Karel Sýs

Z Multimediaexpo.cz

Ing. Karel Sýs (* 26. července 1946, Rychnov nad Kněžnou) je český básník.

Obsah

1 Život
2 Dílo
3 Aforismy z knihy „K. ještě po deseti letech“ (1989)
4 Reference

Život

Karel Sýs maturoval v roce 1964 a poté vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické (1969). Od roku 1974 byl redaktorem týdeníku Tvorba, od roku 1976 vedl kulturní rubriku. Po roce 1980 začal externě spolupracovat s několika nakladatelstvími, ve kterých působil jako lektor poezie. Roku 1988 se stal zástupce šéfredaktora literárního časopisu Kmen. V letech 1990 – 1992 redigoval erotický časopis Sextant. V roce 1993 byl redaktorem časopisu Domácí lékař. V 90. letech tvořil především satirickou prózu, kritizující tehdejší poměry v politice a společnosti (Bordel v Čechách atp.) Otevřeně se hlásí ke KSČM, za níž v roce 1996 neúspěšně kandidoval do senátu v obvodu č. 81 - Uherské Hradiště.^[1] V současnosti je vedoucím redaktorem literární přílohy Haló novin Obrys-Kmen. V posledních letech se věnuje tvorbě historických knih, které mapují neotřelou formou některé kapitoly české historie v 20. století (př. Protektorát ve fotografii, Akce Heydrich, Praha před 100 lety).

Dílo

Jedná se o básníka razantní materialistické obraznosti a dychtivého prožitku. Jeho tvorba vždy zahrnovala erotické prvky a zachovával si i smysl pro humor.

Básnické sbírky

Newton za neúrody jablek, 1969
Pootevřený anděl, 1972
Dlouhé sbohem, 1977
Nadechni se a leť, 1978
Americký účet, 1980
Stroj času, 1984
Písecká domovní znamení, 1985
Atomový pléd, 1986
Ze Země na Měsíc a zpátky, 1988
Ztráty a nálezy, 1989
1+1 aneb Nesoustavný rozhovor o poezii, psáno ve spolupráci s J. Žáčkem
Rodné číslo Homéra, 1986 výbor z jeho tvorby let 1962 – 1983

Po listopadu 1989 ztratil své výsadní postavení v české literatuře a tak přešel do otevřené opozice vůči nové době.

Zasklené kalhoty dospělého muže, 1992, vydal v cizině
Píšu báseň, zatímco za oknem padá muž, 1992
Načas v očistici, 1993
Pět let v mrtvém domě, 1994
Praha zezadu, 1999
Džbán s dvojitým dnem, 2006
Omráčená schránka, 2006
Básně až na zem, 2006
Pouhý jen básník, 2009

Ostatní tvorba

Básník a spol., 1981, eseje
Pero nikoli za kloboukem, 1985, eseje
Pražský chodec II, 1988 próza
K. ještě po deseti letech, 1989, aforismy
Kapsa, 1992 próza

Studie

Ve své literárně historické práci se Sýs věnuje především erotické literatuře, zejména lidové.

Sukýnky se mi krátí, 2000
Malé dějiny pornografie, 2001, vydána pod pseudonymem Václav Spán, v podstatě angologie eroticky laděných pasáží z klasických děl světové literatury
Pověry od Věry aneb Sáhni mi na knoflík, 2001
(S)prostonárodní čítanka, 2003, vydána pod pseudonymem Václav Spán, sbírka lidové tvorby na vulgární témata

Pro děti

Co si povídají hodinky, 1975
Co všechno svítí, 1983
Co všechno létá, 1984
Malá inventura, 1989

Satiry

Nová kronika aneb Bordel v Čechách, 1994
Bordel na druhou, 1996
Bordel do třetice, 1999
Vymknuta z kloubů, 2004

Knihy o historii

Protektorát ve fotografii, 2006
Praha před 100 lety, 2007
Akce Heydrich, 2008, aneb Příliš mnoho otazníků
Praha zednářská, 2009
Jak se bavila Praha, 2009

Publicistika

Viděno deseti, 2009, deset rozhovorů s protagonisty mocenského převratu v listopadu 1989 z obou stran politického spektra, psáno s kol.

Aforismy z knihy „K. ještě po deseti letech“ (1989)

K. dostal k vánocům boty. Byly příliš velké. „Nic nevadí, počkám na jaro a budu si pod chodidla dávat včely.“
K. podpořil přihlášku J.Slivovice do Svazu spisovatelů. Důvod: „Ta píše!“
K. potřeboval ženu už jen proto, že si neuměl sám ostříhat nehty na pravé ruce.
K. trávil tak rychle, že mohl jíst v restauracích zadarmo. Ani rentgenem mu nedokázali, že něco pozřel.
„A. je dítětem Štěsteny“ referoval K. „Jen si představte, že dostopoval z Prahy do Košic i s nábytkem.“
K. tři neděle před cestou do Řecka nepil a šetřil si játra. „Co kdyby mě přikovali ke skále? Co by si orel pomyslel?“ vysvětloval.
K. často tvrdil: „Nejvíc chutná med od tureckých včel.“
„Cuká sebou, jako by jí Galvani sáhnul na stehno,“ kritizoval K. jistou netýkavku.
K. napsal učebnici prvních vět. Například radil román začít slovy: „P. seděl u umyvadla a máčel si nohy ve formaldehydu, když vstoupila kněžna.“
„Tenhle I. je takový antisemita, že by nejraději prodával své knihy nerozřezané,“ povzdechl si K., a protože se I. blížil, ze strachu se pustil do anglické slaniny.
K. se tak bál zubaře, že když ho rozbolely zuby, provokoval rvačky v hospodě s nadějí, že mu je někdo vyrazí.
K. vysvětloval dialektiku na příkladu vody v bytě: „Když se vyleje na záchodě, chybí v koupelně.“
„Neznám lepšího lékaře, než dr. Klid Nalůžku,“ tvrdil K.
„Peníze nesmrdí,“ učil K., „pokud je ovšem nenosíte v zadní kapse kalhot.“
K. propadl filatelii, a opustil svou vášeň teprve tehdy, když mu na prsou vyrašil aršík.
Když mělo dojít na placení, K. se schoulil do bezbarvé kuličky a bohatší přátelé ho vynesli v aktovce ven.
Nežli se K. vydal na návštěvu, tvrdě trénoval: obíral vidličkou a nožem sádrový model kuřete.
K. omlouval nešiku: „Nemá na to muňky.“
K. býval zlý i na přátele. Buď přišel na schůzku pozdě a láteřil, že na něj nepočkali, anebu přišel brzy a vztekal se, že tam ještě nejsou.
„D. všecko prošustroval,“ posteskl si K. „A z jak podnikavé rodiny pochází! Jeho dědeček na Velikonoce pojišťoval proti ukřižování!“
K. přivezl dětem z ciziny facku v pytlíčku. „Utrhnete růžek a facka se sama pěkně posadí na tvář,“ vysvětloval už z podlahy.

Reference

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]