The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Rychnov nad Kněžnou

Z Multimediaexpo.cz


Rychnov nad Kněžnou (něm. Reichenau an der Knieschna) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Město má 11 823 obyvatel a rozlohu 3495 ha.

Obsah

Části města

  • Rychnov nad Kněžnou

Historické jádro města je městskou památkovou zónou

Historie

Středověk

Město bylo vytvořeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1.2.1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).[1] Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).
S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova. Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha (†1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a z Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova (†1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.
Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Ten měl sídlo na Pardubicích a Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Vilém daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho.

  1. ↑ RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.

Pamětihodnosti

Raně barokní zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt Giovanni Santini. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.
Původně vystavěn v románském slohu, oltář vysvěcen roku 1313; exitují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti.
  • Hřbitovní kaple Proměnění Páně
  • Židovský hřbitov
  • Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
  • Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
  • Synagoga
Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do 2. světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.
  • Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
  • Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
  • Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
  • Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
  • Radnice na Starém náměstí
  • Rodný dům F. M. Pelcla
  • Pomník F. M. Pelcla
  • Soukenická strouha - napájecí vodní kanál
  • Pivovar - Podorlická sodovkárna
  • Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
  • Smírčí kříže (v blízkém okolí)

Osobnosti

  • František Martin Pelcl, (1734–1801) spisovatel, historik a filolog
  • Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář
  • Jiří Šlitr (1924-1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu
  • Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel.
  • Karel Sýs, (1946) český básník, spisovatel a novinář

Muzea a galerie

  • Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
  • Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608
  • Památník F. M. Pelcla - Pelclovo nábřeží 458

Partnerská města

Demografie

Rok 2001 2002 2003 2004 2005
Počet obyvatel 11 831 11 790 11 695 11 640 11 672

Fotogalerie

Zámek

Synagoga s Památníkem Karla Poláčka

Staré náměstí

Související články

Literatura

  • 1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
  • Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
  • Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
  • Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
  • Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
  • Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
  • Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.

časopis

  • Orlické hory a Podorlicko


Dlouhá Ves | Jámy | Lipovka | Litohrady | Lokot | Panská Habrová | Roveň | Rychnov nad Kněžnou

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rychnov nad Kněžnou
  Města a obce okresu Rychnov nad Kněžnou  

Albrechtice nad Orlicí • Bačetín • Bartošovice v Orlických horách • Bílý Újezd • Bohdašín • Bolehošť • Borohrádek • Borovnice • Bystré • Byzhradec • Častolovice • Čermná nad Orlicí • Černíkovice • České Meziříčí • Čestice • Deštné v Orlických horách • Dobré • Dobruška • Dobřany • Doudleby nad Orlicí • Hřibiny-Ledská • Chleny • Chlístov • Jahodov • Janov • Javornice • Kostelec nad Orlicí • Kostelecké Horky • Kounov • Králova Lhota • Krchleby • Kvasiny • Lhoty u Potštejna • Libel • Liberk • Lično • Lípa nad Orlicí • Lukavice • Lupenice • Mokré • Nová Ves • Očelice • Ohnišov • Olešnice • Olešnice v Orlických horách • Opočno • Orlické Záhoří • Osečnice • Pěčín • Podbřezí • Pohoří • Polom • Potštejn • Proruby • Přepychy • Rohenice • Rokytnice v Orlických horách • Rybná nad Zdobnicí • Rychnov nad Kněžnou • Říčky v Orlických horách • Sedloňov • Semechnice • Skuhrov nad Bělou • Slatina nad Zdobnicí • Sněžné • Solnice • Svídnice • Synkov-Slemeno • Trnov • Třebešov • Tutleky • Týniště nad Orlicí • Val • Vamberk • Voděrady • Vrbice • Záměl • Zdelov • Zdobnice • Žďár nad Orlicí

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rychnov_nad_Kn%C4%9B%C5%BEnou“