Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Podněstří
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
(++) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| úřední název = Република Молдовеняскэ Нистрянэ<br />(Republica Moldovenească Nistreană)<br />Приднестровская Молдавская Республика<br />(Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika)<br />Придністровська Молдавська Республіка<br />(Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika) | | úřední název = Република Молдовеняскэ Нистрянэ<br />(Republica Moldovenească Nistreană)<br />Приднестровская Молдавская Республика<br />(Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika)<br />Придністровська Молдавська Республіка<br />(Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika) | ||
| úřední název česky = Podněsterská moldavská republika | | úřední název česky = Podněsterská moldavská republika | ||
- | | vlajka = | + | | vlajka = [[Soubor:Flag of Transnistria (state).png|125px]] |
| článek o vlajce = Podněsterská vlajka | | článek o vlajce = Podněsterská vlajka | ||
- | | znak = Transnistria | + | | znak = [[Soubor:Coat of arms of Transnistria.png|100px]] |
| článek o znaku = Státní znak Podněstří | | článek o znaku = Státní znak Podněstří | ||
| mapa umístění = [[Soubor:Transnistria in Europe (zoomed) (non-independent).png|290px]] | | mapa umístění = [[Soubor:Transnistria in Europe (zoomed) (non-independent).png|290px]] | ||
Řádka 39: | Řádka 39: | ||
| předvolba = +3735 | | předvolba = +3735 | ||
| čas = +2, [[Letní čas|letní]] +3 | | čas = +2, [[Letní čas|letní]] +3 | ||
- | }} | + | }}'''Podněsterská moldavská republika''' ('''Podněstří''', také '''Podněstersko'''; [[moldavština|moldavsky]] ''Нистрене'', [[ruština|rusky]] ''Приднестровье'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Придністров'є''), je de facto nezávislý stát ve východní [[Evropa|Evropě]], který se odtrhl od [[Moldavsko|Moldavska]]. Mezinárodně stát uznali jen [[Náhorní Karabach]], [[Jižní Osetie]] a [[Abcházie]] přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/neopakujte-gruzinskou-chybu-varovalo-rusko-sousedni-staty-plb-/zahranicni.asp?c=A080826_172614_zahranicni_stf ''Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy''], idnes.cz, 26. srpna 2008</ref> [[De iure]] je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky [[Dněstr]], které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ ''(Stînga Nistrului)''. Po světě je často známé pod [[rumunština|rumunským]] názvem ''Transnistria'' (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě [[Tiraspol]]u však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za [[druhá světová válka|druhé světové války]] označoval mnohem větší území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Podolí (region)|Podolí]]), kam byli odsouváni rumunští [[Židé]]. |
- | '''Podněsterská moldavská republika''' ('''Podněstří''', také '''Podněstersko'''; [[moldavština|moldavsky]] ''Нистрене'', [[ruština|rusky]] ''Приднестровье'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Придністров'є''), je de facto nezávislý stát ve východní [[Evropa|Evropě]], který se odtrhl od [[Moldavsko|Moldavska]]. Mezinárodně stát uznali jen [[Náhorní Karabach]], [[Jižní Osetie]] a [[Abcházie]] přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/neopakujte-gruzinskou-chybu-varovalo-rusko-sousedni-staty-plb-/zahranicni.asp?c=A080826_172614_zahranicni_stf ''Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy''], idnes.cz, 26. srpna 2008</ref> [[De iure]] je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky [[Dněstr]], které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ ''(Stînga Nistrului)''. Po světě je často známé pod [[rumunština|rumunským]] názvem ''Transnistria'' (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě [[Tiraspol]]u však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za [[druhá světová válka|druhé světové války]] označoval mnohem větší území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Podolí (region)|Podolí]]), kam byli odsouváni rumunští [[Židé]]. | + | |
- | |||
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
- | [[Soubor:Tiraspol government building.jpg|thumb|left| | + | [[Soubor:Tiraspol government building.jpg|thumb|200px|left|Hlavní budova parlamentu v [[Tiraspol]]u]] |
[[Nezávislost]] Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce [[1992]] proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. [[ruská armáda|ruskou armádou]], umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území [[Moldavsko|Moldavska]], žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v [[Kišiněv]]ě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za [[diktatura|diktaturu]]. Vláda sídlící v [[Tiraspol]]u si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal [[Interpol]] za zločiny spácháné v [[Riga|Rize]] počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku [[2004]], kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly [[rumunština|rumunštinu]] latinkou. V Podněsteří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě. | [[Nezávislost]] Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce [[1992]] proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. [[ruská armáda|ruskou armádou]], umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území [[Moldavsko|Moldavska]], žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v [[Kišiněv]]ě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za [[diktatura|diktaturu]]. Vláda sídlící v [[Tiraspol]]u si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal [[Interpol]] za zločiny spácháné v [[Riga|Rize]] počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku [[2004]], kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly [[rumunština|rumunštinu]] latinkou. V Podněsteří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě. | ||
Řádka 50: | Řádka 48: | ||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
- | |||
Problém Podněstří je pro [[Moldavsko]] velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce [[1920]]/[[1924]] v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce [[1918]] odtržena od Ruska a připojena k [[Rumunsko|Rumunsku]]. Podněstří v období [[1924]]–[[1940]] náleželo k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní [[Moldavská SSR|Moldavskou SSR]], už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím [[rusifikace]], během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 [[Moldavané|Moldavanů]] bylo posláno do [[GULAG|pracovních táborů]], hlavně do [[Kazašská SSR|Kazašské SSR]] a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech [[1989]]–[[1990]] a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit [[Moldavsko]] k [[Rumunsko|Rumunsku]] a zavést jako státní jazyk [[rumunština|rumunštinu]] (psanou [[latinka|latinkou]]). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají [[cyrilice|cyrilici]], ale i pro [[Gagauzové|Gagauzy]] z jižního Moldavska hovořící [[gagauzština|gagauzsky]]. | Problém Podněstří je pro [[Moldavsko]] velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce [[1920]]/[[1924]] v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce [[1918]] odtržena od Ruska a připojena k [[Rumunsko|Rumunsku]]. Podněstří v období [[1924]]–[[1940]] náleželo k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní [[Moldavská SSR|Moldavskou SSR]], už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím [[rusifikace]], během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 [[Moldavané|Moldavanů]] bylo posláno do [[GULAG|pracovních táborů]], hlavně do [[Kazašská SSR|Kazašské SSR]] a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech [[1989]]–[[1990]] a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit [[Moldavsko]] k [[Rumunsko|Rumunsku]] a zavést jako státní jazyk [[rumunština|rumunštinu]] (psanou [[latinka|latinkou]]). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají [[cyrilice|cyrilici]], ale i pro [[Gagauzové|Gagauzy]] z jižního Moldavska hovořící [[gagauzština|gagauzsky]]. | ||
Řádka 63: | Řádka 60: | ||
Soubor:Transnistria administratie romaneasca.png|Mapa Podněstří okupovaného Rumunskem [[1941]]-[[1944]] | Soubor:Transnistria administratie romaneasca.png|Mapa Podněstří okupovaného Rumunskem [[1941]]-[[1944]] | ||
Soubor:Naddniestrze.png|Současná mapa Podněstří | Soubor:Naddniestrze.png|Současná mapa Podněstří | ||
- | Soubor: | + | Soubor:Tiraspol 01.jpg|[[Dněstr]] v [[Tiraspol]]u |
- | Soubor: | + | Soubor:Banque Transnistrie.jpg|Podněsterské centrální banka v [[Tiraspol]]u |
- | + | Soubor:Igor Smirnov (2017-10-04).jpg|[[Igor Smirnov]] | |
- | Soubor:Igor Smirnov.jpg|[[Igor Smirnov]] | + | Soubor:BTR-70 APCs, Tiraspol 2015.JPG|Podněsterská armáda |
- | Soubor: | + | Soubor:Вид Рыбницы.jpg|Město [[Rybnica]] |
</Gallery> | </Gallery> | ||
Řádka 86: | Řádka 83: | ||
- | {{Flickr|Transnistria}}{{commonscat|Transnistria}}{{ | + | {{Flickr|Transnistria}}{{commonscat|Transnistria}}{{Moldavsko}}{{Evropa}}{{Článek z Wikipedie}} |
- | {{ | + | |
[[Kategorie:Podněstří| ]] | [[Kategorie:Podněstří| ]] | ||
[[Kategorie:Podolí (region)]] | [[Kategorie:Podolí (region)]] | ||
[[Kategorie:Sporná území]] | [[Kategorie:Sporná území]] |
Aktuální verze z 28. 2. 2023, 10:04
Podněstří | ||
Podněsterská moldavská republika | ||
Република Молдовеняскэ Нистрянэ (Republica Moldovenească Nistreană) Приднестровская Молдавская Республика (Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika) Придністровська Молдавська Республіка (Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika) | ||
Podněsterská vlajka Státní znak Podněstří | ||
Podněsterská hymna | ||
Podněsterská hymna | ||
Geografie | ||
---|---|---|
Hlavní město: | Tiraspol (Тираспол, Тирасполь) | |
Rozloha: | 4 163 km2 (181. na světě) z toho 2,35 % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | Podolskaja vozvyšennosť (Подольская возвышенность) (asi 180 m n.m.) | |
Časové pásmo: | +2, letní +3 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 555 347 (159. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 133 (75. na světě) | |
HDI: | () | |
Jazyk: | moldavština (psaná cyrilicí), ruština, ukrajinština | |
Náboženství: | pravoslaví (91 %), katolictví (4 %), judaismus (2 %) | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | socialistická republika | |
Měna: | podněsterský rubl (bez kódu) | |
HDP/obyvatel: | USD () | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | MD | |
Telefonní předvolba: | +3735 | |
Národní TLD: | .md |
Podněsterská moldavská republika (Podněstří, také Podněstersko; moldavsky Нистрене, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'є), je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska. Mezinárodně stát uznali jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.[1] De iure je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.
Obsah |
Charakteristika
Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území Moldavska, žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v Kišiněvě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za diktaturu. Vláda sídlící v Tiraspolu si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal Interpol za zločiny spácháné v Rize počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku 2004, kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly rumunštinu latinkou. V Podněsteří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě.
Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti.
Dějiny
Problém Podněstří je pro Moldavsko velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce 1920/1924 v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce 1918 odtržena od Ruska a připojena k Rumunsku. Podněstří v období 1924–1940 náleželo k Ukrajinské SSR a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní Moldavskou SSR, už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 1989–1990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauzy z jižního Moldavska hovořící gagauzsky.
V září 1990 se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo také Moldavsko, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.
Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva Moldavské republiky odmítla spojení s Rumunskem.
Galerie
Podněsterské centrální banka v Tiraspolu |
Město Rybnica |
Související články
Reference
- ↑ Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy, idnes.cz, 26. srpna 2008
Externí odkazy
- Český turistický portál o Moldavsku a Podněstří
- Oficiální stránky Parlamentu Podněstří (anglicky, rusky)
- Pridnestrovie.net – oficiální stránky Podněstří (anglicky, rusky)
- Oficiální stránky Podněstří pro turisty (anglicky, rusky)
- The Tiraspol Times (anglicky)
|
|
Moldavsko – Moldova – (MD) |
---|
Okresy (raioane) a jejich hlavní města |
Okres Anenii Noi (Anenii Noi) • Okres Basarabeasca (Basarabeasca) • Okres Briceni (Briceni) • Okres Cahul (Cahul) • Okres Cantemir (Cantemir) • Okres Călărași (Călărași) • |
Autonomní celky |
Autonomní regiony |
Státy a území v Evropě |
---|
Nezávislé státy |
Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán |
Závislá území |
Dánsko: (Faerské ostrovy) • Finsko: (Ålandy) • Norsko: (Špicberky a Jan Mayen) • Spojené království: (Akrotiri a Dhekelia • Gibraltar • Guernsey • Jersey • Man) |
Území se sporným mezinárodním postavením |
Abcházie • Jižní Osetie • Kosovská republika • Náhorní Karabach • Podněstří • Severní Kypr |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |