Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Komořany (Praha)
Z Multimediaexpo.cz
Komořany jsou bývalá vesnice, dnes čtvrť a katastrální území Prahy, součást městské části Praha 12.
Obsah |
Historie
Komořany jsou připomínány poprvé k roku 1088 jako osada, která patřila vyšehradské kapitule. K roku 1088 je použit tvar „Comoraz“. Původně „ves komořanů - lidí bydlících na pozemcích královské či vrchnostenské komory“ (komora = majetek, důchod, příjmy). Další záznamy naznačují, že vlastníky Komořan (či jejich částí) byly královská komora (za Václava II. před rokem 1304 a za Jiřího z Poděbrad před rokem 1470), soukromé osoby (například scholastikus Dobeš od roku 1332 či Václav Šturm z Hyršfeldu, který připojoval ke svému jménu doplněk „seděním na Komořanech“ – po roce 1589), ale zejména zbraslavský klášter, kterému patřila nejen ves Komořánky vzniklá před rokem 1436, ale i další majetek – např. jeden dvůr (darovaný Václavem II. roku 1304). Od roku 1638 se stávají dědičným vlastnictvím zbraslavského kláštera snad celé Komořany. V roce 1785 však byl zbraslavský klášter zrušen a Komořany připadly náboženskému fondu, který prodal komořanský dvůr, zámek a ovčín o 40 let později knížeti Oettingen-Wallersteinovi. V roce 1866 koupil tento komořanský majetek (poplužní dvůr, ovčín a zámek) rytíř z Albertů.
Mezitím totiž byla vymezena katastrální obec Komořany a její obyvatelé v polovině 19. století vytvořili společnou politickou obec s Točnou. Proto jsou v Malém Ottově slovníku z roku 1904 zmiňovány Komořany jen jako zámeček u vsi Točná. Samostatnou obcí se staly Komořany 20. května 1957,[1] ale již k 14. červnu 1964[2] byly spojeny s obcí Modřany, která byla současně povýšena na město. Celé město Modřany i s Komořany bylo připojeno k hlavnímu městu Praze do obvodu Praha 4 k 1. lednu 1968. V té době žilo v Komořanech 1107 obyvatel ve 133 domech.
Při správní reformě Prahy v roce 1990 se staly Komořany součástí městské části Praha-Modřany, která byla v roce 1994 přejmenována na název Praha 12. Celé území městské části spadá i nadále do městského obvodu Praha 4.
Území
Dnešní dopravní osou Komořan je Komořanská ulice. Přirozeným centrem Komořan se zdá být nepojmenované náměstí vymezené ulicemi Kyslíková, Komořanská a Revoluce s autobusovým obratištěm Komořany u areálu továrny Modřanských strojíren (Sigma Modřany). Toto prostranství včetně průmyslové oblasti a severovýchodní části sídelního celku (včetně Komořska) však katastrálně nepatří ke Komořanům, ale k Modřanům, ač od vlastních Modřan je tato oblast oddělena údolím potoka.
Území Komořan je na západě ohraničeno pravým břehem Vltavy. Přes zástavbu Komořan protéká k Vltavě Komořanský potok, na zastavěném území z převážné části zatrubněný. Na jihu patří ke Komořanům oblast až k nepojmenovanému potoku od Točné a k okraji zbraslavské osady Závist. V této oblasti se nachází několik zahrádkářských a chatových osad. V jedné z nich, jižně od krátké rokle proti vyústění Krňova do Vltavy, se nad železniční tratí nacházejí ulice Davelská, Trnitá, Keřová, Koukolová a Nad roklí. Druhá zahrádkářská osada se nachází na okraji lesního celku přírodního parku Modřanská rokle - Cholupice a cesta v její ose nese názvy Hudcová (v jižní části) a Na Jitřence (v severní části).
Dnes jsou Komořany známé zejména jako sídlo Českého hydrometeorologického ústavu. Hlavní sidlo ústavu je v novostavbě v ulici Na Šabatce, ústav vlastní a využívá i komořanský zámek (bývalou tvrz).
V jižní části Komořan, nedaleko zámku, se nachází statek Šabatka. Od městské části jej po roce 2000 koupila Střední škola managementu a služeb s. r. o. Praha 4, která jej renovovala a využívá jako jezdecké centrum. Sídlí zde jezdecký klub Epona Praha.[3]
Po pravém břehu Vltavy prochází územím Komořan železniční trať 210 z Prahy do Vraného nad Vltavou, na níž byla v roce 1997 otevřena nová zastávka Praha-Komořany náhradou za nedaleké nádraží Praha-Modřany, které v roce 1991 přestalo být využíváno pro osobní dopravu. Do autobusové zastávky Komořany (která spadá do území Modřan) jezdí ve směru od Modřan Komořanskou ulicí autobusové linky 165 a 205, část spojů linky 165 pokračuje dále na Závist a Zbraslav. Do modřanského průmyslového areálu u Komořan vede z nádraží Praha-Modřany železniční vlečka, která v době oprav Komořanské ulice sloužila od 10. května do 14. července 1995 i náhradní osobní železniční dopravě k obsluze Komořan.[4][5]
Po osadou Na Jitřence a nedaleko vyústění Branišovské ulice do Komořanské ústí na povrch Komořanský tunel, z nějž pokračuje Pražský okruh na Radotínský most a k mimoúrovňové křižovatce Lahovice. Nad portálem tunelu okruh kříží přeložená Komořanská ulice. Vedle jej překlenuje torzo nového mostu, který měl navazovat na nový obchvat Komořan v rámci zamýšleného prodloužení komunikace KOMOKO. Most byl postaven na základě platného stavebního povolení, avšak bez odpovídajícího územního rozhodnutí, výstavba zbytku komunikace i mimoúrovňové křižovatky Komořany je předmětem sporů. Vybudování nové Komořanské podporují komunální politici ODS (starosta Petr Hána, městský zastupitel František Laudát). Politici KDU-ČSL (Daniela Rázková a Tom Philipp) a někteří místní aktivisté a signatáři petice před vybudováním MÚK Komořany preferují vybudování dalšího mostu přes Vltavu a napojení Modřan na MÚK Lahovice, vyjádření lidoveckého ministra Libora Ambrozka o nutnosti posouzení všech variant bylo starostou Hánou napadáno jako podpora výstavby nového mostu.[6][7] Západně od tohoto mostu prochází Pražský okruh ještě ekoduktem, který je pojmenovaný jako tunel Šabatka.
Další fotografie
 Vilky v Okružní ulici |
 Český hydrometeorologický ústav |
 Opuštěné nákupní středisko (v roce 2008 v rekonstrukci) |
 Malé sídliště U Vlečky |
Souřadnice
Reference
- ↑ Pražský dopravní zeměpis II, 15. část, Modřany 1. dil, DP Kontakt 7/2000, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 5, červenec 2000, str. 14
- ↑ Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část, 6. 3. 1968
- ↑ Jan Zágler: Na Šabatce v Praze, mají se koně blaze, Já mám koně, srpen 2006
- ↑ http://www.prahamhd.vhd.cz/Draha/komorany.htm Pražské železniční stanice a zastávky – Praha-Komořany, Společnost pro veřejnou dopravu, prahamhd.vhd.cz
- ↑ Jakub Džurný: Průmyslová historie Komořan, web Posázavský pacifik, aktualizace 9. 1. 2010
- ↑ Veronika Sládková: Jih Prahy rozděluje spor o most, Lidové noviny, 22. 3. 2006
- ↑ Spor o napojení Modřan na obchvat Prahy pokračuje, Stavebni-forum.cz, 27. 3. 2006, ČTK
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |