Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Benešov nad Černou
Z Multimediaexpo.cz
Benešov nad Černou (německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor, v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km.
Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km Z), Trhové Sviny (13 km S) a Nové Hrady (15 km V). Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou.
- Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo 1 394 obyvatel.
Obsah |
Historie
Obec založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic. Podle zakladatele nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple na kostel. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému. V roce 1423 mu bylo přiznáno mílové právo. Ve 2. polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar a renesanční budova radnice. Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy.
Kolem roku 1770 byla založena železárna Gabriela, jejíž objekt byl ve druhé pol. 20. stol. přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.
Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola. Vznik Československa v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali - protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.
8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí. Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny - rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.
V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981 - 1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² - území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. stol., naposledy rekonstruován poč. 90. let.
- Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570
- Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně 2 gotické domy spojené v jeden. Stavěny ve 14. stol. , v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
- Kašny na náměstí
- Vodní mlýn - technická památka v údolí Černé
- Fara
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého na náměstí - vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha
Vývoj počtu obyvatel
Rok sčítání | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
Počet obyvatel | 4 336 | 4 701 | 3 631 | 1 764 | 1 441 | 1 246 | 1 150 | 1 237 |
Současnost
Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Jedná se zejména o Ukrajince, Bulhary a Mongoly. Firma zaměstnává cizí dělníky z důvodu nedostatku pracovní síly. Noví zaměstnanci byli trvale ubytováni např. v hotelu Černá na náměstí a v dalších prostorech. Někteří z nich se v Benešově usídlili natrvalo, založili zde rodiny a v některých případech si i postavili domy. Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. V současnosti se plánuje rekonstrukce povrchu náměstí a autobusových zastávek. Obec je relativně často postižená povodněmi na říčce Černé - v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.
Z hlediska služeb najdeme v Benešově základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, služebnu Policie ČR, poštu, asi 3 restaurace, kavárnu, nákupní středisko Jednoty Kaplice a další řadu menších obchůdků. Jak již bylo zmíněno výše, ubytovací kapacity městečka nejsou zcela dostačující. Přitom se Benešov nad Černou rozhodně řadí mezi obce, které mají turistům co nabídnout - nádhernou přírodu, malebnou polohu i krásné historické památky společně se sítí turistických značených tras i cyklostezek. Celkově vzato je Benešov nad Černou ideálním východiskem většiny cest do Novohradských hor. Od této myšlenky je odvozen také název zdejší naučné stezky „Brána Novohradských hor“, která měří 6 km a prochází všemi zajímavými místy obce a jejího okolí.
Statistické údaje
Sčítání lidu, 2001
- Počet obyvatel: 1 237
- Národnost:
- česká : 76,8 %
- slovenská : 12,5 %
- ukrajinská : 4,9 %
- německá : 1,5 %
- Náboženské vyznání: veřící : 42,0 % , z toho:
- římskokatolická církev : 85,9 %
- pravoslavná církev : 3,1 %
- Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
- nezaměstnaní: 6,32 %
- zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
- ve stavebnictví: 9,9 %
- v zemědělství: 6,2 %
- ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
- v obchodu: 4,0 %
Národnostní složení obyvatel obce se vlivem velkého množství cizinců zde pracujících v posledních 6 letech zřejmě poněkud pozměnilo. Přibylo větší množství Ukrajinek, dále také Bulharek a Mongolek, pracujících jako šičky v podniku BENTEX.
MVČR, 2007
- Počet obyvatel : 1 619 , z toho:
- podíl mužů: 46,0 %
- podíl dětí do 15 let: 13,4 %
- Průměrný věk: 38,1 let
Podíl mužů je nízký zřejmě z důvodu, že většinu zahraničních zaměstnanců textilní firmy tvoří ženy.
Doprava
Silnice
Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svin a Pohorské Vsi.
Autobusy
- Kaplice - Benešov nad Černou - Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
- Trhové Sviny - Benešov nad Černou - (Pohorská Ves) - Kaplice (ČSAD JIHOTRANS,České Budějovice)
- Hranice - Nové Hrady - Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS,České Budějovice)
Části obce
Název části obce | Poč.ob. (2001) </div> | Vzdálenost | Připojení k obci | Dříve součástí obce
|
---|---|---|---|---|
Benešov nad Černou | 961 | --- | --- | --- |
Černé Údolí | 48 | 6 Jv | 1869 | --- |
Daleké Popelice | 0 | 8 Sz | 1976 | Ličov |
Děkanské Skaliny | 12 | 6 Sz | 1976 | Ličov |
Dluhoště | 57 | 4 Z | 1976 | Ličov |
Hartunkov | 29 | 3 V | 1961 | Hartunkov |
Klení | 45 | 4 S | 1961 | Klení |
Kuří | 16 | 1 J | 1961 | Kuří |
Ličov | 59 | 4 Z | 1976 | Ličov |
Pusté Skaliny | 0 | 8 Sz | 1976 | Ličov |
Valtéřov | 10 | 3 Sv | 1950 | Valtéřov |
Velké Skaliny | 0 | 7 Sz | 1976 | Ličov |
Velký Jindřichov | 0 | 9 Jv | 1950 | Staré Hutě |
|
|
Obec Benešov nad Černou |
---|
Benešov nad Černou • Černé Údolí • Daleké Popelice • Děkanské Skaliny • Dluhoště • Hartunkov • Klení • Kuří • Ličov • Pusté Skaliny • Valtéřov • Velké Skaliny • Velký Jindřichov |
Města a obce okresu Český Krumlov |
---|
Benešov nad Černou • Besednice • Bohdalovice • Brloh • Bujanov • Černá v Pošumaví • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Třebonín • Frymburk • Holubov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chlumec • Chvalšiny • Kájov • Kaplice • Křemže • Lipno nad Vltavou • Loučovice • Malonty • Malšín • Mirkovice • Mojné • Netřebice • Nová Ves • Omlenice • Pohorská Ves • Přední Výtoň • Přídolí • Přísečná • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Soběnov • Srnín • Střítež • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vyšší Brod • Zlatá Koruna • Zubčice • Zvíkov • vojenský újezd Boletice |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |