The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele

Z Multimediaexpo.cz

Průčelí kostela

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele (někdy též nazývaný chrám nebo nepřesně katedrála) je bývalý cisterciácký klášterní kostelKutné Hoře v místní části Sedlec. Raně gotický kostel byl po roce 1700 přestavěn ve stylu barokní gotiky architektem a stavitelem Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Kostel je součástí Světového dědictví UNESCO.

Obsah

Historie

Klášter cisterciáků u kostela Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší klášter řádu u nás. Byl osazen roku 1142 mnichybavorských Waldsassen a současně byl založen i původní kostel jako součást kláštera. Po požáru koncem 13. století byl znovu vystavěn mezi lety 1282–1320, když se na pozemcích kláštera začalo dolovat stříbro, v gotickém slohu cisterciáckými staviteli. Po vypálení husity roku 1421 v průběhu husitských válek byl poničen a následně rekonstruován; až po roce 1700 byl přestavěn ve stylu barokní gotiky významným českým architektem a stavitelem Janem Blažejem Santinim-Aichlem (1677–1723), který je i autorem přestavby sousední kaple Všech Svatých a Kostnice v Sedlci. Roku 1718 byl kostel vysvěcen, ale už roku 1784 byl klášter zrušen a kostel uzavřen, od roku 1806 slouží jako farní. V letech 1854–1857 byl důkladně obnoven.[1] Další obnova následovala po roce 2007, kdy byl proveden i archeologický průzkum.

Popis

Interiér kostela z kruchty

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele je pětilodní gotická bazilika s příčnou lodí, polygonálním závěrem a věncem kaplí. Jako jiné cisterciácké kostely té doby, nemá věže. Kostel je 92 m dlouhý, 29 m široký a výška klenby činí 25 m. Prostý a světlý interiér má barokní klenbu s freskou J. J. Steinfelse z roku 1717 v křížení. Zařízení je převážně barokní. Na severní stěně jsou obrazy Mučení mnichů husity a Zavraždění sv. Václava od M. I. Willmanna z roku 1703 a obraz 14 sv. Pomocníků od Petra Brandla z roku 1728. Také v kapli českých patronů a kapli sv. Luitgardy v ochozu (první a druhá kaple vlevo) jsou řezby M. V. Jäckela a obrazy P. Brandla.[1] V současnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele po rozsáhlé a finančně náročné rekonstrukci a jeho interiéry jsou přístupné za poplatek.

Literatura

  • POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha : Academia, 1980. S. 300–303.
  • SEDLÁK, Jan. Jan Blažej Santini : setkání baroku s gotikou. Praha : Vyšehrad, 1987. S. 41–49.
  • HORYNA, Mojmír. Jan Blažej Santini-Aichel. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-664-3.

Souřadnice

Reference

  1. 1,0 1,1 Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 3. Str. 300–303.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele
Česko   České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Horykostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči