V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele

Z Multimediaexpo.cz

Průčelí kostela

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele (někdy též nazývaný chrám nebo nepřesně katedrála) je bývalý cisterciácký klášterní kostelKutné Hoře v místní části Sedlec. Raně gotický kostel byl po roce 1700 přestavěn ve stylu barokní gotiky architektem a stavitelem Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Kostel je součástí Světového dědictví UNESCO.

Obsah

Historie

Klášter cisterciáků u kostela Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší klášter řádu u nás. Byl osazen roku 1142 mnichybavorských Waldsassen a současně byl založen i původní kostel jako součást kláštera. Po požáru koncem 13. století byl znovu vystavěn mezi lety 1282–1320, když se na pozemcích kláštera začalo dolovat stříbro, v gotickém slohu cisterciáckými staviteli. Po vypálení husity roku 1421 v průběhu husitských válek byl poničen a následně rekonstruován; až po roce 1700 byl přestavěn ve stylu barokní gotiky významným českým architektem a stavitelem Janem Blažejem Santinim-Aichlem (1677–1723), který je i autorem přestavby sousední kaple Všech Svatých a Kostnice v Sedlci. Roku 1718 byl kostel vysvěcen, ale už roku 1784 byl klášter zrušen a kostel uzavřen, od roku 1806 slouží jako farní. V letech 1854–1857 byl důkladně obnoven.[1] Další obnova následovala po roce 2007, kdy byl proveden i archeologický průzkum.

Popis

Interiér kostela z kruchty

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele je pětilodní gotická bazilika s příčnou lodí, polygonálním závěrem a věncem kaplí. Jako jiné cisterciácké kostely té doby, nemá věže. Kostel je 92 m dlouhý, 29 m široký a výška klenby činí 25 m. Prostý a světlý interiér má barokní klenbu s freskou J. J. Steinfelse z roku 1717 v křížení. Zařízení je převážně barokní. Na severní stěně jsou obrazy Mučení mnichů husity a Zavraždění sv. Václava od M. I. Willmanna z roku 1703 a obraz 14 sv. Pomocníků od Petra Brandla z roku 1728. Také v kapli českých patronů a kapli sv. Luitgardy v ochozu (první a druhá kaple vlevo) jsou řezby M. V. Jäckela a obrazy P. Brandla.[1] V současnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele po rozsáhlé a finančně náročné rekonstrukci a jeho interiéry jsou přístupné za poplatek.

Literatura

  • POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha : Academia, 1980. S. 300–303.
  • SEDLÁK, Jan. Jan Blažej Santini : setkání baroku s gotikou. Praha : Vyšehrad, 1987. S. 41–49.
  • HORYNA, Mojmír. Jan Blažej Santini-Aichel. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-664-3.

Souřadnice

Reference

  1. 1,0 1,1 Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 3. Str. 300–303.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele
Česko   České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Horykostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči