Mapa

Z Multimediaexpo.cz

Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji glóbus. Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně informace zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“. Slovo mapa je punského původu. Výraz mappa označoval kousek plátna, ubrousek.

Obsah [skrýt] 1 Zkreslení 2 Obsah map 2.1 Matematické prvky 2.2 Fyzickogeografické prvky 2.3 Socioekonomické prvky 2.4 Doplňkové a pomocné prvky 3 Dělení map 3.1 Podle obsahu 3.2 Podle rozsahu zobrazeného území 3.3 Podle účelu 3.4 Podle měřítka 3.5 Podle formy záznamu 3.6 Podle způsobu vzniku 3.7 Podle časového hlediska 4 Mapová zobrazení 5 Související články 6 Literatura 7 Reference 8 Externí odkazy

Zkreslení

Na rozdíl od glóbu má každá mapa určité zkreslení. Toto zkreslení deformuje plochy, délky, úhly a tvary zemského povrchu. Zkreslení je tím větší, čím menší je měřítko mapy. Pomocí měřítka nelze z map malých měřítek přesně odečítat ani vzdálenosti ani úhly. Jako první, kdo dokázal přenášet obraz kulového tělese Země na papír, byl Mercator (Gerhard Kremer) v roce 1569. Tento objev výrazně zlepšil polohové informace obsažené v mapě, což umožnilo následně mořeplavcům obeplutí Země a přinesení jasného důkazu, že je Země kulatá.

Obsah map

Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na:^[1]

Matematické prvky

Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem:

• kartografické zobrazení
• geodetické podklady (bodové pole)
• měřítko mapy
• souřadnicové sítě
• rám mapy
• klad listů
• kompozice (uspořádání) mapy

Fyzickogeografické prvky

• vodstvo (oceány, moře, řeky, jezera, umělé vodní plochy, atd.)
• reliéf (výškopis, kóty, atd.)
• vegetace (a její typy)
• půdy
• podložní horniny
• další přírodní složky krajinné sféry

Socioekonomické prvky

• sídla
• komunikace (pozemní, námořní, letecké, atd.)
• socioekonomické jevy a objekty (průmyslové, zemědělské, správní, atd.)
• hranice
• jiné lidské výtvory

Doplňkové a pomocné prvky

• popis
• legenda a vysvětlivky
• tiráž
• další doplňující informace

Dělení map

Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).

Podle obsahu

• topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)
• všeobecně zeměpisné (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou generalizace základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků)
• tematické (účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány)

Podle rozsahu zobrazeného území

• mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu)
• mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule)
• mapy kontinentů, moří a oceánů
• mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením)

Podle účelu

• mapy pro státní správu a územní plánování (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské, politické)
• mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické, hospodářské, politické)
• mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické)
• mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, politické, slepé)
• mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy, pohledové mapy)
• mapy pro propagační, reklamní a propagandistické účely (agitační, reklamní, propagační)
• mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro orientační běh)
• mapy pro zemědělství a lesnictví (lesnické, zěmědělské, myslivecké, fytocenologické)
• mapy pro vodní hopodářství a meteorologii (meteorologické, vodohospodářské)
• mapy pro dopravu (silniční, železniční, letecké, cyklistické)

Podle měřítka

• mapy malého měřítka (měřítko menší než 1:1 000 000, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené - zkreslení působí hlavně zakřivení Země)
• mapy středního měřítka (měřítka 1:200 000 až 1:1 000 000)
• mapy velkého měřítka (měřítka větší než 1:200 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené - zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf)

Podle formy záznamu

• mapy digitální (mapové prvky jsou vyjádřeny v digitální formě, rozčleněny do tematických vrstev a uloženy v paměti počítače)
• mapy analogové (klasické „papírové“ ručně vyhotovené mapy)
• mapové transparenty (diamapy, určené pro promítání)
• mapy reliéfní (plastické mapy, s fyzickým vyjádřením výškové členitosti území)
• tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké)

Podle způsobu vzniku

• mapy původní (vzniklé na základě přímého a původního mapování, viz topografické mapy, též prvotním využitím leteckých a kosmických snímků, nebo prvotním zpracováním statistických údajů, viz tematické mapy)
• mapy odvozené (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází, zpravidla většího měřítka a podrobnějšího obsahu)

Podle časového hlediska

• mapy statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu)
• mapy dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě)
• mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité údobí)
• mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu objektů v minulosti)
• mapy prognostické (odhad vývoje jevu v budoucnosti)

Mapová zobrazení

Mapové zobrazení neboli kartografická projekce je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z dvojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.

Související články

• Mapové zobrazení
• Mapová značka
• Mapování
• Glóbus
• Kartografie
• Fotogrammetrie
• Katastr nemovitostí ČR
• Soubor digitálních map Prahy
• Jednotná digitální mapa Prahy
• Stavební plán
• Územní plánování
• Generalizace
• Politická mapa
• Seznam volně dostupných on-line map

Literatura

• SEMOTANOVÁ, Eva. Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha: Libri 2001.

Reference

1. ↑ VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 168 s. ISBN 80-7067-971-9.

Externí odkazy

• Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
• Portál veřejné správy České republiky

Online mapy

• Mapy.cz - mapy Seznam.cz
• AMapy.cz - mapy Atlas.cz
• Mapy.1188.cz - mapy 1188.cz (včetně vrstvy katastrálních map)
• Mapy.sk - mapy Atlas.sk
• Mapy.O2active.cz

Online mapy - další

• WebMapy (PLANstudio)
• NaviGate Web Server

Online mapy - historické

• Mapy vojenských a katastrálních mapování - Oldmaps.Geolab.cz
• Mapy z válečných dob

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Mapa

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Mapa

[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii