Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Maledivy
Z Multimediaexpo.cz
Maledivy | ||
ދިވެހިރާއްޖޭގެ ޖުމުހޫރިއްޔާ Divechi Džumhúríja | ||
Maledivská vlajka Státní znak Malediv | ||
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
Hymna Malediv | ||
Geografie | ||
---|---|---|
Hlavní město: | Male | |
Rozloha: | 298 (185. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | celé území těsně nad hladinou moře (nejvýš 2,5 m n.m.) | |
Časové pásmo: | +5 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 349 106 (166. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 1171 (10. na světě) | |
HDI: | 0,749 (střední) | |
Jazyk: | divechi (maledivština) | |
Náboženství: | sunitští muslimové | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | prezidentská republika | |
Měna: | rufiyaa (rupie) (=100 laari) (MRV) | |
HDP/obyvatel: | USD () | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | MV | |
Telefonní předvolba: | +960 | |
Národní TLD: | .mv |
Maledivy (Maledivská republika) jsou ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu. Tvoří je stejnojmenné souostroví – řetězec 19 korálových atolů, počínající 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhnoucí se v délce zhruba 800 km severojižním směrem. Celkově Maledivy sestávají z 1196 ostrovů, z nichž obydleno je zhruba 200. Země, která je nejplošším a nejníže položeným státem světa (žádné místo neleží více než 2,5 m nad hladinou oceánu), patří mezi vyhledávané turistické cíle.
Obsah |
Geografie
Maledivy tvoří řetěz 19 korálových ostrovů v Indickém oceánu jihozápadně od Indie a Šrí Lanky. Rozprostírají se v severojižním směrem ve vzdálenosti 871 km poblíž 73° východní délky, zhruba mezi rovníkem a osmým stupněm severní šířky. Od indických Lakadiv je dělí Průliv osmého stupně.
Města
Jen hlavní město je městem, dále následují nejosídlenější ostrovy (sčítání březen 2006):
- Male: 104.403 obyvatel
- Hithadhoo: 9.407 obyvatel
- Fuvammulah: 7.642 obyvatel
- Kulhudhuffushi: 7.206 obyvatel
- Thinadhoo: 4.453 obyvatel
Dějiny
První osídlení proběhlo pravděpodobně 500 př. n. l. rybáři z Indie a Šrí Lanky, zmínky o Maledivách však pocházejí už z 2. stol. př. n .l. od arabských obchodníků, kteří se zde zastavovali na odpočinek. Mezníkem je rok 1153, kdy panovník nařídil okamžitý přestup na islám. Před příchodem Portugalců v 16. stol., vládlo Maledivám celkem 6 sultánských dynastií. Portugalská okupace v pravém slova smyslu trvala jen 15 let a je považována za jedinou opravdovou nadvládu. Během staletí byly opakované pokusy o ovládnutí souostroví jak Portugalci, tak Indy , později také Holanďany. V 17. století proto akceptovaly Maledivy ochranu od Holanďanů, kteří tehdy vládli Srí Lance. V té době byla také uzavřena mírová smlouva s Francouzi a Brity, jež jim zaručovala ochranu a zároveň vnitřní autonomii. Roku 1796 se staly britským protektorátem. V roce 1965 uznala Británie, která sehrála ve vývoji Malediv za uplynulých několik století významnou roli, souostroví za suverénní a nezávislý stát v čele s prezidentem a zbavila se tak odpovědnosti za jeho obranu. V roce 1988 byla vyhlášena republika.
Politické uspořádání
Výkonná moc
V čele státu, vlády a ozbrojených sil stojí prezident. Prezident je nominován parlamentem, nominace musí být schválena v národním referendu (požadováno je nejméně 51% rozdílu hlasů mezi kandidáty), prezident je volen na pětileté funkční období. V roce 2003 byl znovuzvolen prezident Maumoon Abdul Gayoom , získal v referendu 90.9 % hlasů. Vláda je jmenována prezidentem (člen vlády nemusí být členem parlamentu).
- Prezident: Maumoon Abdul Gayoom (od 11. listopadu 1978)
- Ministr správy atolů: Abdulla Hameed
- Ministr vědy a technologie: Midhath Hilmy
- Ministr životního prostředí: Abdulla Kamaluddeen
- Ministr obrany a národní bezpečnosti: Ismail Sheffeu
- Ministr školství: Mahmood Shaugee
- Ministr práce a zaměstnanosti: Abdulla Kamaluddeen
- Ministr financí: Mohamed Jaleel
- Ministr rybolovu a zemědělství: Abdulla Kamaluddeen
- Ministr zahraničních věcí: Ahmed Abdulla
- Ministr gender a sociálního zabezpečení: Zahiya Zareer
- Ministr zahraničí: Aneesa Ahmed
- Ministr vnitra: Umar Zahir
- Ministr informací, umění a kultury: Ahmed Abdulla
- Ministr spravedlnosti: Mahmood Shaugee
- Ministr plánování a státního rozvoje: Hamdoon Hameed
- Ministr turismu: Mustafa Lufti
- Ministr průmyslu a obchodu: Abdulla Yameen
- Ministr dopravy a civilního letectví: Ilyas Ibrahim
- Ministr mládeže a sportu: Ibrahim Hussain Maniku
Údaje z 10. 5. 2005
Zákonodárná moc
Majlis (národní shromáždění) má 50 členů, 42 členů je voleno na pětileté funkční období, 8 členů je jmenováno prezidentem. Během posledních voleb 22. ledna 2005 byli voleni pouze nestraníci. Neexistují žádné legální politické strany. Ze 42 členů parlamentu je 20 (3,.3 % voličů) podporováno parlamentem a 18 (31,1 % voličů) je podporováno Maledivskou demokratickou stranou (MDP).
Soudní moc
Nejvyšší soud, Civilní soud, Trestní soud, Soud pro rodiny a mladistvé a 204 obecných soudů (na každém obydleném ostrově jeden). Soudce jmenuje prezident.
- Nejvyšší státní zástupce: Hassan Saeed
Ústava
Poslední verze ústavy byla přijata 1. ledna 1998. Volební právo mají lidé nad 21 let, muži i ženy, ale volit mohou pouze muslimové
Současná politika
Hlava státu
Současná hlava státu prezident Maumoon Abdul Gayoom [gajúm], byl do funkce poprvé zvolen v listopadu 1978, je nástupcem Ibrahima Násira. Naposled byl zvolen (pošesté) v říjnu 2003 (90,28 % všech hlasů).
Politické strany
Na Maledivách není povolena činnost politických stran. Jediná politická strana je exilová, byla založena v roce 2001 skupinou lidí o 42 členech (členové parlamentu, bývalý ministr kabinetu, bohatí maledivští obchodníci, akademičtí pracovníci a sportovci). Vedení bylo oficiálně zformováno 10. listopadu 2003 na Srí Lance. 13. února 2004 byli zvoleni členové generální rady strany. Předsedou strany se stal Mohamed Latheef s trvalým pobytem na Srí Lance. Strana byla založena kvůli prosazování lidských práv a demokracie na Maledivách. Prezident Gayoom ovšem odmítl tuto stranu registrovat. Po tomto rozhodnutí se strana začala orientovat na podporu nenásilného odporu proti maledivské vládě a na informování lidí o jejich právech.
Výsledky posledních voleb
K 31. prosinci 2004 vypršely mandáty členům Majlisu. Poslední volby do parlamentu se konaly 22. ledna 2005 (původní termín měl být v 31. prosince 2004, díky katastrofě, zemětřesení a tsunami, které zasáhlo i Maledivy, z konce prosince 2004 se termín posunul). Bylo 149 kandidátů, všichni byli nestraníci (bylo zde ovšem mnoho přesvědčení, bylo všeobecně známo, kdo má jaké politické myšlenky). V den voleb policie zatkla 20 příslušníků opozice, kteří se snažili zapečetit hlasovací urny dříve, než do nich voliči vhodili své hlasy. Díky tomuto incidentu musely zůstat hlasovací místnosti otevřené i den po dni voleb. Úředníci z Commonwealthu a Jihoasijské asociace pro regionální spolupráci (SAARC) monitorovali volby, jestli nedošlo ke zfalšování či ovlivnění voličů. Volební účast byla 70 % z 156 766 oprávněných voličů.
Maledivská demokratická strana (MDP) prohlásila, že její přívrženci získali 18 ze 42 křesel, provládní členové jich získali 22 a nezávislí získali 2 křesla.
Vláda naopak prohlásila, že provládní členové získali 30 křesel, MDP 8 a nezávislí 4 křesla. Důvod těchto rozdílů v tvrzeních je ten, že jsou politické strany zakázány a u členů parlamentu se dá určit pouze názor, nikoli příslušnost ke straně. Funkční období je dlouhé 5 let, příští volby se měly konat začátkem roku 2010. Předsedou vlády se stal Mohamed Nasheed. Bylo přímo zvoleno 42 členů, 8 jich jmenoval prezident. Po volbách prezident Gayoom prohlásil, že během roku 2005 vpustí do politiky demokracii, jeho reforma by měla obsahovat ustanovení systému vícestranné vlády, zřízení kanceláře předsedy vlády a nejvyššího soudu. Padl také návrh, že by mohla být schválena přímá volba prezidenta.
Aktuální politické problémy
V současné době se na území politické problémy nevyskytují, na základě přání lidu probíhá transformace zákonů a ústavy (poslední úprava v roce 1998).
Mezinárodní politika
Maledivy udržují kontakt s Evropskou unií, která dotuje nové projekty v oblasti turismu. Pro rozvoj země kooperují s OSN (Rozvojový program OSN), Asijskou rozvojovou bankou (ADB), Islámskou rozvojovou bankou (IDB) a Světovou bankou (WB). Dále bilaterálně spolupracují s Indií, Japonskem, Austrálií.
- Stálý reprezentant u OSN v New Yorku: Mohamed Latheef
Přehled hlav státu
Hlavou státu je od roku 1968 prezident, do roku 1968 to byl sultán (kromě let 1953 a 1954).
od roku 1945 po současnost :
sultán
- Amin `Abd al-Majid Didi ; 3. října 1945 – 21. února 1952 (+)
předseda maledivského protektorátu
- Amir Ahmad Muhammad Amin Didi ; 21. února 1952 - 1. ledna 1953 (+ 1954)
prezident republiky
- Amir Ahmad Muhammad Amin Didi ; 1. ledna 1953 - 2. září 1953 (+ 1954)
- Amir Ibrahim Muhammad Didi ; 2. září 1953 - 7. března 1954
sultán
- Ali Muhammad Farid Didi ; 7. března 1954 – 11. listopadu 1968 (+1969)
prezident republiky
- Ibrahim Nasir R. Kilagefaanu ; 11. listopadu 1968 – 11. listopadu 1978
- Maumoon Abdul Gayoom ; 11. listopadu 1978 (znovuzvolen 1983, 1988, 1993, 1998 a 2003)'
- Mohammad Našíd - od roku 2008
Zajímavosti
- V roce 2003 posloužila geografická poloha Malediv k sérii měření znečištění atmosféry leteckou dopravou. Experiment přispěl k potvrzení fenoménu globálního stmívání.
- Maledivský prezident Mohammad Našíd uvedl v listopadu 2008 pro britský deník The Guardian, že se země rozhodla vytvořit fond, ze kterého by si Maledivy mohly nakoupit nová území, neboť vlivem globálního oteplování bude ostrovní stát z velké části zaplaven. Vláda už začala možnost odkup území sondovat – v úvahu připadá Šrí Lanka, Indie či Austrálie.
Literatura
- Filipský, Jan, Knotková-Čapková, Blanka, Marek, Jan, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky,
Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN 80-7106-647-8
Reference
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |