The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Zámek Lány
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji západně od Prahy. Zámek je situován na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů (CHKO Křivoklátsko), jeho součástí je rozsáhlý anglický park, rybník Bahňák, velký palmový skleník a přilehlá Lánská obora. K zámku také patřil hospodářský dvůr. Od roku 1921 je zámek majetkem státu a stal se oficiálním letním sídlem prezidentů Československa, dnes prezidentů České republiky.
Obsah |
Historie
Podle nejstarších písemných pramenů zde již v roce 1392 stávala dřevěná tvrz, sídlo Haška z Lán. Na konci 16. století obec přešla do královského majetku císaře Rudolfa II. Ten nechal původní tvrz přebudovat na prostý lovecký letohrádek v renesančním slohu. V roce roce 1652 byl objekt znovu přestavěn, tentokrát v barokním stylu.
Od konce 17. století se zámek stal majetkem hraběcího rodu Valdštejnů. Jan Josef z Valdštejna zde provedl v roce 1730 další velkou rekonstrukci, lánský zámeček byl vyrazně přebudován a zvýšen až do úrovně 1. patra. Na počátku 18. století zámeček přešel do majetku knížecího rodu Fürstenberků, kteří jej vlastnili až do roku 1921. V letech 1748-1752 na popud kněžny Anny Marie byl na východní straně zámku přistavěn rokokový kostel, do nějž byl vybudován nadzemní přístup v úrovni 1. patra. V letech 1821-1825 pak kníže Karl Egon II. z Furstenberku nechal zámek opět výrazně přestavět, budova zámku byla doplněna o další 2. patro, dále byl vybudován nový vchod ze severní strany směrem od obce. Poslední patro, které bylo umístěno v mansardové střeše vzniklo v roce 1903 z popudu knížete Maxe Egona II. Na jižní straně budovy byla také přistavěna nová vstupní část.
V roce 1921 lánský zámek přešel do vlastnictví československého státu, který jej začal využívat reprezentační účely a potřeby hlavy státu. Poslední větší stavební úpravy zde na počátku 20. let 20. století prováděl významný hradní architekt Josip Plečnik, který zámek jakož i přilehlý zámecký park definitivně přestavěl na letní sídlo prezidentů Československé republiky.
Prezidentské sídlo
Zámek je dnes spojován především s osobou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, jenž si zdejší zámek opravdu velmi oblíbil a považoval jej za svůj domov, využíval jej nejen pro odpočinek a relaxaci, ale jako klidné místo pro práci. Po své abdikaci v roce 1935 se sem i s rodinou přestěhoval prakticky natrvalo. Po své smrti si přál být pohřben na lánském hřbitově. Jeho hrobka se nachází v zámeckém parku.
Po jeho smrti byl lánský zámek využíván jen velmi málo respektive pouze příležitostně. V době druhé světové války zde pravidelně pobýval státní prezident Emil Hácha. V nedávné době začal být využíván až po Sametové revoluci prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem.
Zámek není pro veřejnost přístupný, volně přístupný je pouze zámecký park.
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |