Seznam bývalých měst v České republice

Z Multimediaexpo.cz

Bývalá města na dnešním území České republiky.

Obsah 1 Bývalá města, která jsou obcemi 1.1 Středočeský kraj 1.2 Jihočeský kraj 1.3 Plzeňský kraj 1.4 Karlovarský kraj 1.5 Ústecký kraj 1.6 Liberecký kraj 1.7 Královéhradecký kraj 1.8 Pardubický kraj 1.9 Vysočina 1.10 Jihomoravský kraj 1.11 Olomoucký kraj 1.12 Moravskoslezský kraj 2 Sloučená a připojená města 2.1 Města sloučená do Prahy 2.2 Města připojená k Praze 2.3 Jiná připojená města 2.4 Jiná sloučená města 3 Bývalá města, která nejsou obcí ani součástí obce 4 Související články 5 Reference

Bývalá města, která jsou obcemi

Rozlišování sídel na vsi, města a městečka existuje od 13. století, od 16. století se městečkům říkalo městyse. Po roce 1918 tyto tituly udělovala vláda. Roku 1762 bylo při sčítání v českých zemích zjištěno 347 měst a 465 městysů, 31. října 1857 již 470 měst a 420 městysů, k 29. září 1938 celkem 524 měst a 535 městysů.^[1]

Dosavadní tituly měst a městysů se po roce 1948 přestaly používat, jejich zánik je spojován s účinností zákona číslo 13/1954 Sb., o národních výborech, a s reformou národních výborů od 17. května 1954, ač ani ten je výslovně neruší ani nezakazuje, ale fakticky zanikly obce jako samosprávné a samostatné právnické osoby a národní výbory byly již jen orgány státní správy. Na základě § 22 odst. 2 tohoto zákona se městské národní výbory zřizovaly pouze v sídlech krajských národních výborů.^[2] Později byly městské národní výbory zřízeny i v dalších městech. Podle poslance Vávry označení město nebo městys nebylo žádným právním předpisem odňato, jen toto označení reálně vymizelo s novým společenským řádem zavedeným v Československu po druhé světové válce.^[3]

Ústavní zákon Federálního shromáždění č. 294/1990 Sb. zkrátil volební období národních výborů a do sedmé hlavy ústavy vnesl název „Místní samospráva“. Následně schválené zákony České národní rady o obcích, o hlavním městě Praze a o volbách do zastupitelstev obcí k 24. listopadu 1990 fakticky obnovily samosprávné obce, opomněly však obnovit tituly město a městys podle právního stavu existujícího před 17. květnem 1954. Za města považovaly ty obce, ve kterých byl do té doby městský národní výbor.

Možnost obnovit status bývalých měst a městysů nebyla v roce 2005 součástí vládního návrhu novely zákona.^[4] Tuto úpravu předložil v rámci svého bloku pozměňovacích návrhů poslanec Eduard Vávra (ODS), přičemž většina z přítomných poslanců návrh schválila a hlasy pro i proti byly napříč stranami.^[5] Návrh předtím zazněl v roce 2005 na IX. sněmu Svazu měst a obcí ČR, tento svaz byl iniciátorem návrhu.

Obcím v Česku, které před 17. květnem 1954 byly městy, musí (nebo musel být) status města podle § 3 odst. 3 Zákona o obcích (128/2000 Sb.)^[6] ve znění zákona č. 234/2006 Sb.^[7], účinném od 1. července 2006, vrácen (víceméně potvrzen), pokud o to požádají (nebo požádaly) předsedu Poslanecké sněmovny. Zákon nestanoví žádný maximální termín pro uplatnění této žádosti. Zákon obsahuje formulaci: „Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem.“ (§ 3 odst. 3 zákona o obcích)

Zákon o obcích se nevztahuje na bývalá města, která se stala součástí hlavního města Prahy. Ustanovení o navrácení bývalého statusu také nelze uplatnit u bývalých měst, která dnes nejsou samostatnou obcí, ledaže by se nejprve zákonným způsobem odtrhly.

Podle § 3 odst. 1 téhož zákona ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město i jinou obec, která má alespoň 3 000 obyvatel. Z historických měst, která o status města přišla, nesplňuje tento limit žádné – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003).

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

Seznam obsahuje dnešní obce, které v roce 1954 byly městy a kterým tedy podle novely č. 234/2006 Sb. vznikl nárok na obnovení statusu města. Tučně jsou zvýrazněny obce, jimž dosud status města nebyl obnoven.

Středočeský kraj

• Miličín, okres Benešov
• Neveklov, okres Benešov, status obnoven od 10. října 2006
• Pyšely, okres Benešov, status obnoven od 30. ledna 2007
• Trhový Štěpánov, okres Benešov, status obnoven od 12. dubna 2007
• Libušín, okres Kladno, status obnoven od 10. října 2006
• Stříbrná Skalice, okres Kolín
• Liběchov, okres Mělník,^[8] status obnoven od 23. ledna 2007
• Rožďalovice, okres Nymburk, status obnoven od 23. ledna 2009^[9]
• Krásná Hora nad Vltavou, okres Příbram, status obnoven od 29. února 2012^[10]
• Jesenice, okres Rakovník, status obnoven 11. března 2008^[11]

Jihočeský kraj

• Benešov nad Černou, okres Český Krumlov
• Rožmberk nad Vltavou, okres Český Krumlov, status obnoven od 10. října 2006
• Deštná, okres Jindřichův Hradec, status obnoven od 10. října 2006
• Stráž nad Nežárkou, okres Jindřichův Hradec, status obnoven od 10. října 2006
• Strmilov, okres Jindřichův Hradec, status obnoven 10. října 2006
• Husinec, okres Prachatice, status obnoven od 12. dubna 2007
• Vlachovo Březí, okres Prachatice, status obnoven od 10. října 2006
• Bělčice, okres Strakonice
• Sedlice, okres Strakonice, status obnoven od 10. října 2006
• Jistebnice, okres Tábor, status obnoven od 17. října 2011

Plzeňský kraj

• Hostouň, okres Domažlice, status obnoven od 10. října 2006
• Nalžovské Hory, okres Klatovy, status obnoven od 24. září 2008^[12]
• Rejštejn, okres Klatovy, status obnoven od 23. října 2007
• Strážov, okres Klatovy, status obnoven od 23. ledna 2007
• Rabí, okres Klatovy, status obnoven od 1. dubna 2010^[13]
• Kasejovice, okres Plzeň-jih, status obnoven od 1. prosince 2006
• Úterý, okres Plzeň-sever, status obnoven od 23. ledna 2007
• Všeruby, okres Plzeň-sever, status obnoven od 29. února 2012^[10]
• Žihle, okres Plzeň-sever
• Bezdružice, okres Tachov, status obnoven od 10. října 2006
• Černošín, okres Tachov, status obnoven od 1. prosince 2006
• Kladruby, okres Tachov, status obnoven od 12. dubna 2007
• Lestkov, okres Tachov

Karlovarský kraj

• Dolní Žandov, okres Cheb
• Mnichov, okres Cheb
• Prameny, okres Cheb
• Abertamy, okres Karlovy Vary, status obnoven od 22. června 2007
• Bochov, okres Karlovy Vary, status obnoven od 10. října 2006
• Boží Dar, okres Karlovy Vary, status obnoven od 10. října 2006
• Horní Blatná, okres Karlovy Vary, status obnoven od 23. ledna 2007
• Hroznětín, okres Karlovy Vary, status obnoven od 23. ledna 2007
• Chyše, okres Karlovy Vary, status obnoven od 22. června 2007
• Krásné Údolí, okres Karlovy Vary, status obnoven od 29. února 2012^[10]
• Pernink, okres Karlovy Vary
• Jindřichovice, okres Sokolov
• Krajková, okres Sokolov
• Krásno, okres Sokolov, status obnoven od 12. dubna 2007
• Oloví, okres Sokolov, status obnoven od 23. ledna 2007
• Přebuz, okres Sokolov, status obnoven od 22. června 2007

Ústecký kraj

• Chřibská, okres Děčín, status obnoven od 10. října 2006
• Jiřetín pod Jedlovou, okres Děčín
• Verneřice, okres Děčín, status obnoven od 10. října 2006
• Březno, okres Chomutov
• Hora Svatého Šebestiána, okres Chomutov
• Loučná pod Klínovcem, okres Chomutov, status obnoven od 10. října 2006
• Mašťov, okres Chomutov, status obnoven od 23. října 2007
• Měděnec, okres Chomutov
• Radonice, okres Chomutov
• Údlice, okres Chomutov
• Vilémov, okres Chomutov
• Výsluní, okres Chomutov, status obnoven od 23. ledna 2007
• Hoštka, okres Litoměřice, status obnoven od 10. října 2006
• Blšany, okres Louny, status obnoven od 1. prosince 2006
• Kryry, okres Louny, status obnoven od 23. ledna 2007
• Vroutek, okres Louny, status obnoven od 23. ledna 2007
• Hora Svaté Kateřiny, okres Most, status obnoven 11. března 2008^[11]
• Horní Jiřetín, okres Most, status obnoven od 10. října 2006
• Ledvice, okres Teplice, status obnoven od 1. prosince 2006
• Mikulov, okres Teplice

Liberecký kraj

• Kravaře, okres Česká Lípa
• Ralsko, okres Česká Lípa, status obnoven od 1. prosince 2006
• Janov nad Nisou, okres Jablonec nad Nisou
• Lučany nad Nisou, okres Jablonec nad Nisou, status obnoven od 10. října 2006
• Osečná, okres Liberec, status obnoven od 10. října 2006

Královéhradecký kraj

• Smidary, okres Hradec Králové
• Miletín, okres Jičín, status obnoven od 10. října 2006
• Vysoké Veselí, okres Jičín, status obnoven od 22. června 2007
• Železnice, okres Jičín, status obnoven od 23. ledna 2007
• Stárkov, okres Náchod, status obnoven od 23. ledna 2007
• Pilníkov, okres Trutnov, status obnoven od 12. dubna 2007

Pardubický kraj

• Hrochův Týnec, okres Chrudim, status obnoven od 19. dubna 2011
• Proseč, okres Chrudim, status obnoven od 17. března 2011
• Seč, okres Chrudim, status obnoven od 12. dubna 2007
• Luže, okres Chrudim, status obnoven od 23. ledna 2007
• Horní Jelení, okres Pardubice, status obnoven od 10. října 2006
• Nasavrky, okres Chrudim, status obnoven od 24. září 2008^[12]

Vysočina

• Červená Řečice, okres Pelhřimov, status obnoven od 12. dubna 2007
• Hořepník, okres Pelhřimov

Jihomoravský kraj

• Jevišovice, okres Znojmo, status obnoven od 23. ledna 2007

Olomoucký kraj

• Vidnava, okres Jeseník, status obnoven od 10. října 2006
• Žulová, okres Jeseník, status obnoven od 10. října 2006
• Domašov nad Bystřicí, okres Olomouc
• Potštát, okres Přerov, status obnoven od 10. října 2006
• Branná, okres Šumperk

Moravskoslezský kraj

• Andělská Hora, okres Bruntál, status obnoven 23. dubna 2008
• Dvorce, okres Bruntál
• Horní Město, okres Bruntál
• Janov, okres Bruntál, status obnoven od 23. ledna 2007
• Osoblaha, okres Bruntál,
• Ryžoviště, okres Bruntál

Sloučená a připojená města

Bývalá města v Česku, která dnes jsou součástí jiného města:

Města sloučená do Prahy

12. února 1784 byla spojena v Královské hlavní město Prahu tato města:

• Staré Město (Staré město pražské)
• Nové Město (Nové město pražské)
• Malá Strana (Menší město pražské)
• Hradčany

Města připojená k Praze

• Židovské město, roku 1850 připojeno jako Josefov k Praze
• Vyšehrad, roku 1883 připojen k Praze
• Libeň, roku 1901 připojena k Praze
• Karlín, Vysočany, Břevnov, Bubeneč, Košíře, Smíchov, Nusle, Vršovice, Královské Vinohrady, Žižkov, od 1. ledna 1922 připojeny do tzv. Velké Prahy.
• Modřany, připojeny 1. ledna 1968
• Horní Počernice, Radotín, Uhříněves, Zbraslav připojeny 1. července 1974

Jiná připojená města

• Nový Bohumín, městem od roku 1924, nyní součást města Bohumín
• Husovice, městem od roku 1912, nyní součást města Brno
• Královo Pole, městem od roku 1905, nyní součást města Brno
• Boletice nad Labem, městem od roku 1964, nyní součást města Děčín
• Podmokly, městem od roku 1901, nyní součást města Děčín
• Dolní Jiřetín, městem od roku 1862, nyní zaniklý, území součást města Horní Jiřetín
• Kukleny, městem od roku 1930, nyní součást města Hradec Králové
• Pražské Předměstí, městem od roku 1924, nyní součást města Hradec Králové
• Drahotuše, městem od roku 1408, nyní součást města Hranice
• Michalovy Hory, městem od roku 1660, nyní součást městysu Chodová Planá
• Josefov, městem od roku 1791, nyní součást města Jaroměř
• Rybáře, městem od roku 1897, nyní součást města Karlovy Vary
• Stará Role, městem od roku 1926, nyní součást města Karlovy Vary
• Fryštát, městem od roku 1327, nyní součást města Karviná
• Kročehlavy, na město povýšeny roku 1931, nyní součástí města Kladno
• Švermov, na město povýšen roku 1968, nyní součást města Kladno
• Přísečnice, městem od roku 1546, nyní zaniklé, území spadá do obce Kryštofovy Hamry
• Kaňk, na město povýšen roku 1621, nyní součást města Kutná Hora
• Horní Růžodol, městem od roku 1925, nyní součást města Liberec
• Rochlice, městem od roku 1908, nyní součást města Liberec
• Vratislavice nad Nisou, městem od roku 1960, nyní součást města Liberec
• Kralupy u Chomutova, městem od roku 1548, nyní zaniklé, území spadá do obce Málkov
• Rabštejn nad Střelou, nyní část města Manětín
• Ervěnice, městem od roku 1515, nyní zaniklé, území součást města Most
• Kopisty, městem od roku 1911, nyní zaniklé, území součást města Most
• Stříbrné Hory, městem od roku 1853, nyní součást města Nalžovské Hory
• Hůrky, na město povýšeny 1637, nyní součást města Nové Bystřice
• Hodolany, městem od roku 1913, nyní součást města Olomouc
• Nová Ulice, městem od roku 1906, nyní součást města Olomouc
• Kateřinky, městem od roku 1932, nyní součást města Opava
• Mariánské Hory, městem od roku 1907, nyní součást města Ostrava
• Přívoz, městem od roku 1900, nyní součást města Ostrava
• Slezská Ostrava, městem od roku 1920, nyní součást města Ostrava
• Svinov, městem od roku 1936, nyní součást města Ostrava
• Vítkovice, městem od roku 1908, nyní součást města Ostrava
• Buškovice, městem od roku 1535, nyní součást města Podbořany
• Březové Hory, na město povýšeny roku 1896, nyní součást města Příbram
• Kuřívody, městem od roku 1279, nyní součást města Ralsko
• Čistá, na město povýšena roku 1551, nyní zaniklá, území spadá do obce Rovná
• Nové Strakonice, na město povýšeny roku 1869, nyní součást města Strakonice
• Šumburk, městem od roku 1925, od roku 1942 součást města Tanvald
• Šanov, městem od roku 1884, nyní součást města Teplice
• Trnovany, městem od roku 1910, nyní součást města Teplice
• Neštěmice, městem od roku 1970, od roku 1986 součást města Ústí nad Labem
• Střekov, městem od roku 1935, nyní součást města Ústí nad Labem
• Hory Matky Boží, městem od roku 1522, nyní součást obce Velhartice
• Mezimostí nad Nežárkou, na město povýšeno roku 1909, nyní součást města Veselí nad Lužnicí

Jiná sloučená města

Seznam zdaleka není úplný.

• Frýdek, 1. ledna 1943 sloučen s Místkem do Frýdku-Místku
• Místek, 1. ledna 1943 sloučen s Frýdkem do Frýdku-Místku
• Brandýs nad Labem, roku 1960 sloučen do města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
• Stará Boleslav, roku 1960 sloučena do města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
• Sedlec, roku 1958 sloučena s městysem Prčice do města Sedlec-Prčice

Bývalá města, která nejsou obcí ani součástí obce

• Doupov – po připojení k vojenskému výcvikovému prostoru (dnešní vojenský újezd Hradiště) zničen a srovnán se zemí
• Město Libavá, součást vojenského újezdu Libavá

Související články

• Seznam obcí v Česku, kterým může být obnoven status městyse nebo města
• Seznam měst v České republice
• Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel
• Největší obce v Česku bez statusu města
• Seznam německých názvů obcí a osad v Česku

Reference

• Seznam obcí k 1. lednu 2006, které budou mít právo požádat předsedu Poslanecké sněmovny o navrácení označení „město“ nebo „městys“, Svaz měst a obcí České republiky
• Statistický lexikon v zemi České. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930, v Praze 1934
• Statistický lexikon v zemi Moravskoslezské. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930, v Praze 1935
• Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly), Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR

1. ↑ Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly), Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR
2. ↑ Sbírka zákonů republiky Československé, částka 6/1954, vydána 9. března 1954
   • 12/1954 Sb. Ústavní zákon o národních výborech
   • 13/1954 Sb. Zákon o národních výborech
   • 14/1954 Sb. Zákon o volbách do národních výborů
3. ↑ 51. schůze PSP ČR, středa 14. prosince 2005, Eduard Vávra zdůvodňuje pozměňovací návrh o obnovení titulů historických měst a městysů
4. ↑ Sněmovní tisk 987, novela zákona o obcích (obecní zřízení), vládní návrh 19. 5. 2005
5. ↑ 53. schůze PSP ČR, 133. hlasování (novela zákona o obcích, o bloku pozměňovacích návrhů J), 27. 1. 2006, 09:56
   
6. ↑ Zákon o obcích, 128/2000 Sb., v aktuálně účinném znění, Portál veřejné správy
7. ↑ Sbírka zákonů, částka 76/2006, 31. května 2006, obsahuje zákon č. 234/2006 Sb., kterým se mění Zákon o obcích a řada dalších zákonů
8. ↑ Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K. č. 33.524/1935-7.)
9. ↑ Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
10. ↑ ^{10,0 10,1 10,2} Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 30 v 6. volebním období, ke stanovení obcí městem 29. února 2012, Miroslava Němcová
11. ↑ ^{11,0 11,1} Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
12. ↑ ^{12,0 12,1} Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
13. ↑ Rozhodnutí č. 73 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Rabí městem, Miloslav Vlček, 1. dubna 2010

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii