Operace Blau

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 9. 12. 2024, 15:59

Tankový boj (17. červen 1942)

Přeprava německých vojsk přes řeku Don (červenec 1942)

Německé dělostřelectvo (srpen 1942)

Operace Blau byl krycí název německé ofenzívy v době druhé světové války v roku 1942.

Operace se účastnila Skupina armád Jih, která byla později rozdělena na Skupinu armád A směřující na Kavkaz a Skupinu armád B směřující na Stalingrad. Od podzimu se plánovalo ze spojeneckých vojsk u Skupiny armád B, vytvořit další Skupinu armád Don, ta ale vznikla až v listopadu během Stalingradské krize.

Hlavním cílem operace bylo zničení jižní části sovětských vojsk a obsazení Kavkazkých ropných polí v oblasti Baku, později byla operace rozšířena o dosažení Volhy v oblasti Stalingradu a zastavení tamější vodní cesty. I u této operace se zdálo, že probíhá ve stylu Blitzkrieg, ale německý Wehrmacht trpěl nedostatkem posil. Některé jeho divize měly pouze 50 % stavu jednotek.

Na německé straně se operace účastnilo velké množství spojeneckých vojáků (jedna maďarská armáda, dvě rumunské armády a jedna italská armáda), které byly vyčleněny na méně důležitá místa fronty u skupiny armád B.

Adolf Hitler nařídil nejvyšší prioritu na dobytí města, které neslo Stalinovo jméno. Na obléhání Stalingradu byla vyčleněna 6. armáda které velel Friedrich Paulus (později povýšen na polního maršála) a 4. tanková armáda generál plukovníka Hermanna Hotha.

Němci dokázali dobýt téměř 4/5 města, ale v listopadu podnikli sověti protiofenzívu s krycím názvem Uran a udeřili na obě křídla 6. armády, kterou tvořily rumunské armády. I přesto že Rumuni bojovali statečně, sověti prorazili a hrozilo obklíčení celé 6. armády (cca 300 000 vojáků).

Německé nejvyšší velení chtělo podniknout kroky, aby se Paulus nedostal do obklíčení, ale Hitler to s pomocí Göringa zamítl. Pro obklíčené německé vojáky však nedokázala Luftwaffe splnit svůj slib, že bude denně dodávat přes 300 tun zásob. Reálných se nakonec ukázalo pouze 150 tun. Polní maršál Paulus naléhal na Hitlera, aby mu povolil probít se z obklíčení, přeci jen měl Paulus k dispozici přes 25 divizí, ale Hitler to odmítl, s tím že pomoc přijde zvenku.

6. armádu se nepodařilo vysvobodit, a tak 31. ledna 1943 polní maršál Paulus kapituloval. Odhaduje se že Němci přišli při ofenzívě o 250 000 vojáků, kteří buď padli nebo byli zajati.

Jednotky Osy nasazené v operaci Blau

Skupina armád Jih - Fedor von Bock do 13. července 1942, v červenci se Sk. armád Jih rozdělila na Sk. armád A a Sk. armád B.

Skupina armád A - Wilhelm List, od 12. září Adolf Hitler, od 22. listopadu 1942 Ewald von Kleist

17. armáda - Richard Ruoff
1. tanková armáda - Ewald von Kleist od 22. listopadu 1942 Eberhard von Mackensen
4. tanková armáda - Hermann Hoth, tato armáda pak několikrát přešla pod velení skupiny armád B, až nakonec od druhé poloviny listopadu byla předána nově vzniklé skupině armád Don.

Skupina armád B - Maximilian von Weichs

4. rumunská armáda - ? Constantinescu
6. armáda - Friedrich Paulus
3. rumunská armáda - Petre Dumitrescu
8. italská armáda - ? Garibaldi
2. maďarská armáda - Gusztav Jany
2. armáda - Maximilian von Weichs od července 1942 Hans von Salmuth

Jednotky SSSR nasazené v oblasti operace Blau

Brjanský Front - Filipp Ivanovič Golikov, v červenci krátce Nikandr Jevlampijevič Čibisov a ještě ten měsíc jej střídá Konstantin Konstantinovič Rokossovskij a od zaří Max Andrejevič Rejtěr.

13. armáda - Nikolaj Pavlovič Puchov

Jihozápadní Front - Semjon Konstantinovič Timošenko, od 12. července přejmenováno na Stalingradský Front Vasilij Nikolajevič Gordov a od srpna Andrej Ivanovič Jerjoměnko

40. armáda - Michail Artemevič Parsegov, od července Markjan Michajlovič Popov a od října Kiril Semjonovič Moskalenko.
21. armáda -
28. armáda -
38. armáda - od srpna N. E. Čibišov a od řijna Kiril Semjonovič Moskalenko
9. armáda -

Jížní Front - Rodion Jakovlevič Malinovskij, od července ?

37. armáda -
12. armáda -
18. armáda -
56. armáda -

Severokavkazský Front - Semjon Michajlovič Buďonnyj
Zakavkazský Front - Ivan Vladimirovič Ťuleněv

Mapy Operace Blau

Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války
Operace Barbarossa • Obrana Brestské pevnosti • Bitva u Białystoku a Minsku • Bitva u Brodů • Bitva u Smolenska • Bitva o Kyjevský kotel • Bitva před Moskvou • Pokračovací válka • Obležení Leningradu • Bitva o Sevastopol • Bitva o Rostov • Kerčsko-feodosijská operace • Děmjanský kotel • Druhá bitva o Charkov • Operace Blau • Bitva u Voroněže • Bitva o Ržev • Bitva o Kavkaz • Bitva u Stalingradu • Operace Uran • Operace Saturn • Bitva o Velikije Luki • Operace Mars • Mansteinova jarní ofenzíva • Bitva u Sokolova • Bitva u Kurska • Operace Kutuzov • Operace Suvorov • Bitva o Dněpr • Bitva o Kyjev • Žytomyrsko-berdyčevská operace • Leningradsko-novgorodská operace • Korsuň-ševčenkovská operace • Bitva u Kamence Podolského • Krymská operace • Operace Bagration • Bitva v oblasti Tali-Ihantala • Lvovsko-sandoměřská operace • Jasko-kišiněvská operace • Karpatsko-dukelská operace • Baltická operace • Bělehradská operace • Budapešťská operace • Viselsko-oderská operace • Západokarpatská operace • Východopruská operace • Bitva u Jasla • Boje o Liptovský Mikuláš • Východopomořanská operace • Operace Jarní probuzení • Ostravská operace • Hornoslezská operace • Bratislavsko-brněnská operace • Vídeňská operace • Bitva o Berlín • Pražská operace

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Prepare.gif|thumb|220px|Německá pěchota při Operaci Blau]]
+[[Soubor:RIAN archive 129362 Tank fight near Stalingrad.jpg|thumb|230px|Tankový boj (17. červen 1942)]]
-[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-217-0496-04, Russland-Süd, schweres Geschütz, feuernd.jpg|thumb|220px|Německé dělostřelectvo, srpen 1942]]
+[[Soubor:Przeprawa wojsk niemieckich przez Don (2-747).jpg|thumb|230px|Přeprava německých vojsk přes&nbsp;řeku&nbsp;Don (červenec&nbsp;1942)]]
+[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-217-0496-04, Russland-Süd, schweres Geschütz, feuernd.jpg|thumb|230px|Německé dělostřelectvo (srpen&nbsp;1942)]]
 '''Operace Blau''' byl krycí název německé ofenzívy v době [[druhá světová válka|druhé světové války]] v roku [[1942]].
-Operace se účastnila [[Skupina armád Jih]], která byla později rozdělena na [[Skupina armád A|Skupinu armád A]] směřující na Kavkaz a [[Skupina armád B|Skupinu armád B]] směřující na Stalingrad. Od podzimu se plánovalo ze spojeneckých vojsk u Skupiny armád B, vytvořit další [[Skupina armád Don|Skupinu armád Don]], ta ale vznikla až v listopadu během [[bitva o Stalingrad|Stalingradské krize]].
+Operace se účastnila [[Skupina armád Jih]], která byla později rozdělena na [[Skupina armád A|Skupinu armád A]] směřující na Kavkaz a [[Skupina armád B|Skupinu armád B]] směřující na Stalingrad. Od podzimu se plánovalo ze spojeneckých vojsk u Skupiny armád B, vytvořit další [[Skupina armád Don|Skupinu armád Don]], ta ale vznikla až v listopadu během [[Bitva u Stalingradu|Stalingradské krize]].
 Hlavním cílem operace bylo zničení jižní části sovětských vojsk a obsazení Kavkazkých ropných polí v oblasti Baku, později byla operace rozšířena o dosažení Volhy v oblasti Stalingradu a zastavení tamější vodní cesty. I u této operace se zdálo, že probíhá ve stylu [[Blitzkrieg]], ale německý [[Wehrmacht]] trpěl nedostatkem posil. Některé jeho divize měly pouze 50 % stavu jednotek.
-Na německé straně se operace účastnilo velké množství spojeneckých vojáků (jedna maďarská armáda, dvě rumunské armády a jedna italská armáda), které byly vyčleněny na méně důležitá místa fronty u skupiny armád B.
+Na německé straně se operace účastnilo velké množství spojeneckých vojáků (jedna maďarská armáda, dvě rumunské armády a jedna italská armáda), které byly vyčleněny na méně důležitá místa fronty u&nbsp;skupiny armád&nbsp;B.
-Adolf&nbsp;Hitler nařídil nejvyšší prioritu na dobytí města, které neslo Stalinovo jméno. Na obléhání [[Stalingrad]]u byla vyčleněna 6.&nbsp;armáda které velel Friedrich Paulus (později povýšen na polního maršála) a 4.&nbsp;tanková armáda generál plukovníka [[Hermann Hoth|Hermanna Hotha]].
+Adolf&nbsp;Hitler nařídil nejvyšší prioritu na dobytí města, které neslo Stalinovo jméno. Na obléhání [[Volgograd|Stalingradu]] byla vyčleněna 6.&nbsp;armáda které velel Friedrich Paulus (později povýšen na polního maršála) a 4.&nbsp;tanková armáda generál plukovníka [[Hermann Hoth|Hermanna Hotha]].
 Němci dokázali dobýt téměř 4/5&nbsp;města, ale v listopadu podnikli sověti protiofenzívu s krycím názvem Uran a udeřili na obě křídla 6.&nbsp;armády, kterou tvořily rumunské armády. I přesto že Rumuni bojovali statečně, sověti prorazili a hrozilo obklíčení celé 6.&nbsp;armády (cca 300&nbsp;000 vojáků).