Novoděvičí klášter

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 8. 10. 2020, 10:45

Novoděvičí klášter

Kaple Prochorovových

Novoděvičí klášter (rusky Новодевичий монастырь, Novoděvičij monastyr), někdy též psáno Novoděvičský („Nový klášter panen“), je největší a nejkrásnější klášter v Moskvě. Založen byl roku 1524 velkoknížetem moskevským Vasilijem III. Ivanovičem (1505–1533) na připomínku navrácení (dobytí) Smolenska do ruských rukou (1514). V 17. století patřily ke klášteru obrovské polnosti. Po pokusu o svržení cara Petra Velikého v roce 1689 tu až do své smrti v roce 1704 žila ve vyhnanství jeho nevlastní sestra Sofie Alexejevna. Zdaleka viditelná je především zvonice z roku 1690, vysoká 72 metrů. V chrámu Zesnutí Bohorodičky (Uspenskaja cerkov) – barokní budově z konce 17. století – se konají bohoslužby. Hlavní klášterní chrám Smolenské Matky Boží (Sobor Smolenskoj bogomatěri) z let 1524–1525 krášlí pět kupolí (prostřední zlatá, ostatní stříbrné), které tvoří kontrast k prostým bílým zdem. V interiéru je krásný ikonostas.

V posledních letech byl chrámový komplex důkladně restaurován. Roku 2004 byl zapsán na Seznam světového dědictví.

Novoděvičí hřbitov

Na hřbitově (Новодевичье кладбище, Novoděvičje kladbišče) vedle klášterea odpočívají mnohé známé ruské a sovětské osobnosti, které nebyly natolik prominentní, aby byly po smrti uloženy do kremelské zdi. Hřbitov byl založen v 16. století a stal se nejprve místem posledního odpočinku moskevské šlechty a duchovenstva. Od 19. století se zde byly pohřbívány také proslulé osobnosti z řad inteligence. Po smrti Nikity Chruščova (1971), který upadl v nemilost, byl hřbitov uzavřen, protože Leonid Brežněv se obával politických demonstrací. Znovu byl zpřístupněn terpve roku 1987.

Na Novoděvičím hřbitově se nacházejí také hroby politiků Vjačeslava Michajloviče Molotova, Andreje Andrejeva a druhé Stalinovy manželky Naděždy Allilujevy. Jsou zde pohřbeni spisovatelé Nikolaj Vasiljevič Gogol, Alexander Nikolajevič Ostrovskij, Alexandr Tvardovskij, Vasilij Šukšin, filmový režisér Ejzenštejn, divadelní režiséři Konstantin Sergejevič Stanislavskij a Vachatangov, hudební skladatelé Sergej Prokofjev, Anton Rubinstein, Dmitrij Šostakovič a malíři Isaak Iljič Levitan, Valentin Alexandrovič Serov a Tatlin. Náhrobky mnoha zesnulých symbolicky ukazují, čím si získali svůj posmrtný význam a proslulost.

Výběr z významných osobností

Pavel Ivanovič Běljajev, (1925–1970), kosmonaut
Georgij Timofejevič Beregovoj, (1921–1995), kosmonaut
Sergej Fedorovič Bondarčuk, (1920–1994), herec a režisér
Boris Sergejevič Brujnov, (1922–1997), herec
Valerij Jakovlevič Brjusov, (1873–1924), spisovatel
Michail Bulgakov, (1881–1940), spisovatel a dramatik
Nikolaj Alexandrovič Bulganin, (1895–1975), státník
Anton Pavlovič Čechov, (1860–1904), spisovatel a dramatik
Fjodor Ivanovič Šaljapin, (1873–1938), operní pěvec
Sergej Michajlovič Ejzenštejn, (1898–1948), režisér
Ilja Grigorjevič Erenburg, (1891-1967), spisovatel a publicista
Jekatěrina Alexejevna Furtsevová, (1901–1956), spisovatelka
Nikolaj Vasiljevič Gogol, (1809–1852), spisovatel a dramatik
Raisa Gorbačovová, (1932–1999), první dáma SSSR a Ruska, manželka Michaila Gorbačova
Sergej Vladimirovič Iljušin, (1894–1977), letecký konstruktér
Nikita Chruščov, (1894–1971), státník
Ivan Nikitovič Kožedub, (1920-1991) letecké eso
Peter Alexejevič Kropotkin, (1842–1921), nejznámější ruský anarchista

Alexandr Ivanovič Lebeď, (1950–2002), voják a politik
Lev Davidovič Landau, (1908–1968), fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku
Isaak Iljič Levitan, (1860–1900), malíř
Vladimir Vladimirovič Majakovskij, (1893–1930), básník
Vjačeslav Michajlovič Molotov, (1890–1986), politik
Nikolaj Platonovič Ogarev, (1813–1877), spisovatel a básník
David Fjodorovič Oistrach, (1908–1974), houslový virtuóz
Alexandr Ivanovič Oparin, (1894–1980), biolog a biochemik
Ivan Jefimovič Petrov, (1896-1958), generál
Alexandr Ivanovič Pokryškin, (1913-1985), letecké eso
Boris Nikolajevič Polevoj, (1908–1981), spisovatel
Sergej Sergejevič Prokofjev, (1891–1953), hudební skladatel
Valentin Alexandrovič Serov, (1865–1911), spisovatel a malíř
Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), architekt
Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič, (1906–1975), hudební skladatel
Vasilij Makarovič Šukšin, (1929–1974), spisovatel a herec
Konstantin Sergejevič Stanislavskij, (1863–1938), herec, divadelní režisér a teoretik
Andrej Nikolajevič Tupolev, (1888–1972), letecký konstruktér

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Novoděvičí klášter

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Novoděvičí klášter

Ruské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Petrohrad – historické centrum • Kižský pogost • Moskva – Kreml a Rudé náměstí • Moskva – Novoděvičí klášter • Moskva – Kolomenskoje • Solovecké ostrovy • Novgorod – historické centrum • Vladimir a Suzdal • Sergijev Posad • Arktické lesy v Republice Komi • Jezero Bajkal • Kamčatské sopky • Zlaté hory v pohoří Altaj • Západní Kavkaz • Kurská kosa • Kazaňský kreml • Komplex kláštera Ferapontov • Centrální Sichote-Aliň • Derbent – citadela, staré město, pevnost • Pánev Uvs núr • Přírodní systém na Wrangelově ostrově • Jaroslavl – historické centrum • Struveho geodetický oblouk • Náhorní plošina Putorana

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Novodevichy Convent 2.jpg|thumb|Chrám Smolenské Matky Boží (''Smolenskij sobor'')]]
+[[Soubor:Москва (Moscow)-Novodevichy Convent-1-Flickr.jpg|thumb|240px|Novoděvičí klášter]]
-'''Novoděvičí klášter''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Новодевичий монастырь''}}, ''Novoděvičij monastyr''), někdy též psáno '''Novoděvičský''' („Nový klášter panen“), je největší a nejkrásnější [[klášter]] v [[Moskva|Moskvě]]. Založen byl roku 1524 velkoknížetem moskevským [[Vasilij III. Ivanovič|Vasilijem III.]] (1505–1533) na připomínku navrácení (dobytí) [[Smolensk]]a do ruských rukou (1514). V 17. století patřily ke klášteru obrovské polnosti. Po pokusu o svržení cara [[Petr Veliký|Petra Velikého]] v roce 1689 tu až do své smrti v roce 1704 žila ve vyhnanství jeho nevlastní sestra Sofie Alexejevna.
+[[Soubor:Москва (Moscow)-Novodevichy Convent-2-Flickr.jpg|thumb|240px|Novoděvičí klášter]]
+[[Soubor:Москва (Moscow)-Novodevichy Convent-3-Flickr.jpg|thumb|240px|Kaple Prochorovových]]
+'''Novoděvičí klášter''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Новодевичий монастырь''}}, ''Novoděvičij monastyr''), někdy též psáno '''Novoděvičský''' („Nový klášter panen“), je největší a nejkrásnější [[klášter]] v [[Moskva|Moskvě]]. Založen byl roku 1524 velkoknížetem moskevským Vasilijem III. Ivanovičem (1505–1533) na připomínku navrácení (dobytí) [[Smolensk]]a do ruských rukou (1514). V 17. století patřily ke klášteru obrovské polnosti. Po pokusu o svržení cara [[Petr Veliký|Petra Velikého]] v roce 1689 tu až do své smrti v roce 1704 žila ve vyhnanství jeho nevlastní sestra Sofie Alexejevna.
 Zdaleka viditelná je především [[zvonice]] z roku 1690, vysoká 72 metrů. V chrámu Zesnutí Bohorodičky (''Uspenskaja cerkov'') – [[Baroko|barokní]] budově z konce 17. století – se konají bohoslužby. Hlavní klášterní [[chrám]] Smolenské Matky Boží (''Sobor Smolenskoj bogomatěri'') z let 1524–1525 krášlí pět kupolí (prostřední zlatá, ostatní stříbrné), které tvoří kontrast k prostým bílým zdem. V interiéru je krásný [[ikonostas]].
-V posledních letech byl chrámový komplex důkladně restaurován. Roku [[2004]] byl zapsán na [[Seznam světového dědictví]].
+V posledních letech byl chrámový komplex důkladně restaurován. Roku [[2004]] byl zapsán na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]].
 == Novoděvičí hřbitov ==
@@ Řádka 11: / Řádka 13: @@
 === Výběr z významných osobností ===
-{|width=100%
+{| width=78%
 |-valign=top
-|width=50%|
+| width=50%|
 * [[Pavel Běljajev|Pavel Ivanovič Běljajev]], (1925–1970), kosmonaut
 * [[Georgij Timofejevič Beregovoj]], (1921–1995), kosmonaut
@@ Řádka 55: / Řádka 57: @@
 == Externí odkazy ==
-{{commonscat|Novodevichy Convent}}{{Světové dědictví - Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Novodevichy+Convent}}{{commonscat|Novodevichy Convent}}{{Světové dědictví - Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Moskva]]
 [[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]]