V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Teroristické útoky 11. září 2001

Z Multimediaexpo.cz

Pohled na zasažené věže World Trade Center.
Pohled na zasažené věže World Trade Center.

Útoky z 11. září 2001 byly sérií koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Podle oficiálního vyšetřování 19 mužů spojených s militantní islámskou organizací al-Kájda uneslo 4 letadla letící na komerčních linkách společnosti American Airlines a United Airlines. Dvě z nich (American Airlines č. 11, United Airlines č. 175) narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, zabila všechny na palubě a další lidi uvnitř budov. Obě zasažené budovy se do dvou hodin zhroutily, zničily blízké budovy a další poškodily. Třetí letadlo (American Airlines č. 77) narazilo do Pentagonu, sídla Ministerstva obrany Spojených států amerických v hlavním městě USA, Washingtonu, D.C. Čtvrté letadlo (United Airlines č. 93) se zřítilo v neobývané oblasti v Pensylvánii po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla. Letadlo letělo na Washington, D.C. a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům a nebo americký Kapitol. Při útocích celkem zemřelo 2 993 lidí včetně únosců. Většina z obětí byli civilisté, pocházející celkem z 90 zemí. V reakci na útoky vyhlásily Spojené státy Válku s terorismem, provedly invazi do Afghánistánu a svrhly hnutí Taliban, které poskytovalo zázemí teroristům z al-Kájdy. Na domácí půdě pak schválily USA PATRIOT Act. Mnoho dalších zemí také posílilo anti-teroristicku legislativu a pravomoci svých bezpečnostních složek. Některé americké burzy zůstaly po útoku uzavřeny celý týden a po svém znovuotevření vykázaly ohromné ztráty zejména v pojišťovnictví a letecké dopravě. Zničení kancelářských prostor způsobilo škodu v řádech miliard dolarů. Poškození Pentagonu bylo opraveno během jednoho roku. První opravenou budovou Světového obchodního centra se stala v roce 2006 budova číslo 7. Budova číslo 1. (Věž svobody) má být dokončena v roce 2011 a celková rekonstrukce by měla skončit o rok později.

Obsah

Chronologie událostí (podle místního času)

  • 7:58 Let United Airlines č. 175 se na letišti v Bostonu řadí do fronty letadel a čeká na povolení ke startu.
  • 7:59 Let American Airlines č. 11 startuje z Bostonu do Los Angeles (na palubě 81 pasažérů, 2 piloti, 9členná posádka; typ stroje – Boeing 767).
  • 8:10 Let American Airlines č. 77 startuje z Washingtonu, D.C. do Los Angeles (na palubě 58 pasažérů, 2 piloti, 4členná posádka; typ stroje – Boeing 757).
  • 8:13 Boeing 767 na letu 11 se odchyluje z kurzu o 20° a přestává komunikovat s leteckou kontrolou (první náznak nestandardního chování; o 7 minut později navíc vypíná identifikační signál).
  • 8:14 Let United Airlines č. 175 dostává povolení ke startu a vzlétá z Bostonu směr Los Angeles (na palubě 56 pasažérů, 2 piloti, 7členná posádka; typ stroje – Boeing 767).
  • 8:20 Let American Airlines č. 77 startuje z Washingtonu, D.C. do Los Angeles (na palubě 58 pasažérů, 2 piloti, 4členná posádka; typ stroje – Boeing 757).
  • 8:42 Poslední radiokomunikace letu č. 175 se zemí.// V té době Let United Airlines č. 93 konečně startuje z Newarku do San Franciska (na palubě 38 pasažérů, 2 piloti, 5členná posádka; typ stroje – Boeing 757). Má 42 minut zpoždění, díky pomalému provozu na letištní dráze.
  • 8:46 Boeing 767 na letu 11 naráží v rychlosti 790 km/h do severní věže WTC. Budova je zasažena mezi 94. a 98. patrem (kabina letadla zasáhla 96. patro). Dochází k okamžitému vznícení paliva a uvěznění všech lidí v patrech nad místem nárazu letadla.
  • 8:51 Poslední radiokomunikace letu č. 77 se zemí.
  • 9:03 Boeing 767 na letu 175 naráží v rychlosti 950 km/h (maximální cestovní rychlost v 35000 stopách je 913 km/h, při zemi je nižší) do jižní věže WTC mezi 78. a 84. patrem (kabina letadla zasáhla 80. patro). Náraz letadla v televizi v přímém přenosu vidí miliony lidí po celém světě. (Federální úřad USA pro letectvo s okamžitou platností uzavírá všechna letiště v New Yorku).
  • 9:21 Všechny tunely a mosty v New Yorku jsou uzavřeny.
  • 9:25 Federální úřad USA pro letectvo uzavírá americký vzdušný prostor a přikazuje všem vnitrostátním linkám okamžitě přistát.
  • 9:27 Poslední radiokomunikace letu č. 93 se zemí.
  • 9:29 Prezident George W. Bush poprvé po útoku promlouvá k národu, oznamuje, že se vrací do Washingtonu a že došlo k obrovské národní tragédii. První potvrzené zprávy naznačují minimálně 6 obětí a alespoň 1 000 zraněných.
  • 9:37 Boeing 757 na letu č. 77 naráží do budovy Pentagonu. Je zabito všech 64 lidí na palubě a dalších 125 v budově.
  • 9:45 Bílý dům a Kongres jsou evakuovány.
  • 9:49 Všechna letiště v USA jsou uzavřena.
  • 9:58 Operátor záchranného telefonního systému je informovaný pasažérem letu č. 93 o unesení letadla.
  • 9:59 Jižní věž WTC se 56 minut po zasažení letadlem hroutí. Tragédii sledují miliony lidí po celém světě v přímém televizním přenosu. Dolní Manhattan je zahalen obrovským oblakem prachu.
  • 10:03 Boeing 757 na letu č. 93 se zřítil do polí v Pensylvánii, 120 km jižně od Pittsburghu poté, co se pasažéři na palubě proti teroristům vzbouřili a pokusili se získat nad letadlem kontrolu. Evakuace sídla OSN a centrály NATO v Bruselu a uzavření všech hraničních přechodů USA s Mexikem.
  • 10:10 Hroutí se část Pentagonu.
  • 10:25 Objevuje se informace, že před Ministerstvem zahraničních věcí USA explodovala nálož (žádný zraněný).
  • 10:28 Severní věž WTC se hroutí. Spolu s věží je zničen i přilehlý hotel Marriot.
  • 14:00 Ukončení všech finančních operací na akciových trzích v USA.
  • 14:21 Armáda USA rozmísťuje v okolí New Yorku a Washingtonu, D.C. raketový protiletecký systém.
  • 14:40 První tisková konference po katastrofě vedená starostou New Yorku Rudolphem Giulianim.
  • 16:25 Hlavní akciové trhy v USA potvrzují zastavení obchodovaní i na následující den.
  • 17:25 Sedmačtyřicetiposchoďová budova č. 7 Světového obchodního střediska se sesunula k zemi; na čtyřech místech budovy probíhaly menší izolované požáry; ostatní budovy centra jsou zničeny troskami z pádu Dvojčat – celé obchodní středisko je tedy zničeno; místo bývalého WTC později přijme název Ground zero).
  • 20:30 Prezident USA George W. Bush přednáší v televizi svůj projev k národu.
Soubor:State Department Images WTC 9-11 North Tower and Woolworth Building.jpg
Trosky po zřícení „dvojčat“, autor Joel Meyerowitz
Následky nárazu do budovy Pentagonu. Vnější zeď se sesunula, autor Cedric H. Rudisill

Jména únosců, kteří vykonali sebevražedné útoky

Soubor:911 commission AA11 path.png
Trasa letu American Airlines 11 dne 11. září 2001
Soubor:911 commission UA93 path.png
Trasa letu United Airlines 93 dne 11. září 2001.

[1]

Důsledky teroristických útoků

Náhlý a překvapivý útok teroristů na cíle ve Spojených státech amerických ponořil na několik měsíců svět do strachu a obav. Američané byli náhle oloupeni o pocit bezpečí a nedotknutelnosti své země. Teroristé v podstatě dosáhli svých cílů: způsobili obrovské materiální škody a připravili obyvatele USA a turisty cestující tam, byť nenápadně, pravděpodobně navždy o část jejich svobod. Empire State Building se stává nejvyšším mrakodrapem v New Yorku .

Shrnutí

Cíle, které se teroristům podařilo zničit anebo zasáhnout, nebyly vůbec vybrané náhodně. Světové obchodní centrum se stalo obětí svého předního postavení na panoramatu Manhattanu, který reprezentuje ekonomicky vyspělé USA. Pentagon jako sídlo Ministerstva obrany USA a hlavně jako velitelství ozbrojených sil působilo a působí i nadále jako symbol vojenské síly země. Je velmi pravděpodobné, že letadlo letu č. 93 mělo zasáhnout třetí dominantní sektor americké společnosti. Po úderech na ekonomický a vojenský sektor, se hlásil jako strategický cíl sektor politický. Můžeme se už jen dohadovat do jaké míry přispěli k záchraně politických objektů a také lidí v nich či v jejich okolí (Bílý dům, Kapitol apod.) samotní pasažéři, kteří se vůči čtyřem únoscům postavili. Každopádně teroristický útok, jehož katastrofální obraz doslova obletěl celý svět, měl rozsáhlé důsledky a to v téměř každé oblasti lidského života. Útoky spojily rivaly, ovlivnily počínání politiků, zasáhly do státních rozpočtů, zanechaly těžké stopy v ekonomice USA i světa, určily směřování dějin na nejbližší roky, naplnily smyslem Severoatlantickou alianci, inspirovaly mnohé umělce, stvořily nové počítačové hry, ukázaly lidem světa, co znamená pravý a skutečný terorismus. Nejvíce ale zasáhly samotné rodiny, blízké a přátele tisíců mrtvých.

Bezpečnost

Celý civilizovaný svět začal přijímat výrazná opatření, která měla omezit prostor pro působení teroristů. Zasedaly různé bezpečnostní výbory a porady vlád jednotlivých zemí. Výsledkem tohoto úsilí na mezinárodní scéně byl vznik velkého napětí a obav. Vlády států se nebránily využívat při boji s terorismem i své vlastní armády. Útoky měly nejvýraznější dopad na bezpečnostní status ve Spojených státech. Administrativa amerického prezidenta George W. Bushe, který nastoupil do úřadu teprve v lednu 2001, přijala rozsáhlý systém opatření a bezpečnostních omezení. Uvedla do praxe pěti bodovou stupnici, podle které jsou občané USA informováni o aktuálním stavu ohrožení. USA postupně přijímaly stále více omezení týkajících se stykem se zahraničními návštěvníky. Administrativa začala považovat za nutné brát na letištích otisky prstů, sbírat fotografie přijíždějících turistů a pod. V návaznosti na války v Afghánistánu a v Iráku v USA začala protiteroristická opatření nabírat stále více na svém významu a na své moci zasahovat častokrát velmi nepříjemně do životů mnohých lidí, nevyjímaje samotných Američanů. Bushova administrativa zřídila též Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (United States Department of Homeland Security), Centrum shromažďování údajů o hrozbě, Centrum pro monitorování terorismu a Správu pro bezpečnost v dopravě. Federální úřad pro vyšetřování USA (FBI) začal považovat boj s terorismem za nejvyšší prioritu, rozšířil bojové skupiny a také se pokouší zdokonalit komunikaci se CIA. Ústřední zpravodajská služba USA (CIA) obnovila veškeré tajné operace a zaměřila se na výuku cizích jazyků.

Politické důsledky

Přímým důsledkem teroristických útoků byla reakce vlády USA, jejíž bezprostřední gesto se dá charakterizovat intenzivním hledáním „uchopitelného“ viníka. Jelikož tajné služby více zemí nepochybovaly o vině teroristické sítě al-Káida, jediným prostorem pro vojenskou odvetu Spojených států se náhle stal Afghánistán, na jehož území al-Káida vedená Usámou bin Ládinem cvičila své oddané bojovníky ve vládou podporovaných táborech. 7. října 2001 USA podnikly první leteckou ofenzívu a následný vpád do této islámské země (viz Válka v Afghánistánu). Dalším politickým důsledkem katastrofy z 11. září bylo vítané oteplení vztahů Ruska a USA. Ruský prezident Vladimir Putin velmi obratně využil tragédii a osobní projev sympatií či spoluúčastnosti a zasloužil se o rozvoj přátelských vztahů. Také Bush mohl počítat s pochopením Putina pro válku proti Talibanu. Vítaným důsledkem se stalo i naplnění cílů NATO novým smyslem. Severoatlantická aliance se opět semkla, tentokrát proti terorismu a snažila se poprvé v historii uplatnit článek 5 o pomoci spojenců napadenému členovi paktu.

Reakce světových vůdců

Reakce světových vůdců vyjadřovaly velmi podobné pocity. Pro anglickou královnu Alžbětu II. byly útoky neuvěřitelným a totálním šokem, pro papeže Jana Pavla II. nevýslovným hororem. Generální tajemník OSN Kofi Annan vyjádřil přesvědčení, že se to dotklo všech v jeho působnosti a pro všechny je to traumatizující a strašná tragédie. Pro českého prezidenta Václava Havla to bylo hrozným varováním pro civilizaci, které nás vyzývá mobilizovat a převzít zodpovědnost za tento svět. Francouzský prezident Jacques Chirac přesvědčoval, že Francouzi plně soucítí s americkým lidem. Britský premiér Tony Blair zase poukázal na tento masový terorismus jako na nové zlo v dnešním světě. Italský premiér Silvio Berlusconi se neobával vyzvat na konfrontaci s teroristy, ruský prezident Putin jako první vyzývá mezinárodní společenství k sjednocení úsilí v boji proti terorismu. Japonský ministerský předseda Junichiro Koizumi řekl, že takovýto druh terorismu nebude nikdy odpustitelný, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana ubezpečoval, že Evropská unie bude pevně a plně stát za Spojenými státy, afghánský ministr zahraničních věcí Wakil Ahmed Muttawakil po útocích prohlásil, že Taliban odsuzoval a stále odsuzuje jakýkoliv terorismus v jakékoliv formě. V iráckém rozhlase se však objevila vyjádření, které útoky označila za operaci století, kterou si USA zasloužily kvůli svým zločinům proti lidskosti. Naproti tomu kubánská vláda nazvala katastrofu za americkou národní tragédii.

Ekonomický dopad

New York Stock Exchange byla v důsledku událostí z 11. září po 4 dny zavřena.

Ekonomický dopad teroristických útoků na cíle v USA byl už v prvních dnech zřejmý. Analytici se však shodují v tom, že útoky nemohly výrazně zasáhnout ekonomiku Spojených států, která pracuje penězi v objemu 5 až 10 biliard amerických dolarů, protože toto hospodářství je velmi diverzifikované a decentralizované, aby rána na jednom poli jeho působnosti odhalila jeho slabost. Touto slabostí a zároveň nejmocnější silou americké ekonomiky je vůle a zájmy řádového spotřebitele, které se útoky příliš nenarušily. Negativní ekonomický dopad je především v podobě rychleji rostoucí ceny ropy na světových trzích, obrovské ztráty na příjmech amerických leteckých společností, kolaps cestovního ruchu v Evropě ze strachu cestovat letadlem a neuvěřitelné vysoký a roky rostoucí deficit státního rozpočtu USA, který vytváří prostor pro masivní inflaci, a tím i postupný pád hodnoty dolaru vůči euru v průběhu roku 2002 a 2003, a též pokračující stoupající nezaměstnanost. V roce 2001 přišlo o práci více jak 1 milión Američanů, přičemž množství vytvořených pracovních příležitostí tuto hranici ani zdaleka nepřekročilo. V prosinci 2001 dosáhla nezaměstnanost až hodnotu 5,8 %, což je nejvíce za předešlých šest let.

Zničení WTC jako největší pojistná událost způsobená člověkem v historii

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů. 		Crystal Clear help index.png

Ve vyšetřovací zprávě FBI se uvádí, že teroristé měli k dispozici na útoky na americké cíle půlmiliónový rozpočet. Sumu přibližně 500 tisíc USD odeslali z Německa na účet jednoho z teroristů. Odhaduje se, že teroristé za tuto „cenu“ způsobili škody jen v New Yorku ve výši 40 miliard dolarů. V této astronomické sumě je už zahrnuté vyčištění Ground Zero, přebudování podzemních chodeb a metra. Jelikož v New Yorku a konkrétně ve WTC sídlilo několik společností s celosvětovou působností, dosah tragických událostí se poměrně rychle promítl do oblasti financí, hlavně však do pojišťovnictví. Mezi prvními informacemi z New Yorku se objevily i první obavy pojišťoven z USA, ale i z Evropy. Oprávněně se domnívaly, že náhrada škod po teroristických útocích v USA dosáhne několik miliard dolarů. I největší světová pojišťovna, mnichovská Rück, vyslovila obavy z velkého finančního zatížení. Protože byl náraz letadel záměrným útokem a teroristické činy patří do souboru událostí krytých pojišťovnami v USA, pojišťovny musí vyplatit pojistné sumy. Hodnota akcií pojišťovacích gigantů jako jsou Generali, Munich Re., Allianz a Swiss Re. v reakci na zprávy o útocích prudce klesla. Je zajímavé, že právě 11. září měl na 88. poschodí WTC jednat jeho majitel s právníky o důsledcích případného teroristického útoku na obě budovy. Larry Silverstein si Světové obchodní centrum pronajal na 99 roků teprve v srpnu 2001. Pojišťovny nepočítaly s tím, že obě budovy WTC budou zničeny současně anebo krátce po sobě, proto nebyly pojištěné dostatečně vysoko. Vlastně pojištěná byla jen jedna věž. Nikdo totiž nepředpokládal, že by mohly spadnout obě naráz. Odvoz 1,3 miliónů tun železa, betonu a ostatního znehodnoceného materiálu a vyčištění místa, kde stála „dvojčata”, stálo 7 miliard USD. Stavitelé věže měli dostat od pojišťovny jen 1,5 miliardy dolarů, což je jen o něco více než byly náklady na postavení centra v 70. letech. Těsně před pádem „dvojčat” však tyto budovy ohodnotili na 5 miliard USD.

Výdaje státního rozpočtu USA

Rozpočet Bushovy administrativy se rozhodl věnovat 15 miliard USD na domácí bezpečnostní programy a Bílý dům vyčlenil v rámci své fiskální politiky pro rok 2002 na bezpečnost 34 miliard dolarů. Podle Ministerstva obrany USA samotné vojenské operace v Afghánistánu stály přibližně 2,9 miliardy dolarů a 1,8 miliard stála ochrana amerických míst Národní gardou v době války. Kompenzace ztrát amerických leteckých společností, které několik dní nemohly létat a kompenzace ztrát pro rodiny a pozůstalé obětí tragédie byla stanovena ve výši 13,6 miliard dolarů v letech 2001 až 2006. Z prvního balíku peněz, které Kongres poskytl americkému prezidentovi bezprostředně po 11. září pro boj s terorismem (40 miliard USD), Bílý dům vyčlenil pro obranu 17 miliard USD, 11 miliard přidělil městu New York a 10 miliard se věnovalo domácí bezpečnosti.

Psychologický dopad

Psychologický dopad teroristických útoků je též očividný. Byly vypracovány studie amerických psychologů, které ukazují, že obyvatelé New Yorku podléhají po zářijových událostech roku 2001 dvakrát častěji depresím než ostatní Američané. U mnohých byl diagnostikovaný posttraumatický stres, který moderní psychologie poznala v podstatě až jako následek války ve Vietnamu. Podle hloubkových studií až 13 % obyvatel New Yorku prožilo v den tragédie akutní paniku a záchvat strachu, pocit ohrožení vlastní existence, což potvrzuje i Newyorská akademie medicíny. Deset procent obyvatel v souvislosti s tragédií pociťovalo depresi, mnozí trpěli vážnou nespavostí. Jedině úder na Pearl Harbor z roku 1941 je srovnatelný s těmito útoky na území Spojených Států, které vyvolaly semknutí obyvatel, sjednocení v proválečném myšlení a ústupky ze strany osobní svobody.

Konspirační teorie

Po útocích se vynořila řada konspiračních teorií zpochybňujících oficiální verzi útoků. Stoupenci konspiračních teorií vycházejí z nesrovnalostí a rozdílů od oficiálních prohlášení. Nejčastěji namítají, že po zjištění unesených letadel byly suspendovány standardní postupy, které by znemožňovaly větší ohrožení; z povahy pádu budov a seismologických údajů argumentují, že Světové obchodní centrum bylo zničeno kontrolovanou explozí; z absence záběrů s letadlem a velikosti zásahu spekulují, že do Pentagonu nenarazilo konvenční letadlo ale vojenská raketa; a z toho všeho usuzují, že americká vláda o útocích věděla a nezabránila jim, nebo je dokonce sama organizovala. Autoři těchto teorií překračují rozsah samotných útoků, dávají do souvislosti momenty, které jejich datu o několik dnů až let předcházely a naopak co útoky umožnily administrativě George W. Bushe; vyhodnocují pohyby na burze akcií zbrojařských firem těsně před útoky, či kritizují jednání prezidenta před útoky a během nich i jeho vztahy s obchodními partnery ze Saúdské Arábie. V poslední době vynořivší se problém ropného vrcholu, spolu s dalšími okolnostmi, zavdává autorům konspiračních teorií důvod myslet si, že úder Spojených států amerických na Irák v březnu 2003 je počátkem éry válek o ztenčující se zdroje ropy.

Statistika počtu obětí

Počet obětí teroristických útoků dosáhl 2 999 lidí, přičemž 19 sebevražedných únosců není do databáze zahrnutých. Místní Úřad hlavního koronera uvádí, že při útocích na New York zahynulo celkem 2749 lidí, z toho 147 pasažérů a členů posádek obou letů. Toho dne se v obou budovách WTC nacházelo 14 154 lidí, kteří pravidelně přicházeli mezi půlnocí a 8.47. Dalších 940 jich bylo zapsáno v hotelu Marriott, který byl umístěn mezi nimi. Přibližně 12 000 lidí - téměř všichni pod zónou nárazu - se dostalo ven, ale přinejmenším 1500 lidí v obchodním centru - a možná mnohem víc - přežilo nárazy letadel, ale zemřelo, protože se jim nepodařilo uniknout z místností, kde se nalézali, nebo z výtahů, dokud ještě budovy stály. V patrech, která zasáhla letadla, tedy natolik blízko, aby zemřeli okamžitě, se nacházelo necelých 600 lidí. V Pentagonu zahynulo přesně 125 lidí. Oběti v unesených letadlech se statisticky evidují v počtu 87 pro let č. 11, 59 pro let č. 77, 40 pro let č. 93 a 59 pro let č. 175. V důsledku celé tragédie zahynulo statisticky 343 hasičů, 87 příslušníků Port Authority Police Department, 28 policistů New Yorku a 36 civilních zaměstnanců Pentagonu. V troskách přežilo pouhých 20 lidí. Autority, kterým byla svěřena nelehká identifikace těl, pracovaly s více jak 12 tisíci pozůstatků, leckdy velkými jen jako úlomek kosti či zubu, které navíc i po 5 letech nacházely na střechách budov, jež obklopovaly Světové obchodní středisko (např. Deutsche Bank).[2][3] K identifikaci byla použita technika analýzy DNA. Z budov se při jejich pádu uvolnilo veliké množství velmi jemného prachu, který pokryl široké okolí, někde až do výšky několika centimetrů. Obsahoval částice zdiva i vnitřního vybavení budov, ale též nebezpečné látky včetně zplodin z PVC, dioxiny, olova a karcinogenního azbestu z protipožárních izolací, rtuti z osvětlení a zplodiny s paliva doutnajícího pod zborcenými budovami Světového obchodního centra. Zejména dobrovolní záchranáři často pracovali bez dostatečného ochranného vybavení a později jim nebyla poskytnuta odpovídající zdravotní péče. Celkem bylo zdraví nebezpečnému prachu a plodinám bylo v dolním Manhattanu vystaveno 410 000 lidí. Podle poznatků programu WTC Medical Monitoring Treatment se u 20 000 z nich respirační onemocnění v minulých letech projevily. Dalším nebezpečím je je rychlý rozvoj rakoviny, u lidí zasažených prachem ze zřícených budov.New York City Department of Health hlásí 817 úmrtí na respirační onemocnění u policistů a hasičů zasahující v den tragédie (kteří pád přežili a dál operovali v oblasti), ale také u dobrovolných pomocníků při odklízení sutin a místních obyvatel.[4]

Vyšetřování

Komise pro 11. září

Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy, které předsedal bývalý guvernér státu New Jersey Thomas Kean, byla utvořena koncem roku 2002 s cílem připravit kompletní zprávu o okolnostech útoků, včetně možnosti na ně efektivně odpovědět. 22. července 2004 vydala Konečnou zprávu Komise k 11. září, která se stala terčem mnohostranné kritiky.[5][6]

