Tepelné záření

Z Multimediaexpo.cz

Tepelné záření (též infračervené záření) je jeden ze způsobů šíření tepla, při kterém každé těleso s teplotou vyšší než okolí vyzařuje teplo a každé těleso s teplotou nižší než okolí pohlcuje teplo. Tepelná energie je přenášena ve formě elektromagnetického záření. V souvislosti s tepelným zářením se také hovoří o sálání.

Vlastnosti

Na rozdíl od přenosu tepla vedením nebo prouděním se může prostřednictvím záření teplo přenášet i ve vakuu, tzn. bez zprostředkování přenosu látkovým prostředím. Tepelné záření se nejlépe šíří ve vakuu.

Množství vyzařovaného a přijímaného tepla zavisí na rozdílu teplot tělesa a okolí a na barvě povrchu tělesa (tmavá a matná tělesa vyzařují a přijímají více tepla, světlá a lesklá tělesa vyzařují a přijímají méně tepla). Infračervený (IR) radiace je elektromagnetické záření vlnové délky déle než to viditelného světla, ale kratší než to volají vlny. Prostředky jména “pod červenou” (od latiny infra, “dole”), červený být barva viditelného světla nejdelší vlnové délky. Infračervené záření se klene nad třemi závažnostma a má vlnové délky mezitím přibližně 750 nm a 1 mm.

blízko infračervený NIR, IR- Rámus, 0.75 – 1.4 µm ve vlnové délce, definovaný absorpcí, a běžně používaný ve vlákně optická telekomunikace protože nízkých zeslabovacích ztrát v SiO2 sklenice (křemenkové) médium.
krátká vlnová délka (shortwave) IR SWIR, IR-B Rámus, 1.4 – 3 µm, absorpce zvětší se významně u 1450 nm
střední vlnová délka IR MWIR, IR-C Rámus, také přechodný-IR (IIR), 3 – 8 µm
dlouhá vlnová délka IR LWIR, IR-C Rámus, 8 – 15 µm)
daleko infračervený Jedle, 15 – 1,000 µm (vidět také daleko infračervený laser)

Nicméně, tyto požadavky nejsou přesné, a být používán rozdílně v různých studiích tj. blízko (0.75 – 5 µm) / střední (5 – 30 µm) / dlouho (30 – 1,000 µm). Obzvláště u telecom vlnových délek škála je dále rozdělil do skupin jednotlivce, kvůli limitacím detektorů, zesilovačů a zdrojů.

Infračervené záření je populárně známé jako “teplo” nebo možná “tepelné záření,” protože mnoho učitelů fyziky tradičně přisuzuje celý radiační ohřev k infračervenému světlu. Toto je špatné, a je velmi rozšířený misconception. Světlo nebo elektromagnetické vlny nějaké frekvence budou ohřívat povrchy, které pohlcují to. IR světlo ze slunce jen odpovídá za 50 % topení Země, zbytek je způsoben viditelným světlem. Zelené lasery mohou připálit papír, incandescently horké objekty vydají viditelné záření a ledové kostky vydávají většinou mikrovlnné trouby. Nicméně, to je pravdivé že objekty u pokojové teploty budou vydávat záření převážně soustředěný v střední-infračervená skupina (viz černé těleso).

Příklad

Příkladem je přenos tepla zářením ze Slunce na Zemi (popř. jinou planetu). Oheň, žárovky, gril, infračervené záření, svíčka Infračervené záření je použito v infračervených saunách ohřívat obyvatele, a odstranit led z křídel letadel (de-poleva). To také získá si oblibu jako metoda zahřívajících asfaltových chodníků na místě během nové konstrukce nebo v opravě vadného asfaltu. Infračervený moci být použit ve vaření a ohřívání jídla jak to zahřívá jen neprůhledné, savé objekty a ne vzduch kolem nich.

Související články

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii