Novoděvičí klášter

Z Multimediaexpo.cz

Novoděvičí klášter (rusky Новодевичий монастырь, Novoděvičij monastyr), někdy též psáno Novoděvičský („Nový klášter panen“), je největší a nejkrásnější klášter v Moskvě. Založen byl roku 1524 velkoknížetem moskevským Vasilijem III. Ivanovičem (1505–1533) na připomínku navrácení (dobytí) Smolenska do ruských rukou (1514). V 17. století patřily ke klášteru obrovské polnosti. Po pokusu o svržení cara Petra Velikého v roce 1689 tu až do své smrti v roce 1704 žila ve vyhnanství jeho nevlastní sestra Sofie Alexejevna. Zdaleka viditelná je především zvonice z roku 1690, vysoká 72 metrů. V chrámu Zesnutí Bohorodičky (Uspenskaja cerkov) – barokní budově z konce 17. století – se konají bohoslužby. Hlavní klášterní chrám Smolenské Matky Boží (Sobor Smolenskoj bogomatěri) z let 1524–1525 krášlí pět kupolí (prostřední zlatá, ostatní stříbrné), které tvoří kontrast k prostým bílým zdem. V interiéru je krásný ikonostas.

V posledních letech byl chrámový komplex důkladně restaurován. Roku 2004 byl zapsán na Seznam světového dědictví.

Novoděvičí hřbitov

Na hřbitově (Новодевичье кладбище, Novoděvičje kladbišče) vedle klášterea odpočívají mnohé známé ruské a sovětské osobnosti, které nebyly natolik prominentní, aby byly po smrti uloženy do kremelské zdi. Hřbitov byl založen v 16. století a stal se nejprve místem posledního odpočinku moskevské šlechty a duchovenstva. Od 19. století se zde byly pohřbívány také proslulé osobnosti z řad inteligence. Po smrti Nikity Chruščova (1971), který upadl v nemilost, byl hřbitov uzavřen, protože Leonid Brežněv se obával politických demonstrací. Znovu byl zpřístupněn terpve roku 1987.

Na Novoděvičím hřbitově se nacházejí také hroby politiků Vjačeslava Michajloviče Molotova, Andreje Andrejeva a druhé Stalinovy manželky Naděždy Allilujevy. Jsou zde pohřbeni spisovatelé Nikolaj Vasiljevič Gogol, Alexander Nikolajevič Ostrovskij, Alexandr Tvardovskij, Vasilij Šukšin, filmový režisér Ejzenštejn, divadelní režiséři Konstantin Sergejevič Stanislavskij a Vachatangov, hudební skladatelé Sergej Prokofjev, Anton Rubinstein, Dmitrij Šostakovič a malíři Isaak Iljič Levitan, Valentin Alexandrovič Serov a Tatlin. Náhrobky mnoha zesnulých symbolicky ukazují, čím si získali svůj posmrtný význam a proslulost.

Výběr z významných osobností

Pavel Ivanovič Běljajev, (1925–1970), kosmonaut Georgij Timofejevič Beregovoj, (1921–1995), kosmonaut Sergej Fedorovič Bondarčuk, (1920–1994), herec a režisér Boris Sergejevič Brujnov, (1922–1997), herec Valerij Jakovlevič Brjusov, (1873–1924), spisovatel Michail Bulgakov, (1881–1940), spisovatel a dramatik Nikolaj Alexandrovič Bulganin, (1895–1975), státník Anton Pavlovič Čechov, (1860–1904), spisovatel a dramatik Fjodor Ivanovič Šaljapin, (1873–1938), operní pěvec Sergej Michajlovič Ejzenštejn, (1898–1948), režisér Ilja Grigorjevič Erenburg, (1891-1967), spisovatel a publicista Jekatěrina Alexejevna Furtsevová, (1901–1956), spisovatelka Nikolaj Vasiljevič Gogol, (1809–1852), spisovatel a dramatik Raisa Gorbačovová, (1932–1999), první dáma SSSR a Ruska, manželka Michaila Gorbačova Sergej Vladimirovič Iljušin, (1894–1977), letecký konstruktér Nikita Chruščov, (1894–1971), státník Ivan Nikitovič Kožedub, (1920-1991) letecké eso Peter Alexejevič Kropotkin, (1842–1921), nejznámější ruský anarchista

Alexandr Ivanovič Lebeď, (1950–2002), voják a politik Lev Davidovič Landau, (1908–1968), fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku Isaak Iljič Levitan, (1860–1900), malíř Vladimir Vladimirovič Majakovskij, (1893–1930), básník Vjačeslav Michajlovič Molotov, (1890–1986), politik Nikolaj Platonovič Ogarev, (1813–1877), spisovatel a básník David Fjodorovič Oistrach, (1908–1974), houslový virtuóz Alexandr Ivanovič Oparin, (1894–1980), biolog a biochemik Ivan Jefimovič Petrov, (1896-1958), generál Alexandr Ivanovič Pokryškin, (1913-1985), letecké eso Boris Nikolajevič Polevoj, (1908–1981), spisovatel Sergej Sergejevič Prokofjev, (1891–1953), hudební skladatel Valentin Alexandrovič Serov, (1865–1911), spisovatel a malíř Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), architekt Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič, (1906–1975), hudební skladatel Vasilij Makarovič Šukšin, (1929–1974), spisovatel a herec Konstantin Sergejevič Stanislavskij, (1863–1938), herec, divadelní režisér a teoretik Andrej Nikolajevič Tupolev, (1888–1972), letecký konstruktér

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Novoděvičí klášter

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Novoděvičí klášter

Ruské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Petrohrad – historické centrum • Kižský pogost • Moskva – Kreml a Rudé náměstí • Moskva – Novoděvičí klášter • Moskva – Kolomenskoje • Solovecké ostrovy • Novgorod – historické centrum • Vladimir a Suzdal • Sergijev Posad • Arktické lesy v Republice Komi • Jezero Bajkal • Kamčatské sopky • Zlaté hory v pohoří Altaj • Západní Kavkaz • Kurská kosa • Kazaňský kreml • Komplex kláštera Ferapontov • Centrální Sichote-Aliň • Derbent – citadela, staré město, pevnost • Pánev Uvs núr • Přírodní systém na Wrangelově ostrově • Jaroslavl – historické centrum • Struveho geodetický oblouk • Náhorní plošina Putorana

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii