Nový Dvůr (Hořičky)

Z Multimediaexpo.cz

Nový Dvůr je vesnice, místní část obce Hořičky v okrese Náchod, v kraji Královéhradeckém.

Obsah

1 Přírodní poměry
2 Obyvatelstvo
3 Historie
4 Pamětihodnosti
5 Průmysl, obchod a služby
6 Zemědělství
7 Doprava
8 Literatura

Přírodní poměry

Poloha

Tato vesnice se nachází stranou své mateřské obce, i když s ní vytváří jeden katastrální celek (katastrální území Hořičky). Ze severu hraničí s Hořičkami, jejichž katastr přechází západním směrem v katastrální území Chlístova u Hořiček. Na západě a jihu se obce dotýká další katastrální území - Újezdec u Hořiček a posledním sousedem Nového Dvora je Lhota pod Hořičkami, jejíž katastr s obcí sousedí na východě.

Rozloha

O Novém Dvoře se dá říci, že provází Hořičky od nepaměti, proto spolu tvoří také jedno katastrální území, což znamená, že ve všech materiálech je dostupná rozloha celého katastrálního území, tudíž Hořiček i Nového Dvora zároveň.

Využití půdy v katastru Hořičky

(stav z r. 2009, obce Hořičky a Nový Dvůr)

Druhy pozemků	Celková výměra	Lesní půda	Trvalé travní porosty	Orná půda	Vodní plochy	Zahrady	Zastavěné plochy
Rozloha (m²)	2604134	545838	298656	1297690	3968	174299	58677

Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální

Geomorfologie a geologie

Rovinatý střed obce přechází všemi směry jen ve velmi málo zvlněnou krajinu (do 404,1 m n. m.), což je projevem toho, že se území obce jen dotýká jižních výběžků Podkrkonošské pahorkatiny, na rozdíl od těch okolních (Brzice, Hořičky, Chlístov). Geomorfologicky obec leží na předělu Krkonošského podhůří, resp. jeho části zvané Kocléřovský hřbet, přičemž od severozápadu se k Novému Dvoru táhne jeho dílčí celek - Hořičský hřbet, a Orlické, resp. Českoskalické tabule. Kocléřovský hřbet je nejjižnějším výběžkem Krkonošského podhůří a má charakter ploché krajiny, která je zvrásněna mělkými svahovými údolími. Naopak Českoskalická tabule jako okrsek tabule Orlické má vzhled ploché pahorkatiny, která je v okolí obce jen slabě narušena „záseky“ Kocléřovského hřbetu, což vytváří kaňonovitá ostře zaříznutá údolí, např. Válovického potoka, který se však vyskytuje mimo daný katastr. Z geologického hlediska je území obce regionálně řazeno do Českého masivu - pokryvných útvarů a postvariských magmatitů. Většina Nového Dvora je kvartérního původu a je tvořena spraší a sprašovými hlínami eolitické geneze z období svrchního pleistocénu, které jsou z minerálního hlediska obohaceny o vložky křemene, uhličitanu vápenatého a jiných příměsí. Západním a severním směrem od obce se vyskytují písčité slínovce a spongilitické jílovce, jež jsou místy navíc silicifikované. Tyto zpevněné sedimenty jsou spodně- až středněturonského původu. K nim se navíc ve stejné oblasti ostrůvkovitě přidávají fluviální až fluviolakustrinní štěrky, písčité štěrky a písky s vložkami jílů z období pliocénu. A aby nebylo zdejší geologické složení příliš jednotvárné, v blízkosti silniční odbočky do obce můžeme nalézt deluviální kamenité až hlinito-kamenité sedimenty pestrého minerálního složení, které se táhnou v úzkém pásu až do Lhoty pod Hořičkami.

Hydrologie

Obec nemá žádné významné toky ani vodní nádrže.

Fauna a flóra

Místní fauna a flóra je ještě typická podhorské oblasti středoevropského pásu, přesněji řečeno fytogeograficky do obvodu hercynskosudetského.

Obyvatelstvo

V současné době má Nový Dvůr 32 obyvatel a počet zde trvale žijících stále klesá.

Vývoj počtu obyvatelstva

Rok<center>	<center>1869<center>	<center>1880<center>	<center>1890<center>	<center>1900<center>	<center>1910<center>	<center>1921<center>	<center>1930<center>	<center>1950<center>	<center>1961<center>	<center>1970<center>	<center>1980<center>	<center>1991<center>	<center>2001<center>
<center>Počet obyvatel<center>	<center>71<center>	<center>64<center>	<center>69<center>	<center>56<center>	<center>46<center>	<center>51<center>	<center>44<center>	<center>34<center>	<center>39<center>	<center>27<center>	<center>34<center>	<center>28<center>	<center>32<center>

Pramen: Český statistický úřad

Počet obyvatel obce

(stav z r. 2001)

Celkem obyvatel	Z toho žen	Počet obyvatel ve věku do 14 let	Počet obyvatel nad 65 let	Ekonomicky aktivních
32	16	8	3	15

Pramen: Český statistický úřad

Náboženské vyznání obyvatelstva

Většina občanů se hlásí k římskokatolické církvi a obec spadá pod její farnost na Hořičkách.

Struktura bytového fondu

V Novém Dvoře je evidováno celkem 14 domů, z toho obydlených je 9 a 5 jich slouží k rekreaci. Zástavba je převážně uspořádána podél místní komunikace.

Vývoj počtu domů

<center>Rok<center>	<center>1869<center>	<center>1880<center>	<center>1890<center>	<center>1900<center>	<center>1910<center>	<center>1921<center>	<center>1930<center>	<center>1950<center>	<center>1961<center>	<center>1970<center>	<center>1980<center>	<center>1991<center>	<center>2001<center>
<center>Počet domů<center>	<center>12<center>	<center>12<center>	<center>12<center>	<center>13<center>	<center>12<center>	<center>12<center>	<center>13<center>	<center>13<center>	<center>-<center>	<center>8<center>	<center>10<center>	<center>14<center>	<center>14<center>

Pramen: Český statistický úřad

Historie

Počátkem 15. století se stal Nový Dvůr spolu s Hořičkami součástí litobořského zboží. Později po jeho zániku patřil k panství rýzmburskému, s nímž se stal součástí náchodského panství. Částí tohoto panství Nový Dvůr přestal být v roce 1848, kdy se Hořičky staly katastrální obcí a připojily k sobě některé své okolní obce. Od té doby je Nový Dvůr součástí Hořiček. Tehdy byl však ještě uváděn pod názvem Suchý dwůr a Novým Dvorem byl jen v německé verzi názvu (Neuhof).

Pamětihodnosti

Drobné zbytky tradiční lidové architektury

Průmysl, obchod a služby

Na území obce se v minulosti žádný průmysl, obchod ani jiné služby nenacházely.

Zemědělství

Místnímu zemědělství dominuje ZD Dolany, jehož rostlinná výroba se v okolí obce pravidelně věnuje pěstování kukuřice, pšenice, řepy cukrovky a řepky olejky, přičemž někdy jsou tyto komodity obohaceny o brambory a v neposlední řadě i o pícniny. Živočišná velkovýroba v obci neexistuje a v Novém Dvoře se nachází jen několik drobných chovatelů domácí drůbeže a včel.

Doprava

Obec nemá vlastní železniční spojení, nejbližší železniční stanice je v České Skalici, což znamená, že je plně závislá na autobusové dopravě, která je zastoupena linkou společnosti ORLOBUS č. 640073 Česká Skalice-Hořičky-Červený Kostelec, přičemž zastávka se nachází stranou obce u silnice ze Lhoty pod Hořičkami do Hořiček.

Literatura

SEDLÁČEK, August: "Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl pátý - Podkrkonoší", Praha 1933
SZATHMÁRYOVÁ-VLČKOVÁ, Věra: "Hořičky : z historie obce a školy : 100. výročí postavení nové školní budovy : 120. výročí sboru dobrovolných hasičů", Hořičky 2001
Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005, Praha 2006, ISBN 80-250-1277-8

Hořičky | Chlístov | Křižanov | Mečov | Nový Dvůr