Chlístov (Hořičky)

Z Multimediaexpo.cz

Chlístov je vesnice, místní část obce Hořičky v okrese Náchod, v kraji Královéhradeckém.

Obsah 1 Přírodní poměry 1.1 Poloha 1.2 Rozloha 1.3 Využití půdy v katastru Chlístova u Hořiček 1.4 Geomorfologie a geologie 1.5 Hydrologie 1.6 Fauna a flóra 2 Obyvatelstvo 2.1 Vývoj počtu obyvatelstva 2.2 Počet obyvatel obce 2.3 Náboženské vyznání obyvatelstva 2.4 Spolkový život 2.5 Struktura bytového fondu 2.6 Vývoj počtu domů 3 Historie 4 Pamětihodnosti 5 Turistický ruch 6 Průmysl, obchod a služby 7 Zemědělství 8 Doprava 9 Literatura

Přírodní poměry

Poloha

Obec se nachází při silnici z Hořiček na Brzice (katastrální území Chlístov u Hořiček). Na severu Chlístov sousedí s katastrem Křižanova, na východě a na jihu se dotýká mateřské obce Hořiček, jižním směrem se nachází ještě katastr Chvalkovic v Čechách, který přechází v katastr Brzic, který tvoří i celou západní hranici Chlístova.

Rozloha

Chlístov je sice historicky spojen s Hořičkami, ale tvoří samostatné katastrální území, jehož výměra činí 184,58 ha.

Využití půdy v katastru Chlístova u Hořiček

(stav z r. 2009)

Druhy pozemků	Celková výměra	Lesní půda	Trvalé travní porosty	Orná půda	Vodní plochy	Zahrady	Zastavěné plochy
Rozloha (m2)	1845772	254004	156396	1190389	7826	60147	28497

Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální

Geomorfologie a geologie

Území obce přímo leží na jednom z výběžků Podkrkonošské pahorkatiny. Geomorfologicky obec leží na jihovýchodě Krkonošského podhůří, resp. jeho části zvané Kocléřovský hřbet, přičemž od severozápadu až západu se k Chlístovu táhne jeho dílčí celek - Hořičský hřbet, jenž o několik kilometrů dále přechází v Olešenskou pahorkatinu, kterou protíná řeka Úpa. Povrch obce je velmi zvlněný a pohybuje se ve výšce v rozmezí 405-458 m n. m. Směrem od Hořiček terén postupně klesá, a to až do údolí Válovického potoka. Nejvyšším vrcholem obce je Březina (457,4 m n. m.). Katastr obce patří geologicky do soustavy Českého masivu, resp. České křídové pánve. Většina obce se chronostratigraficky řadí do svrchní křídy, přesněji do spodního a středního turonu. Proto zde nalezneme zejm. písčité slínovce a spongilitické jílovce marinní geneze, v nichž se nacházejí i příměsi silicifikovaných opuk. Severovýchod katastru v blízkosti Mezilečí obsahuje zejm. nezpevněné reliktní sedimenty miocénu a pliocénu, tudíž písčité štěrky a písky, ojediněle s bloky křemenných pískovců a vložkami jílů. Ke geologické bohatosti daného území přispívá i údolí Válovického potoka, jež je tvořeno nivními sedimenty holocénu. Směrem ke Končinám a Novému Dvoru se vyskytují tři větší zdroje nezpevněných sedimentů fluviální až fluviolakustrinní geneze. Tyto relikty sladkovodního terciéru jsou neogenního stáří, většinu z nich řadíme do epochy pliocénu. A tuto rozmanitost ještě dotváří blízké okolí již jmenovaného potoka, a to západně od Končin, kde se ve velkém množství nalézají cenomanské pískovce (křemenné, jílovité, glaukonitické) marinní geneze, často s biogenními texturami.

Hydrologie

Jediným tokem na katastru obce je Válovický potok, který pramení nedaleko Prorub, místní části obce Brzice, a ústí po cca 11 km do řeky Úpy u Velkého Třebešova. Vydatné podzemní vody jsou dobré až průměrné kvality, ale obyvatelé obce jsou napojeni na veřejný vodovod. Nebezpečím pro podzemní i povrchové vody však zůstává dosud ne plně dokončený kanalizační systém a neexistence obecní čističky odpadních vod. Na rozdíl od sousedních obcí však Chlístov nemá ekologickou zátěž ve formě rozsáhlých černých skládek, i když několik drobných se na katastru obce dá najít..

Fauna a flóra

Místní fauna a flóra je typická podhorské oblasti středoevropského pásu, přesněji řečeno fytogeograficky patří do obvodu hercynskosudetského. Výrazněji se neliší od fauny a flóry okolních obcí.

Obyvatelstvo

V současné době má Chlístov kolem 50 obyvatel a počet zde trvale žijících v posledních letech vzrůstá (k 3. březnu 1991 35 a k 1. březnu 2001 49 obyvatel), přesto zde roste i počet rekreantů.

Vývoj počtu obyvatelstva

Rok<center>	<center>1869<center>	<center>1880<center>	<center>1890<center>	<center>1900<center>	<center>1910<center>	<center>1921<center>	<center>1930<center>	<center>1950<center>	<center>1961<center>	<center>1970<center>	<center>1980<center>	<center>1991<center>	<center>2001<center>
<center>Počet obyvatel<center>	<center>283<center>	<center>294<center>	<center>251<center>	<center>210<center>	<center>186<center>	<center>176<center>	<center>165<center>	<center>94<center>	<center>82<center>	<center>67<center>	<center>32<center>	<center>35<center>	<center>49<center>

Pramen: Český statistický úřad

Počet obyvatel obce

(stav z r. 2001)

Celkem obyvatel	Z toho žen	Počet obyvatel ve věku do 14 let	Počet obyvatel nad 65 let	Ekonomicky aktivních
49	26	8	10	22

Pramen: Český statistický úřad

Náboženské vyznání obyvatelstva

Většina občanů se hlásí k římskokatolické církvi a obec spadá pod její farnost na Hořičkách.

Spolkový život

Vzhledem k velikosti obce a vývoji zdejšího obyvatelstva se zde samostatný spolkový život mnoho nerozvíjel, neboť se vždy vyvíjel „ruku v ruce“ s tím hořičským.

Struktura bytového fondu

V Chlístově je evidováno 44 domů, z toho je 16 trvale obydlených a 28 slouží k rekreaci.

Vývoj počtu domů

<center>Rok<center>	<center>1869<center>	<center>1880<center>	<center>1890<center>	<center>1900<center>	<center>1910<center>	<center>1921<center>	<center>1930<center>	<center>1950<center>	<center>1961<center>	<center>1970<center>	<center>1980<center>	<center>1991<center>	<center>2001<center>
<center>Počet domů<center>	<center>47<center>	<center>47<center>	<center>47<center>	<center>48<center>	<center>47<center>	<center>53<center>	<center>51<center>	<center>62<center>	<center>-<center>	<center>26<center>	<center>12<center>	<center>33<center>	<center>44<center>

Pramen: Český statistický úřad

Historie

První zmínka o Chlístovu je z roku 1534, kdy patřil Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu a Janu Krušinovi z Lichtemburka.

V 16. století patřil k litobořskému zboží, náležejícímu pod rýzmburské panství. Po jeho pozdějším zániku se stal součástí náchodského panství, podobně jako všechny obce v okolí. V roce 1848 se staly blízké Hořičky katastrální obcí a k nim byl připojen i Chlístov, přičemž tento stav trvá s malou přestávkou (1930-1950) dodnes.

Pamětihodnosti

• Drobná sakrální architektura (pískovcová ukřižováníú
• Zbytky tradiční lidové architektury

Turistický ruch

V blízkém okolí vede několik cyklotras, naučných stezek i tras pro pěší turisty.

Průmysl, obchod a služby

Na území obce se v minulosti žádný průmysl, obchod ani jiné služby nenacházely. Dnes se rozvíjejí služby, které jsou svázány s turistickým ruchem, např. Penzion Čapkův statek.

Zemědělství

Chlístov je tradiční zemědělská obec. Důkazem toho mohou být mnozí absolventi Odborné školy hospodářské ve Smiřicích (např. 1931/1932 Josef Špatenka a 1936/1937 Josef Drtina) I jiných obdobně zaměřených škol. Dnes je místní zemědělství plně v rukou ZD Dolany, které má na katastru obce své středisko (rostlinná a dříve i živočišná výroba, mechanizační středisko a dřevovýroba). Rostlinná výroba se v ničem neliší od okolních vsí, neboť osevní plány jsou si navlas podobné. Živočišná výroba se v Chlístově vyskytuje jen na drobnochovatelské úrovni (drůbež, včely).

Doprava

Obec leží stranou hlavních cest. Nemá vlastní železniční spojení. Autobusové spojení zajišťují linky společnosti ORLOBUS č. 640044 (Josefov-Chvalkovice-Hořičky) a OSNADO č. 690312 (Trutnov-Úpice-Hořičky, jen část spojů, pokud nejede přímo na Křižanov a jede nejdříve přes Mezilečí).

Literatura

• August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl pátý - Podkrkonoší, Praha 1933
• Věra Szathmáryová-Vlčková, Hořičky : z historie obce a školy : 100. výročí postavení nové školní budovy : 120. výročí sboru dobrovolných hasičů, Hořičky 2001
• Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
• Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005, Praha 2006, ISBN 80-250-1310-3

Dům čp. 30

Čapkův statek

Hořičky | Chlístov | Křižanov | Mečov | Nový Dvůr