Zhroucení budov Světového obchodního centra

Federal Emergency Management Agency dokončila studii o pádu budov v roce 2002. Prohlásila v ní že konstrukce budov WTC byla v pořádku a zhroutila se v důsledku zcela mimořádných faktorů, které stavitelé nemohli předpokládat. Zároveň vyzvala k dalšímu studiu. FEMA navrhla, že oslabení spojů bylo způsobeno oslabením podlahových trámů požáry, které nastaly následkem nárazu letadla. Podle zprávy FEMA a následné oponentury NITSu byly podlahy odděleny od hlavní konstrukce budovy následně se sesunuly jedna na druhou což vedlo k progresivnímu tj. „palačinkovému“ kolapsu.[7] Šetření FEMY bylo později revidováno, podrobnějším šetřením Národního institutu pro normy a technologie (NITS), který jí také konsultoval s odbornou veřejností. Vyšetřování bylo ukončeno v roce 2005. Stejně jako FEMA také NITS konstatovala správnost konstrukce WTC a dále také konstatovala, že se závažností útoků a rozsahem ničení neměla americká města dosud zkušenost. NITS také zdůraznil roli požárů, které však nebyly příčinou rozpadu spojů podlah s hlavní konstrukcí. Místo toho bylo zjištěno, že prohýbající se podlahy k sobě přitáhly obvodové sloupy: „To vedlo k vnitřnímu vyklenutí obvodových sloupů a jejich následnému selhání na jižní straně WTC 1 a na východní straně WTC 2 a zhroucení obou věží.“ [8]

Interní prověrka CIA

Generální inspektor CIA kontrolující interní zprávy CIA před 11. zářím byl ostře kritický k práci vyšších důstojníků CIA, kteří neudělali vše potřebné pro zastavení terorismu. Zejména nezadrželi dva z útočníků (Nawaf al-Hazmi a Khalid al-Mihdhar), když vstoupili na americké území a informace o nich nepředali FBI.[9]

Památník obětí

Vítězným projektem pro stavbu památníku obětí se stalo dílo architektů Michaela Arada a Petera Wolkera. Jejich práce s názvem Reflecting Absence (Odraz nepřítomnosti) počítá s vytvořením dvou nepříliš hlubokých „nádrží“ přesně na místech, kde stály věže WTC. V těchto nádržích, obklopených listnatými stromy, budou po vnitřních stranách instalované jména všech obětí z 11. září 2001 a také 6 obětí teroristického útoku na WTC z 26. února 1993. Do soutěže se zapojilo více jak 5000 projektů. Vítězná práce se již začala realizovat.

Dokumenty a filmy

Níže uvedené jsou filmy a dokumenty, které obsahuje Česko-Slovenská filmová databáze (ČSFD) či Internet Movie Database (IMDb):

Reference

  1. ↑ FBI Announces List of 19 Hijackers
  2. ↑ Jim Dwyer: Pieces of Bones Are Found On Building At 9/11 Site, duben 2006
  3. ↑ http://newsmine.org/archive/9-11/wtc-collapse/over-750-bone-fragments-found-on-deutsche-bank-building.txt
  4. ↑ 9/11's forgotten victims: 'We're living in a toxic time bomb'
  5. ↑ POSNER, Richard A.. The 9/11 Report: A Dissent. Parametr "periodikum" je povinný!, August 29, 2004. Dostupné online [cit. 2008-04-14].  
  6. ↑ Ed Henry. Republicans amplify criticism of 9/11 commission [online]. CNN.com, April 26, 2004, [cit. 2008-04-14]. Dostupné online.  
  7. ↑ HAMBURGER, Ronald, et al.. World Trade Center Building Performance Study [pdf]. Federal Emergency Management Agency, [cit. 2006-07-27]. Dostupné online.  
  8. ↑ NIST Response to the World Trade Center Disaster [PDF]. [cit. 2008-04-23]. Dostupné online.  
  9. ↑ Deep Background [online]. American Conservative, 2005-04-01, [cit. 2007-03-29]. Dostupné online.  
  10. ↑ ČSFD.cz – Let číslo 93]
  11. ↑ ČSFD.cz – World Trade Center]
  12. ↑ IMDb.com – Why the Towers Fell (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Česky

Ostatní


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Teroristické útoky 11. září 2001
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Teroristické útoky 11. září 2001
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Teroristick%C3%A9_%C3%BAtoky_11._z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2001“