The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Tetřev hlušec
Z Multimediaexpo.cz
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) patří k největším kurovitým ptákům. Je to hrabavý druh jen o málo menší než krocan, řadící se v Česku mezi kriticky ohrožené druhy.
Obsah |
Popis
Samec je tmavý s nevýrazně barevnou hlavou a světlým zobákem; dospělí jedinci měří až 60 cm a váží 1 až 1,5 kilogramu. Jeho výrazný ocas má široké oblé zakončení. Slepice je asi o 10 cm menší než sameček a je zbarvená rezavohnědě.
Způsob života
Po většinu roku žije tetřev skrytě a samotářsky v místech kde není rušen přítomností člověka; potřebuje vhodný životní prostor o rozloze až 30 kilometrů čtverečních. Obývá slunné smíšené a jehličnaté lesy nebo rašeliniště kde si opatřuje potravu sběrem a hrabáním. Živí se bobulemi, travinami, jehličím a mravenci. Samice snáší a zahřívá 6 až 10 vajec a sama se po vylíhnutí stará o kuřata. V prvním roce života v průměru přežívá jen asi deset procent mláďat. K jeho přirozeným predátorům patří kuna a liška, vejce z hnízd vybírají straky a vrány. Tetřev je známý svým tokáním tj. námluvami a zápasy mezi samci na jaře; k tomu účelu vyhledává za rozbřesku paseky nebo jiná otevřená místa a vydává přitom charakteristické hlasité zvuky.
Rozšíření
Žije na eurasijském kontinentu včetně Britských ostrovů. Obývá především horské oblasti až do nadmořské výšky přes 2000 metrů. Vyskytuje se ve Francii, Skandinávii i východní Evropě; zbytky populace lze nalézt v Německu, Belgii, Nizozemsku, Dánsku a Česku. Na východě je rozšířen v Rusku a dále až do oblastí Kazachstánu, Mongolska a Číny. V českých zemích býval tetřev široce rozšířen. První písemná zmínka o něm pochází z cestopisu španělského cestovatele Ibráhíma ibn Jákúba z let 965 - 966. Tetřevi patřili k loveným ptákům, jeho maso se počítalo mezi velikonoční pochoutky a poddaní měli někde povinnost chytat tetřevy a odvádět je vrchnosti. V důsledku rozšířeného lovu v průběhu staletí populace poklesla, jiným důležitým faktorem byla pravděpodobně změna životního prostředí. Jeho dřívější rozšíření připomínají zejména místní jména odvozená od tokanišť. K lovným druhům patřil až do roku 1978, od roku 1979 je celoročně hájen. V současnosti žije v Česku okolo 200 jedinců, z toho velká část na Šumavě.
Literatura
Petr Baldrian. Tetřev hlušec: Druh, který vymizel z našich lesů. Vesmír, říjen 1999, roč. 78, čís. 10. Dostupné online.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |