Pevnostní silnice

Z Multimediaexpo.cz

Pevnostní silnice byly budovány v rámci výstavby československého opevnění během druhé poloviny třicátých let dvacátého století. Jednalo se komunikace o patřičné kapacitě a únosnosti umožňující zásobování dělostřeleckých tvrzí budované v místech, kde se podobná komunikace buď vůbec nevyskytovala, neměla potřebné parametry nebo nebyla z hlediska terénního krytí vhodně vedena.

Trasování

Pevnostní silnice byly budovány zásadně v týlovém prostoru dělostřelecké tvrze a byly trasovány tak, aby byly maximálně kryty před nepřátelským ostřelováním. Napojovaly vjezd vchodového objektu tvrze na veřejnou silniční síť. Dále jsou uvedeny bližší popisy některých silnic.

Silnice Těchonín - tvrz Bouda

Pevnostní silnice Těchonín - Bouda v horní části trasy

Zmíněná silnice byla budována Uhelným dolem z větší části podél Těchonínského potoka. Ve svém počátku byla napojena na slepou silnici končící ve východní části obce Těchonín. V závěrečné části trasy se silnice od potoka odklání a dvěma téměř protisměrnými zatáčkami vystoupá severním svahem Uhelného dolu do nadmořské výšky 790 m k vchodovému objektu K-Ba-S 22a "Krok". Autorem projektu byl ing. Jaroslav Mojžíš. Celková délka silnice je 3983 metrů a šířka v koruně 3,5 metru (ve výhybnách a točnách 6 metrů). Silnice byla budována firmou Litická akciová společnost v období mezi 22. 7. 1936 a 16. 6. 1937. Kolaudace proběhla 26. 8. 1938. Dnes je silnice využívána jako lesní cesta a přístupová komunikace ke tvrzi. Vede po ní zelená turistická značka . Vjezd na ní je pro běžný provoz zakázán. Není a nikdy nebyla zpevněna asfaltem. Některé výhybny jsou zřetelné a využívané dosud. Podél silnice se dochovaly zbytky původního vybavení (patníky, odrazníky, zábradlí, hraniční kameny vojenské správy). Některé exempláře byly přeneseny do expozice umístěné v interiéru dělostřelecké tvrze Bouda, která je provozována jako muzeum.

Silnice Pastviny - tvrz Adam

Tato silnice byla napojena na dnešní silnici II/312 Žamberk - Králíky v místní části Pastvin Vítanově a vede údolím Vítanovského potoka k vchodovému objektu K-Am-S 43a "Na Sekyře". Rovněž tuto silnici projektoval ing. Jaroslav Mojžíš a je dlouhá 3893 metrů. Vzhledem k silnější výzbroji tvrze, než jak je tomu u tvrze Bouda, a tudíž k většímu množství uvažovaného přepravovaného materiálu, byla tato silnice projektována jako kapacitnější o šířce v koruně 6 metrů. Zároveň zde nebyly projektovány výhybny. Dnes je silnice vyasfaltována a stále používána k zásobování tvrze, která je využívána Armádou České republiky. Prostor tvrze stejně jako horní část silnice je veřejnosti nepřístupný.

Silnice Horní Rokytnice - tvrz Hanička

Silnice byla napojena na dnešní silnici II/319 Rokytnice v Orlických horách - Bartošovice v Orlických horách nad místní částí Horní Rokytnicí. Zpočátku vede údolím potoka Rokytenky, od kterého se v horní části odvrací směrem k východu a vede k vchodovému objektu R-H-S 79a "U silnice". Délka silnice je přibližně dva kilometry. V současné době je zpevněna asfaltem a je využívána k zásobování muzejně zpřístupněné tvrze a k přístupu do lesního masívu v jejím okolí. Pro běžný provoz je vjezd na komunikaci zakázán.

Silnice ke tvrzi Smolkov

Silnice byla napojena na veřejnou silnici Hrabyně - Háj ve Slezsku přibližně jeden kilometr od dnešního okraje Háje. Je dlouhá asi půl kilometru a za pomoci jedné téměř protisměrné zatáčky stoupá ke vchodovému objektu MO-S 41 "Nad Valchou". Tvrz Smolkov je dodnes využívána Armádou České republiky a prostor vchodového objektu je nepřístupný.

Zdroje

Martin Ráboň, Oldřich Gregar, Bohuslav Kachlík a kol. - Val na obranu republiky (Československé opevnění z let 1935 - 1938 na Králicku)

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii