Budínský hrad

Z Multimediaexpo.cz

Budínský hrad (maďarsky: Budai Vár, turecky: Budin kalesi) je historický hrad a bývalý palác a sídlo uherských králů. Byl také v minulosti nazýván Královský palác (maďarsky Királyi-Palota) a Královský hrad (maďarsky Királyi Vár). Nachází se v maďarském hlavním městě Budapešti.

Budínský hrad leží na jižním cípu Hradního vrchu (Várhegy). S náměstím Clark Adám tér ležícím pod vrchem na pravém břehu Dunaje je spojen lanovkou. Pod hradem je známý budapešťský most Széchenyi Lánchíd.

V roce 1987 se stal Budínský hrad součástí Světového dědictví UNESCO.

Obsah 1 Nejstarší historie – honosné sídlo králů 2 Zničení středověké rezidence za válek s Turky 3 Obnova v 18. a 19. století 4 Monumentální přestavba – přelom 19. a 20. století 5 Katastrofální druhé zničení Budínského hradu 6 Současnost 7 Noční scény hradu 8 Externí odkazy

Nejstarší historie – honosné sídlo králů

Původní hrad byl postaven za vlády významného uherského krále Bély IV. v letech 1247–1265. Za krále Zikmunda Lucemburského byl palác značně rozšířen. Ve své době to prý byl největší soubor gotických paláců na světě. Další přestavby a rozšíření se areál hradu dočkal za krále Matyáše Korvína. Na hradě sídlil po roce 1490 také jeho nástupce z české linie Jagellonců - král Vladislav II. Jagellonský a jeho nástupce Ludvík Jagellonský, kteří v Budíně nadále vedli honosný dvůr.

Zničení středověké rezidence za válek s Turky

Po bitvě u Moháče v roce 1526 a smrti dvacetiletého krále Ludvíka se postupně část středověkého maďarského království stala součástí Osmanské říše. Následovníci Jagellonců Habsburkové přesídlili v následujících desetiletích definitivně do bezpečnějšího Prešpurku, tj. dnešní Bratislavy a hrad po roce 1540 definitivně osiřel. Budín obsadila turecká okupační vojska, ale osmanská vláda palác jako své sídlo nevyužívala. Hrad byl částečně používán jen jako kasárny, zbrojnice a stáje, ovšem jinak velmi chátral a byl opuštěný. V roce 1686 byl hrad při válečných událostech zničen. Spousta doposud zachovalých středověkých hradních budov se zřítila nebo vyhořela.

Obnova v 18. a 19. století

Za vlády uherského krále Karla III. (císař Karel VI.) byly proto, po trvalém znovudobytí okupovaných Uher, zdemolovány i zbylé ruiny někdejšího středověkého sídla. V roce 1715 byl postaven menší barokní palác na místě současného hradu, jenž měli členové habsburského rodu při svých občasných návštěvách Budína používat. V roce 1748 nechal vysoký uherský úředník – kníže Antal Grassalkovich zámek rozšířit.

Dne 4. května 1849 uherská revoluční armáda pod vedením Artura Görgeyho obsadila budínský hrad. Přes velkou snahu budapešťských vojáků ale barokní palác vyhořel. Později byl v letech 1850–1856 palác znovu obnoven a přestavěn. V roce 1867 hrál královský palác důležitou roli při korunovaci Františka Josefa I. uherským králem a stal se symbolem míru mezi Habsburskou dynastií a maďarským národem a tím i rakousko-uherského vyrovnání.

Monumentální přestavba – přelom 19. a 20. století

V posledních desetiletích 19. století zamýšlela autonomní uherská vláda vytvořit královský palác, který by v sobě obsáhl prvky ostatních známých evropských královských sídel, které měl nejen napodobit, ale i předstihnout. Vlastní proces přestavby Hradního vrchu začal v roce 1875 a přijaté návrhy architekta, profesora a člena Maďarské akademie věd Alajose Hauszmanna způsobily rozsáhlé topografické změny v celé oblasti hradního návrší. Původní palác byl mnohonásobně zvětšen, jen ve směru k Dunaji se jeho délka více jak zdvojnásobila. Hauszmann pak završil stavbu (poněkud bizarní a spornou) vysokou kupolí, postavenou uprostřed pohledové fronty paláce ve směru od Dunaje. Slavnostně bylo obrovské královské sídlo otevřeno v roce 1912 a přiřadilo se k nejpřepychovějším a největším panovnickým rezidencím světa. I kritici jej chválili jako nejvýznamnější budovu Maďarska z přelomu století.

Po sesazení Habsburků došlo i k rozpadu a zániku původního Uherského království. Po roce 1918 byl palác používán k reprezentaci regentské vlády nového horthyovského Maďarska.

Katastrofální druhé zničení Budínského hradu

Události ničivé druhé světové války se paláci po roce 1939 dlouho vyhýbaly. V roce 1944 si však válka našla i Budapešť a v důsledku toho došlo k bombardování a vypálení nejen hradu, ale poškození i města jako takového, západními leteckými bombardovacími svazy. Vniveč přišla veškerá nádhera, která návštěvníky oslňovala pouze po necelé půlstoletí.

Současnost

S nástupem komunistů se hrad velmi změnil. Interiéry byly velmi poškozeny, hrad samotný byl také částečně zničen. Budínský hrad se tak stal muzeem.

Palác byl přestavěn v roce 1966, interiéry však až v roce 1980. V roce 2006 se společnost Světového dědictví dohodla na renovaci zámku, především kopule.

V současnosti je Budínský hrad jednou z nejnavštěvovanějších lokalit v Maďarsku. Jeho mohutné zdi zcela změnily panoráma Budapešťi. Bývalé maďarské královské sídlo působí v hlavním městě jako symbol moci a je považován za jeden z nejkrásnějších královských rezidencí na světě. V muzeu se nachází Maďarské historické muzeum a Maďarská národní galerie.

Noční scény hradu

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Budínský hrad

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Budínský hrad

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii