. Pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní. Častá jsou zemětřesení a erupce sopek Vesuv (Vesuvio), Etna (nejvyšší činná sopka Evropy, 3323 m n.m.) a sopek v souostroví Lipari. Hospodářsky významná je Pádská nížina v okolí řeky Pád (Po). Druhým největším ostrovem Středozemního moře je Sardinie (Sardegna).
Moře
Itálie je obklopená mořem pro svůj peninsulární charakter. Má více než 7000 kilometrů dlouhé pobřeží. Středozemní moře (původně Mare Nostrum, naše moře, jak mu říkali Římané) je z historických důvodů rozděleno na ctyři části: Jaderské moře, Tyrhénské moře, Jónské moře a Ligurské moře. Na západ od Sardinie se nachází Sardské moře (il mar di Sardegna) a na jih od Sicílie Sicilský kanál (il canale di Sicilia) a Maltézský kanál (il canale di Malta). Sicílii od Kalábrie odděluje Mesinská úžina (lo stretto di Messina) a od Afriky Sicilský kanál (il canale di Sicilia).
Seznam geografických útvarů
- moře: Ligurské moře, Tyrhénské moře, Středozemní moře, Jónské moře, Jaderské moře
- zálivy: Janovský záliv, Gaetský záliv, Salernský záliv, Tarentský záliv, Benátský záliv
- průlivy: Messinský průliv, Otrantský průliv, Bonifácký průliv
- ostrovy: Sicílie, Sardinie, Elba
- souostroví: Toskánské souostroví (Arcipelago Toscano), Kampánské souostroví (Arcipelago Campano), Eolské ostrovy (Isole Eolie), Tremitské ostrovy (Isole Tremiti), Isole Pelagie, Isole Egadi
- poloostrovy: Apeninský poloostrov, Salentina, Kalabrijský poloostrov, Gargano
- pohoří: Apeniny, Alpy, Dolomity
- jezera: Gardské jezero (Lago di Garda), Como, Maggiore, Trasimenské jezero
- řeky: Pád, Adiže (Adige), Tibera (Tevere), Arno, Piave, Ofanto, Sineto
- sopky: Etna, Vesuv (Vesuvio), Stromboli
Podnebí
Alpy leží v mírném pásu s rozdíly mezi vrcholy hor a údolími. Pádská nížina má chladný vnitrozemský charakter. Zbytek území leží v subtropickém středomořském pásu s typickým horkým suchým létem a mírnou zimou bohatou na srážky.
Administrativní rozdělení
- Hlavní článek: Administrativní dělení Itálie
Itálie se dělí na 20 oblastí, z toho 5 má autonomní status:
| Region | Hlavní město | Obyvatel (2001) |
| Abruzzo | L'Aquila | 1 262 392 |
| Apulie (Puglia) | Bari | 4 020 707 |
| Basilicata | Potenza | 597 768 |
| Benátsko (Veneto) | Benátky (Venezia) | 4 527 694 |
| Kampánie (Campania) | Neapol (Napoli) | 5 701 931 |
| Emilia-Romagna | Bologna | 3 983 346 |
| Friuli-Venezia Giulia | Terst (Trieste) | 1 183 764 |
| Kalábrie (Calabria) | Catanzaro | 2 011 466 |
| Lazio | Řím (Roma) | 5 112 413 |
| Ligurie (Liguria) | Janov (Genova) | 1 571 783 |
| Lombardie (Lombardia) | Milán (Milano) | 9 032 554 |
| Marche | Ancona | 1 470 581 |
| Molise | Campobasso | 320 601 |
| Piemont (Piemonte) | Turín (Torino) | 4 214 677 |
| Sardinie (Sardegna) | Cagliari | 1 631 880 |
| Sicílie (Sicilia) | Palermo | 4 968 991 |
| Toskánsko (Toscana) | Florencie (Firenze) | 3 497 806 |
| Trentino-Alto Adige | Trident (Trento) | 940 016 |
| Umbrie (Umbria) | Perugia | 825 826 |
| Valle d'Aosta | Aosta | 119 548 |
Oblasti se dále (až od roku 2009) dělí na celkem 109 provincií.
Demografie
S téměř 60 milióny obyvatel podobně jako Velká Británie a Francie patří Itálie k nejlidnatějším státům Evropy a je nejlidnatější z celé jižní Evropy. Hustota zalidnění je průměrná (190 obyv./km²). Přirozený přírůstek je v současnosti mírně stagnující. Střední délka života je u žen 80,5 a u mužů 74,1 let. Itálie má čtvrtou nejstarší populaci na světě.
Města
Urbanizace dosahuje 67%. V Itálii je mnoho měst s více než sto tisíci obyvateli. Všechna velká italská města se potýkají s rychlým úbytkem obyvatel. Tabulka ukazuje počet obyvatel u deseti nejlidnatějších italských měst.
Nejlidnatější města
- Řím (Roma) (2 774 000 obyvatel)
- Milán (Milano) (1 256 000 obyvatel)
- Neapol (Napoli) (1 004 000 obyvatel)
- Turín (Torino) (903 000 obyvatel)
- Palermo (687 000 obyvatel)
- Bologna (374 000 obyvatel)
- Janov (Genova) (610 000 obyvatel)
- Florencie (Firenze) (356 000 obyvatel)
- Bari (317 000 obyvatel)
- Catania (313 000 obyvatel)
- Benátky (Venezia) (272 000 obyvatel)
Náboženství a etnika
V Itálii má největší podíl katolické obyvatelstvo (85-90%). Je to dáno historií a velký vliv má i samotný Vatikán a osobnost papeže (v současnosti Němec Benedikt XVI.). Ostatní obyvatelé jsou většinou ateisté a jen malá část tvořená především přistěhovalci vyznává islám. Převažující národnost je italská (94%), avšak někteří Italové pocházejí z jiného národa a mají jiný mateřský jazyk. Týká se to Sardů na Sardinii, hovořících sardsky, Rétorománců u východních hranic se Švýcarskem, hovořících rétorománsky, Němců na severu u hranic s Rakouskem, hovořících německy a Provensálců na západě u hranic s Francií, hovořících francouzsky. Přistěhovalci pocházejí především z bývalých kolonií, Libye, Somálska, Etiopie a Albánie, ale i z Maroka.
Státní a náboženské svátky
- 1.leden - Nový rok
- 6.leden - Tři králové (Befana)
- Pasquetta - Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
- 25.duben - Den osvobození
- 1.květen - Svátek práce
- 15.srpen - Nanebevzetí Panny Marie (Ferragosto)
- 1.listopad - Svátek všech svatých (Ognissanti)
- 8.prosinec -Neposkvrněné početí Panny Marie (Immaccolata)
- 25.prosinec - Narození páně (Natale)
- 26.prosinec - Svátek sv.Štěpána (Santo Stefano)
Správa a státní zřízení
Území státu se člení na 20 krajů (regione) a ty dále na 109 okresů/provincií (provincia) a dále na obce, které jsou seskupeny v oblasti pod jednu větší zvanou comune. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, který tvoří Poslanecká sněmovna a Senát. Ústava je kontrolována Ústavním soudem. Prezident je volen parlamentem a krajskými sbory. Voliči volí své zástupce do senátu, parlamentu a regionálních rad. Poslanecká sněmovna má 630 členů, senát 326, z toho 10 na doživotí (bývalí prezidenti a jiní ústavní činitelé). V Evropském parlamentu připadá Itálii 78 křesel a v Radě EU celkem 29 hlasů. Itálie patří do skupiny sedmi nejbohatších a nejrozvinutějších států světa (G7) a je jejím zakladatelem. Společně s Anglií, Německem, Lucemburskem a Francií je zakladatelem Evropské unie (EU). Itálie je čtvrtým nejbohatším státem Evropy a sedmým ve světě. Politicky je Itálie jedna z nejdůležitějších zemí Evropy spolu s Německem, Francií a Spojeným královstvím.
Ekonomika
- Hlavní článek: Ekonomika Itálie
Itálie je vysoce rozvinutý průmyslově- zemědělský stát, nejrozvinutější v jižní Evropě. Uvnitř samotného státu je velký rozdíl mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem, což zapříčiňuje i separatistické tendence na severu především v Lombardii (Milán). Převažuje export. Měnou je euro.
Zemědělství
Na celkovém hrubém národním produktu se podílí jen asi 1%, ale je v něm zaměstnáno téměř 6% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Orná půda zabírá 41,6% území, lesy 22,4% a louky a pastviny asi 15%. Je rozdíl mezi zemědělstvím na severu a na jihu. Na severu se uplatňuje privátní intezifikované, zatímco na jihu latifundie.
Pěstují se tyto plodiny: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, sója, slunečnice, olivy, citrusy, jablka, hrušky, broskve, luštěniny, tabák, vinná réva a zelenina. Itálie vyniká ve sklizni vinné révy a výrobě vína. Sklizeň okolo 9 000 tun ročně je největší na světě a výroba okolo 57 000 hektolitrů vína je srovnatelná jen s produkcí Francie.
Chovají se tato zvířata: skot, ovce, prasata, drůbež, koně, osli, kozy a bourci morušoví. Velmi významný je též rybolov. Významnými zemědělskými oblastmi jsou Pádská nížina, Apulie, Toskánsko, Sicílie a Kampánie.
Průmysl
Itálie má malé zásoby paliv. Téměř veškerá se dovážejí. Naopak velký potenciál mají v energetice vodní zdroje. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod. Zemní plyn se v malé míře těží na severu Jaderského moře, na jihu Apenin a na Sicílii. Ropa v ještě menší míře na jihu Sicílie. Stojí zde čtyři jaderné elektrárny (jejich produkce byla pozastavena na základě referenda v roce 1987), v Alpách se nachází mnoho vodních elektráren, poblíž Livorna dokonce jedna geotermická, přesto převažují tepelné. V malé míře se těží i asfalt a hnědé uhlí, přesto je Itálie v současnosti na třetím místě v Evropě ve výrobě oceli. V Itálii jsou významná ložiska mramoru, pyritu, kamenné a draselné soli, síry a rtuti.
Itálie je známa strojírenstvím, především dopravním. Známá je společnost FIAT Holding (FIAT, Iveco, Ferrari, Lancia, Alfa Romeo, Maserati) a společnosti vyrábějící zemědělské stroje a vlaky. Itálie je pátá na světě ve stavbě lodí (0,777 BRT v roce 1999).
Dalšími odvětvími jsou průmysl elektrotechnický, chemický, textilní, papírenský, potravinářský a průmysl stavebních hmot. Itálie je po Číně a Hongkongu třetí největší vývozce (28 mld. USD) a sedmý největší dovozce textilních výrobků (15 mld. USD). V potravinářství je významná produkce vína, cukru, masa, mléka, sýrů, těstovin, vlny a rybích výrobků.
Doprava
Dopravní síť je hustá a kvalitní. Je zde celkem 6 500 km dálnic spojujících všechny oblasti země. Itálie má velkou námořní a leteckou flotilu (státní aerolinie Alitalia jsou členem SkyTeam stejně jako ČSA). Významné námořní přístavy jsou Janov (Genova), Livorno, Neapol (Napoli), Salerno, Reggio di Calabria, Palermo, Tarent (Taranto), Bari, Ancona a Terst (Trieste). Velká letiště jsou Řím-Fiumicino-Leonardo da Vinci, Milano-Malpensa a Palermo-Falcone. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod.
Cestovní ruch
Itálie je turisty nejnavštěvovanější stát světa. Zemi ročně navštíví mezi 40 a 105 miliony turistů. [1] Turismus zde přitom tvoří asi 12% HDP. Turisty sem lákají antické a středověké renesanční památky (Řím (Roma), Florencie (Firenze), Benátky (Venezia), Pisa), pláže (prakticky celé pobřeží, Bibione, Rimini; Gardské jezero), hory (Alpy, Cortina d’Ampezzo) i venkov (Umbrie, Toskánsko). Lákadly jsou i lázně a různé filmové a hudební festivaly (Benátky, San Remo). V Itálii se nachází nejvíce kulturních památek zapsaných na seznamu UNESCO (43).
Související články
Reference
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |